Trpišovský opět volí českou cestu. Progres v Lize mistrů ale tím pádem čekat nemůže

Navzdory silnému finančnímu zázemí a spoustě talentovaných Afričanů v kádru Jindřich Trpišovský opět upřednostnil českou pracovitost před individuální kvalitou typickou pro zahraniční fotbalisty. To může sešívané doběhnout už za půl roku.

Slavia dost pravděpodobně obhájí titul. Favoritem zůstává navzdory ztrátě hned na úvod jara s Padubicemi. A byť měl Jindřich Staněk práce víc, než se očekávalo a výsledek obhájce titulu musí znepokojovat, sešívaní neodehráli vyloženě zlý zápas, na to že od 15. minuty kopali v oslabení.

Zároveň lze chápat, že do prvního ligového výjezdu trenér pošle výhradně českou sestavu, která už podobně těžké zápasy hrála. Sázka na osvědčené Čechy je pro Trpišovského typická, oblíbenců měl v tomto ohledu několik (Masopust, Ševčík, Tecl, nyní Holeš, Bořil a Provod). Na podzim Slavia jednou nastoupila dokonce v kompletně české jedenáctce. Copak o to, pro místní fotbal je to super vizitka, ale v Lize mistrů (pokud obhájí titul) s takovým přístupem dopadne příští ročník opět špatně.

Češi odjakživa vychovávali skvělé brankáře a obránce, na poslední třetině hřiště už ale domácí hráči nemají tolik co nabídnout. Ne nadarmo je Tomáš Chorý v domácí soutěži tolik úspěšný, protože je schopný se na hrotu statečně prát. V pohárech je však jeho typologie již nepoužitelná, což Slavia zjistila loni v Evropské lize i letos v Lize mistrů.

Na poslední třetině hřiště obstál za poslední dva ročníky v pohárech z Čechů jen Lukáš Provod. Chorý měl pár záblesků, Vasil Kušej zaujal rychlostí, ale má handicap v technice, pro Mojmíra Chytila je zjevně strop Chance Liga. A zahraniční hráči nedostali pořádný prostor se ukázat, i protože nebyli právě z ligy s týmem dostatečně sehraní.

Slavia je rok co rok do druhého místa, fanoušci jsou ale spokojeni z toho důvodu, že už jejich miláčci nevozí tak cenné skalpy z Evropy. I to souvisí se zapracováváním cizinců, žádný z nich totiž není v pozici tahouna útoku.

Když vezmeme veškeré úspěchy Trpišovského éry v pohárech, pokaždé pod nimi byli podepsáni cizinci. První čtvrtfinále Evropské ligy (sezona 2018/19) – stoperské duo Ngadeu, Deli, na křídle se začal prosazovat Peter Olayinka. Rok poté Liga mistrů už s Olayinkou jako oporou a Nicolaem Stanciem.

Následující sezona – další čtvrtfinále EL, především díky životní formě Olayinky a Stancia, sešívané souběžně táhne nové duo Sima, Bah. Ne nadarmo oba Slavia brzy dobře zpeněžní. A rok poté v poslední povedené pohárové sezoně (2021/22, čtvrtfinále Konferenční ligy) červenobílí spoléhají stále na Olayinku, Baha a nově i na rychlíka Sora.

A od té doby? Kdo dostal z cizinců opravdu šanci? Sympaticky hrající Usora a Wallema vedení po pár měsících odřízlo, Michez dostal šanci pořádně ve třech zápasech. Povedl se pouze Malick Diouf, a i on po prvních nepovedených zápasech čekal na další šanci půlrok.

Autor textu: Eduard Nosek

Zdroj statistických informací: Livesport