V Teplicích je zaděláno na pořádný průšvih, Sparta asi nepomůže

Trenér Zdenko Frťala skvěle nastartoval kariéru Daniela Fily a zapracoval velké množství mladíků. Jarní část se nesla v pohodovém duchu, který je nyní pryč.

Samozřejmě se nabízí jednoduchá myšlenka, že za poklesem výkonů Teplic stojí odchod opor Chaloupka a Fily. Tak snadné to ovšem není. Začneme u obrany žluto-modrých, která patřila mezi nejlepší v lize. Na pozici třech stoperů jsme nejčastěji vídali urostlé borce typu Chaloupka, Mičeviče, Knapíka a na jaře i Kričfalušiho. Při pozornějším pohledu na sestavy po prvních třech kolech zjistíte, že z této čtveřice pevných věží nastupuje pouze Mičevič.

Knapíka potkala únavová zlomenina, se kterou dle mých informací nastupoval už do několika zápasů v jarní části. S nástupem do přípravy a první zátěží se mu neléčené zranění opět ozvalo. Mimo hru tak může být i do konce podzimu. Ladislav Takács se měl v sestavě podle všech předpokladů objevit během 4. kola. Přivodil si ovšem zlomeninu zánártní kůstky a na návrat na ligové trávníky to opět na dlouhou dobu nevypadá. Se zraněním laboruje od konce přípravy i Kričfaluši.

Na stoperu se tak v základní sestavě od začátku sezóny objevuje Yehor Tsykalo, který v minulé sezóně nastupoval hlavně za třetiligový B tým. Byl to právě on, kdo namazal Spartě na druhou branku. V zápase s Olomoucí zase od prvního poločasu viselo ve vzduchu jeho vyloučení, které nakonec opravdu přišlo. Trenéru Frťalovi bych vytkl, že již po prvním poločase nesáhl ke střídaní. Při pohledu na jeho možnosti výměny hráčů v zadních řadách ovšem rychle pochopíte, proč k tomu nedošlo.

Vedle Tsykala na pozici stopera nastupuje i Lukáš Mareček. Není to zdaleka poprvé, co je na tomto postu využíván. Tuším, že podobně naskakoval už ve Spartě. Zkoušel ho takto i Jiří Jarošík. Už od jeho příchodu do Teplic je však zřejmé, že toto jeho pozice není. Kdyby si ve středu zálohy dovolil to stejné jako v zápasu v Olomouci, Jan Kliment by před sebou neměl odkrytou dráhu k bráně, ale narazil by na obránce.

Přiznám se, že jsem měl do této sezóny velká očekávání od Filipa Havelky. Po nevýrazném začátku působení v Teplicích nabíral jeho výkon na vyšších obrátkách, dokud nedošlo k jeho zdravotní indispozici hned na začátku zimní přípravy. Z tohoto zranění se vyhrabal až v nadstavbové části ligy. Nicméně prokázal, že v něm mají Teplice kvalitního hráče, který by spolu s Danielem Trubačem mohl patřit mezi tahouny na hřišti. O to smutnější je proto současná situace, kdy po absolvování letní přípravy Havelka znovu figuruje mezi zraněnými.

Postupně jsme se tak dopracovali až do útoku, ze kterého zmizel útočník číslo jedna – loni desetigólový Daniel Fila. Teplice drtivou většinu zápasů v minulé sezóně odehrály na dva útočníky. Pokud byl Fila pomyslnou jedničkou, pak za dvojku lze považovat Mohameda Yassera. Ten ovšem s týmem vůbec neabsolvoval přípravu, jelikož čekal na vyřízení víz a do Teplic dorazil až před startem ligy. Tímto se kompletně rozpadlo obávané útočné duo z minulé sezóny. O tom, že Yasser bude v Teplicích pokračovat i v této sezóně, se vědělo už v zimě. Proto mi vrtá hlavou, že se víza podařilo vyřídit až na poslední chvíli před startem ligy.

Teplice ovšem v útoku posílily. Z Táborska dorazil Pavel Svatek, z Liberce (potažmo ze Slavie) mládežnický reprezentant Filip Horský. Na testech uspěl slovenský ofenzivní hráč Kevin Zsigmond a za posilu lze považovat i Tadeáše Vachouška, který se do Teplic vrátil po půlročním hostování ve Vlašimi. Celou přípravu absolvoval i uzdravený Abdallah Gning a zapomenout nemohu ani na Romana Čerepkaie. Útočníků mají skláři na soupisce více než řada jiných ligových týmů, které by jim širokou nabídku variant mohly závidět. O působení těchto ofenzivních fotbalistů na hřišti už se ovšem to stejné konstatovat nedá.

Podle slov asistenta Jana Rezka pracoval tým v přípravě především na útočné fázi. Vlivem řady absencí se jim však rozpadla obrana a vepředu Teplice často vypadají, že spolu hráči hrají poprvé. Velké pochybnosti mám také o připravenosti řady zmíněných na tempo a kvalitu první ligy. Jak mě Horský mile překvapil v přípravě, ligové zápasy hraje přesně v tom duchu, v němž jsem ho sledoval v Liberci. Technicky vyspělý hráč, který však nepodrží míč, rychle se ho zbavuje a svému týmu tak vůbec nepomáhá. Nelze se o něj v útoku opřít.

Dlouhán Svatek zase prohrává naprostou většinu soubojů, nedostává se do nebezpečných situací, působí těžkopádně a nezvládá nastavené tempo zápasu. Tadeáš Vachoušek na laciné a zbrklé ztráty míče po nepřesných přihrávkách trpěl už v minulé sezóně. Od té doby se bohužel mnoho nezměnilo a do zakončení se také nedostává.

Teď by se asi slušelo přijít s nějakým rozhřešením, jak z toho všeho ven. Bohužel pro Teplice však snadná cesta (která by nestála hromadu peněz) neexistuje. A jelikož si nemohou dovolit koupit fotbalisty ani v řádu jednotek milionů korun, problém je na světě. Doufat mohou jedině v to, že se podaří posbírat hráče z širšího kádru Slavie či Sparty. I toto řešení má ovšem zásadní háček.

Vypadá to totiž, že Sparta s Teplicemi jaksi přestala kamarádit. Ne snad kvůli špatným mezilidským vztahům. Zřejmě na to má vliv, že v poslední sezóně velmi zesílila linka mezi Teplicemi a Slavií (Chaloupek, Fila, Labík, Kričfaluši, Hronek, Horský). Pokud má potom Sparta poslat vlastního hráče na hostování, spíš si vybere jinou destinaci než „sešívané“ Teplice.

Teplice budou muset volit takovou zápasovou taktiku, která bude maximálně redukovat prostor pro vznik individuálních chyb. A zároveň doufat, že se někdo gólově prosadí. To bohužel bude návrat na začátek působení trenéra Frťaly u A mužstva Teplic, kterému se přesně touto cestou podařilo tým udržet nad barážovým umístěním.

Tehdy měl ovšem na hrotu útoku k dispozici dvě věže, na něž se dalo nakopávat a dokázaly míče udržet na svých kopačkách. Na stoperech měl zase další čahouny, kteří byli v bránění suverénní a představovali hrozbu i při ofenzivních standardních situacích. Zahuštěním středu hřiště nutily skláři své soupeře k centrům, které obrana hravě odvracela. Tyto silné stránky už jsou ale pryč. V Teplicích tak budou mít ještě hodně zamotanou hlavu.

Autor článku: Daniel Dolejší