Utekla Bohemka z nejhoršího? Střelecký prapor drží obránci

V bohemáckém táboře nepanovala na startu dobrá nálada. Po ne úplně optimistickém zimním přestupovém období sice přišla cenná remíza v Mladé Boleslavi. Tu však zelenobílí vzápětí zahodili domácí porážkou s Pardubicemi, byť hráli sedmdesát minut proti deseti. Vedení klubu pak navíc nijak nereagovalo ani na závěr přestupového termínu, kdy si to alespoň o jednu posilu do ofenzivy (zvlášť po odchodu Ramíreze) prostě říkalo. Na rozdíl právě od Slovácka, které v minulých dnech přivedlo hned trojici nových fotbalistů.

Kouč Jaroslav Veselý reagoval na nepovedený zápas s Pardubicemi poměrně razantními změnami v sestavě. Do brány se poprvé v této ligové sezóně postavil Tomáš Frühwald. Do stoperské trojice se k Lischkovi a Matějovi Kadlecovi zatáhl ze zálohy Lukáš Hůlka. Naopak defenzivní střed hřiště tvořili Vojtěch Smrž a Benson Sakala, čímž se uvolnily ruce Aleši Čermákovi, který se mohl posunout o řadu výš. Nad ním pak působila útočná dvojice Jan Matoušek – Milan Ristovski. Jen na střídačce tedy zůstal fanoušky v posledních týdnech a měsících propíraný Júsuf.

Veselého tahy podle mého názoru rozhodně dávají logiku. Změna v bráně nebyla způsobena primárně Reichlovými výkony. Ten naopak Bohemce ještě některé body vychytal. Ale jistě to měl být i impulz pro mužstvo. Hůlka je platnější na stoperu než ve středu zálohy, defenzivní linie je s ním určitě kvalitnější.

Vojtěch Smrž patřil v Mladé Boleslavi k nejlepším, ale duel s Pardubicemi začal překvapivě na střídačce. Jeho nasazení vedle defenzivně laděného Sakaly umožnilo použít Aleše Čermáka pod hrotem, kde se může kreativní záložník věnovat primárně tvorbě hry. A Milan Ristovski je v útoku sice neproduktivní, alespoň však nic nevypustí.

Bohemka nastoupila do duelu se Slováckem dobře připravená. Možná soupeře zaskočila právě i pozměněnou sestavou. V prvním dějství hrála aktivně a zaslouženě se ujala dvougólového vedení.

Skóre otevřel na konci úvodní půlhodiny Lukáš Hůlka, který na přední tyči prodloužil hlavou do sítě rohový kop Čermáka. Gól na 2:0 si odpracoval další stoper David Lischka. Ten vyvezením míče rozjel brejkovou situaci a sám pokračoval až na hrot. Ristovski mezitím v šestnáctce našel Čermáka, jehož střelu vyrazil Heča. Ten s námahou vyškrábl i dorážku Matouška, ovšem poté si našel balón právě Lischka, a to už byl gólman Slovácka bez šance.

Po změně stran už to zdaleka tak aktivní nebylo. Klokani se dostávali, podobně jako ve druhé půli v Mladé Boleslavi často pod tlak. Snížení nakonec přišlo po nepohlídaném odraženém míči po rohu, za což hosty potrestal Daniel Tetour. V závěru domácí tlačili, ovšem tečku za utkáním mohl udělat z kontru střídající Drchal. Ten přesprintoval bránícího Muldera, z pravé strany však neprostřelil Heču. Vršovičtí již těsnou výhru ubránili a mohli slavit důležité vítězství, od kterého by se snad mohli odrazit do klidnějšího průběhu zbytku sezóny.

Mimochodem, hezké gesto po utkání předvedli ředitel klubu Darek Jakubowicz s trenérem Jaroslavem Veselým, kteří přišli po utkání osobně poděkovat cestujícím fanouškům. „Strašně si vážíme, že jste dnes přijeli i v tom stavu, v jakém teď jsme,“ hlásil do megafonu Jakubowicz.

I přes vítězství platí, že produktivita ofenzivních hráčů je nadále tristní. Stejně jako v Mladé Boleslavi se o bodový zisk postarali obránci. Navíc stejné duo –  tedy Lukáš Hůlka s Davidem Lischkou. Hůlka se opět prosadil po standardce, když prodloužil do sítě míč po rohovém kopu, a Lischka zajistil první jarní trefu Bohemky ze hry.

Jako stoper nejdříve vyvezl míč a po jeho odevzdání spoluhráči pokračoval bez váhání až do šestnáctky, kde se pak k němu balón odrazil. Hra ve stoperském triu přímo vybízí k tomu, aby jeden z hráčů útočné akce sem tam podobnými náběhy podpořil. V bohemáckém případě je to však téměř nevídaný jev.

Byť je po třech zápasech těžké někoho hodnotit, David Lischka se zatím jeví jako povedená posila. Nejen kvůli gólům. Jako stoper se nebojí hrát, je silný ve vzduchu a dokáže si spoluhráče dirigovat. Nepůsobí jako leklá ryba, což fanoušci hráčům často vyčítají. Když k němu stáhnete do středu obrany Hůlku, působí defenzivní linie hned jistěji – kompaktněji.

Rychle se navíc stává i oblíbencem příznivců. Góly slaví pod kotlem, ukazuje emoce. Na rozdíl od některých jiných dává najevo, že chce za Bohemku hrát a pomoci ji. Věřím, že když zůstane zdravý, na konci jara se budeme bavit o jeho angažování ve velmi pozitivním duchu. To ale nic nemění na tom, že ofenzivní hráči musejí výrazně přidat a začít si připisovat i góly a asistence.

Klokani budou muset body získané na Slovácku potvrdit příští neděli, kdy v Ďolíčku přivítají poslední Duklu. Pokud by utkání zvládli, získali by určitý klid a především bodový polštář do dalšího průběhu základní části. Navíc by to znamenalo i udržení kontaktu s prostřední skupinou. Dukla sice v týdnu vyměnila trenéra, ale v domácím bezgólovém zápase se Zlínem ani tak nepředváděla fotbal prvoligové úrovně.

Známe ale Bohemku, které by mnohem více vyhovovalo odehrát takový zápas na hřišti soupeře. Zase se dá očekávat hra do zavřené obrany, což zelenobílým vůbec nevoní. Bude to zejména o tom, zda dokáží do brány soupeře dotlačit první gól (opět by mohla pomoci třeba standardka) a pak utkání dohrát, ideálně ještě dalšími zásahy zavřít. Byla by velká škoda těžce vydřenou výhru z Uherského Hradiště z tabulky pravdy zase odmazat. A koho už doma porazit, když ne posledního?

Autor článku: Martin Augustin