Utrápená výhra Liberce nad Pardubicemi vyvolává vrásky

Jedinou změnou oproti utkání v Mladé Boleslavi bylo vynechání Josefa Koželuha z důvodu zdravotní indispozice. Na jeho místě nastoupil Marek Icha. Očekával jsem, že dojde ke změně také na křídle, kde by mohl místo Juliše dostat šanci další mladík (Mahmić, Afolabi), ale Kováč se tak nerozhodl. Aziz Kayondo stále nebyl připraven zasáhnout do zápasu od úvodní minuty, takže znovu nastoupil i Hodouš.

Už od prvních minut utkání bylo jasné, že Liberec není ve své kůži. Čekalo se, že na Pardubice vlétne od první minuty, ale nic takového se nekonalo. Presink začali domácí praktikovat až od půli hřiště, takže Pardubice měly často mnoho času na rozehrávku. Směrem dopředu, až na výjimky Liberec, nebezpečný vůbec nebyl. Jednou z oněch výjimek byla situace z 9. minuty, kdy Raimonds Krollis na půlce skvěle sklepl vysoký míč do strany na nabíhajícího Petra Juliše. Ten z prvního doteku ihned servíroval míč na Lukáše Masopusta, který ale v obležení pardubických obránců nedokázal zakončit. Jednoduchá, rychlá a povedená akce. Bohužel také ojedinělá.

Liberci se v prvním poločase směrem dopředu nevedlo nic, a co je horší, hráči si vůbec nepomáhali. Nabídka nebyla takřka žádná a jediný, kdo se pravidelně stahoval pro balón ke stoperům níž, byl Hlavatý. Mnohdy byla k vidění až tragikomická situace, kdy na ofsajdové linii stálo v řadě vedle sebe pět hráčů Liberce a čekalo na to, co vymyslí Hlavatý, nebo jaký nákop přijde od obránců. Problémem bylo, že ani jeden z těchto segmentů nebyl ve formě.

Hlavatý na své poměry tvořil velké množství nepřesných přihrávek – mnohdy navíc v nebezpečných prostorech. Znovu se ukázalo, jak je Slovan na jeho výkonech závislý. Jedinou přímou náhradou na Hlavatého pozici je navíc jen Zyba, který je delší dobu zraněný. V případě zranění nebo ztráty formy, musí Kováč zcela změnit herní taktiku.

Liberci nefungovalo zakládání útoků ani od obránců. Icha s Hodoušem si v první půlce nepřipsali snad ani jeden povedený centr a v jejich podání to bylo spíše odkopávání balónů do země nikoho. Výjimečně se v tomto ohledu nedařilo ani Gabrielovi. V sestavě Liberce nebyl v podstatě nikdo, kdo by dokázal konstruktivně rozehrát. Druhá stránka věci je ta, že nikdo z útočníků nedělal dostatek pro to, aby se svému spoluhráči nabídl a projevil alespoň sebemenší snahu o míč.

Přitom není pochyb o tom, že individuální kvalita Liberce je v porovnání s Pardubicemi úplně někde jinde. To ukázal Ahmad Ghali, který se šikovně uvolnil u lajny a poslal nebezpečný centr do vápna na Raimondse Krollise. Lotyšský útočník však z dobré pozice nehlavičkoval přesně. Nebezpečí hrozilo ale i od Pardubic. Na konci poločasu neuhlídal Hodouš Tanka, po jehož akci zakončoval nebezpečně Saarma. Místo mezi třemi tyčemi však těsně minul.

Radoslav Kováč rozhodně nebyl s výkonem domácích spokojen, a o přestávce jim to, dle svých slov z pozápasové konference, dal dost znát. Vedle pořádného „fénu“ si připravil i dvě střídání. Masopusta s Krollisem nahradil Mašek s Letenayem. Masopustovo střídání mě nepřekvapilo, ale Krollise jsem ve druhém dějství čekal. Přeci jen jediné dvě nebezpečné akce Slovanu nesly jeho podpis.

Kováčův poločasový proslov a hráčské změny však vyšly náramně – alespoň v tom krátkodobém horizontu. Takřka hned po přestávce přišel tolik potřebný centr od Juliše, který po přizvednutí od Hlavatého, uklidil do brány Ahmad Ghali. Potřebný gól, který uklidnil jak fanoušky, tak i hráče. Žádný ofenzivní ohňostroj ze strany domácích ale stále nepřicházel. Leč k drobnému zlepšení směrem dopředu došlo. Dobře si vedl převážně Mašek, který ukázal své technické kvality, a z nepovedeného prvního poločasu se oklepal i Icha, který si připsal dobré zákroky v defenzivě, ale také i šikovné jesličky na hranici vápna soupeře.

Čas od času se objevovaly, ale i díry v obraně. Jednu z nich ještě stihl včasným skluzem zalepit Gabriel, ale v 74. minutě se už Pardubice radovaly. Z přímého kopu se hezky trefil Vojtěch Patrák. Abych nebyl stále jen kritický, musím uznat, že v letošní sezoně má Slovan opravdu velkou smůlu na to, jaké góly dostává. V prvním kole si připsali Pech i Macek v podstatě životní střely, to samé platilo i pro Patráka. Tohle není trvale udržitelný jev. Lze tedy předpokládat, že poměr obdržených branek se zlepší.

Další pozitivní zprávou, která se navíc potvrdila již podruhé za sebou, je ohromná mentální síla týmu. Liberec z úvodu loňské sezony by se z vyrovnání Pardubic neoklepal a dost možná by se strachoval i o bod. Letošní Slovan tyto situace ale zvládá. Jen čtyři minuty od krásného přímáku Patráka vyslal přesný centr do vápna na Letenaye Hlavatý a slovenský útočník hlavičkou nedal Stejskalovi šanci. Pardubice sice po gólu ještě párkrát, především ze vzduchu, zahrozily – k výraznému prověření Koubka to však nevedlo. Úplný závěr utkání si pak Slovan už zkušeně pohlídal.

Suma sumárum, tři body zůstávají doma a Liberec je v nové sezoně po dvou kolech stále neporažený. Herní projev Slovanu je sice matný, ale body zatím doručuje. Utkání s Pardubicemi přineslo, možná překvapivě, ale celkem tři dobré zprávy. Zaprvé, málokterý fotbalista dokáže odehrát špatné utkání a přesto si připsat dvě gólové asistence – Michalu Hlavatému se to povedlo. Zadruhé, potvrzení mentální síly týmu a záchranu nepříznivě vyvíjeného utkání jak s Boleslaví tak i s Pardubicemi. Zatřetí, postupný návrat Azize Kayonda do sestavy. Ugandský reprezentant už nastoupil na poslední minuty a vypadá to, že začíná sbírat zápasovou kondici. První dvě kola ukázala, že Kayondo chybí více, než se předpokládalo.

Autor článku: Michal Takács