V Česku se hraje nejméně čistého času z TOP 10 evropských soutěží. Jak to změnit?

Nejdéle se hraje v nizozemské Eredivisii, fotbalisté tam v zápase v průměru odehrají o sedm minut hry více.

Výzkum švýcarské společnosti zkoumal čistý herní čas napříč 65 světovými ligami. V tomto srovnání česká liga dopadla možná ještě hůře. Méně se totiž hraje už jen ve druhé portugalské soutěži, Spojených arabských emirátech a některých ligách Latinské Ameriky. Například i v Rusku nebo ve druhé rakouské lize se v průměru na zápas hraje déle.

Vydaná statistika by tak v Česku mohla opět rozvířit debaty o tom, jak zabránit zdržování. Jednou z variant je zvýšit dobu, o kterou se zápas nastavuje. V tomto ohledu ukázalo směr Mistrovství světa v Kataru v roce 2022, kde rozhodčí měli pokyn přesně zaznamenat každé přerušení hry a podle toho nastavit odpovídající čas navíc. Cílem bylo, aby každý zápas šampionátu měl 55 až 60 minut čistého herního času. Povedlo se, MS v Kataru je mistrovstvím s nejdelším odehraným čistým časem na zápas v historii.

Podobně pak začali čas přidávat i rozhodčí v anglické Premier League. Sudí v Anglii v tomto ročníku podle CIES v průměru nastavili hru o 9 minut a 46 vteřin. Zápasy Chance Ligy se v této sezoně nastavovali o 7 minut a 58 vteřin.

V evropském lídrovi čistého herního času, Nizozemsku, se ale paradoxně nastavuje ještě méně času než u nás. V této sezoně tam rozhodčí nastavili v průměru 7 minut a 34 vteřin. Vysoký herní čas se tak dá vysvětlit několika faktory.

Holandský styl hry se od toho českého značně liší. Týmy kladou důraz na technický, ofenzivní a férový fotbal. Hráči ani trenéři se nezaměřují na přílišné taktizování, z čehož vyplývá i méně faulů. Rozhodčí nechávají hru častěji plynout, nepískají při každém drobném kontaktu, čímž zároveň nedávají fotbalistům záminku k simulování. Hřiště jsou všeobecně v lepším stavu, což opět pomáhá technickému fotbalu díky menšímu počtu nečekaných odskoků a také zmenšuje riziko zranění, kvůli kterému by byla hra déle přerušená.

A méně viditelným, ale rovněž klíčovým prvkem je v Eredivisii také práce podavačů balonů. Podobně jako v Česku je tvoří převážně děti z klubových akademií, které jsou instruovány, aby hru aktivně urychlovaly. Zároveň zde funguje tzv. multiball system, kdy je po všech stranách herní plochy umístěno na stojanech několik míčů navíc. Hráči si je tak mohou vzít i bez asistence podavačů.

Problémem v české lize je i dlouhé zkoumání herních situací videoasistentem rozhodčího, podstatně delší než v jiných evropských soutěžích. Důvodů je více – např.: technická omezení nebo slabá komunikace. Investice do většího množství lepších kamer by určitě pomohla nejen v rychlosti, ale i přesnosti rozhodování (viz nedávný gól Oscara Dorleyho rukou v derby proti Spartě). Mezi jednoznačné lídry v rychlosti rozhodování VAR patří Serie A.

V Itálii je v průměru u videa rozhodnuto za 31,5 sekundy. Videoasistenti jsou samostatně školení specialisté, nejde jako v Česku o běžné sudí, kteří kromě rozhodcování na hřišti chodí i k videu. V Serii A se klade důraz na rychlé rozpoznání situace, které se vyhodnocují, aniž by se přerušila hra. Videorozhodčí hlavního sudího informuje jen pokud udělal zjevnou chybu. V Česku se často kontrolují i sporné situace, což vede k dalšímu zdržování hry.

Jednou z navrhovaných možností, jak zdržování nejen v Česku, ale na celém světě omezit, je zastavování času v určitých situacích, např.: při odkopu od branky, rohu, autu atd. Často diskutovaná varianta mezi odborníky je, že by se čas zastavoval posledních deset minut každého poločasu. Kritici ale namítají, že by šlo o odklon od tradičního nepřerušovaného fotbalového rytmu. Radikálnější verzí návrhu je zastavovat hru při každém přerušení, podobně jako v hokeji nebo basketbalu s tím, že by se hrací doba zkrátila na 2× 30 minut.

Už jasnou a oznámenou novinkou je změna doby, po kterou budou moci brankáři držet míč. Od nové sezony totiž vstupuje v platnost pravidlo, které gólmanům zakazuje mít míč v ruce déle než osm sekund. Pokud reguli brankář poruší, získá druhý tým možnost rohového kopu. Doposud mohli gólmani držet míč v rukou pouze šest sekund, po porušení kopal soupeř nepřímý volný kop. Pravidlo se ale prakticky nevymáhalo.

Autor textu: Jan Lukačko