Viktoria chce slavit: Jak reálné jsou titulové ambice Plzně?

Jen z pár informací o tom, kam peníze půjdou, to, co však zejména plzeňské fanoušky navnadilo, je jak to už bývá věta Adolfa Šádka, který opět rozproudil debaty: „Máme jako klub velké ambice pro příští sezonu. Chceme udělat maximum pro to, abychom zase v Plzni něco slavili.“

V této větě nevidím nic jiného než to, že Plzeň se pro příští sezonu pokusí sestavit mužstvo, které bude mít za cíl získat pohár pro mistra ligy. Ten přitom naposledy slavila v roce 2022. Takže dnešní článek bude o tom, jak reálná jsou tato prohlášení do další sezony. Pojďme si rozebrat situaci na západě Čech. Je jasné, že po vstupu nového majitele je „královna Viktorie“ docela jiným klubem. Už nemusí spoléhat na prodej hráčů ani na to, co si vydělá v Evropě. Pomůžu si opět citací pana Šádka: „Konečně mám munici.“ A pokud chce skutečně Plzeň myslet na titul, „munice“ bude opravdu potřeba. Slavie i Sparta se stále jako jeden muž drží hranice pěti milionů eur za transfer, ale něco mi říká, že po této sezóně tato „bariéra“ padne.

Slavie bude potřebovat silnější mužstvo pro Ligu mistrů. Myslím si, že tři body v ligové fázi byly dostatečný strašák. Sparta pro změnu nebude chtít, aby úhlavní rival slavil mistrovský hattrick. Na Letné si budou muset přiznat, že třikrát vidět slavit Eden je reálný obraz, který pro „rudé“ hrozí. A do toho tu máme Plzeň – tým, který v posledních letech drží prapor koeficientu. Ani tento rok tým v Evropské lize rozhodně nezklamal, ani jednou neprohrál, má za sebou krásné zápasy včetně výhry na hřišti AS Řím. Jen smutný penaltový rozstřel způsobil, že mužstvo pana Hyského nepokračuje v soutěži dál.

V Evropě to Plzni jde – to je jednoduchý fakt. Ale současná ligová tabulka a v ní třetí místo je dle mého pro současný tým maximum možného. Liga se celkově zkvalitňuje, to je jedna věc. Druhá, že pražské „S“ jsou svou šířkou týmu také „jinde“. Řeč není ani tak o základní sestavě – tam tolik rozdílů nevidím. Plzeň má výborného brankáře, dobrou zálohu i náhradu za Durusinmiho. Nigerijčan Lawal, za kterého západočeši poslali do chorvatské Istrie dva a půl milionu eur, se pomalu dostává do formy. Kde vidím hlavní handicap oproti pražským klubům je ve dvou věcech.

První je obrana – takového stopera, jako je Ševinský nebo Igoh Ogbu, v Plzni zkrátka nevidím. A kvalita lavičky – tam, pokud chce v příští sezóně opravdu nahlas promluvit o boji o titul, by měla nejvíc posílit. A pak je tu poslední věc – udržet ty nejlepší hráče. Už dnes se mluví o zájmu o Amara Mahmiče, jednoho z nejrychlejších fotbalistů ligy. Pro Plzeň by byl případný prodej velká ztráta – takový hráč se těžko hledá. Pokud bude chtít klub prodávat a zároveň myslet na titul, už nesmí hráče pouštět ke konkurenci. Myslím, že výkony Tomáše Chorého, který je tím X faktorem v boji o titul pro sešívané barvy, tuhle myšlenku jen podtrhují.

Aktuálně Plzeň ztrácí na mistrovský titul šestnáct bodů, a to je opravdu, ale opravdu hodně. Takže aby se ke hře o první místo přiblížila, potřebuje opravdu hodně posílit. Takže, abych trochu predikoval, i na západě Čech padne rekordní částka – v současné době je to 2,5 milionu právě za Lawala. A to je cifra, která je například pro Sigmu Olomouc, která už nyní čeká v závětří za Plzní, naprosto běžná. Jednoduše řečeno – velké plány a ambice má dnes většina ligy a to nepočítám ve druhé lize dva brněnské kluby, které jakmile budou ligovými, se také nebudou držet zpátky. Z těchto důvodů se na letní přestupové okno vážně těším. Jestli však dokáže za pár týdnů pan Šádek a jeho tým sestavit mužstvo, které reálně bude koukat po poháru pro mistra, je velká otázka.

Autor textu: Josef Volejník

Zdroj statistických informací: Livesport