Viktoriáni udrželi neporazitelnost. Bundesligový Freiburg zůstal za očekáváním

Příznivci Viktorie dostali překvapení při zveřejnění základních sestav. Namísto Jedličky, který odchytal téměř všechny zápasy nastoupil Florian Wiegele. Trenéři se takto rozhodli z důvodu, že tým dostal v posledních dvou zápasech osm gólů. Martin Jedlička nechytil nic navíc a třeba při prvním Jabloneckém gólu se musel začervenat. Více než dvoumetrový rakouský brankář si počínal s jistotou a lapil všechny střely Freiburgu. Nejvíce se vyznamenal ve druhém poločase, kdy vůbec nejnebezpečnější ránu vytáhl na roh.

Po pěti týdnech se vrátil na hřiště Matěj Vydra. Podle plánu nastoupil pouze na první poločas, poté ho vystřídal Tomáš Ladra. Plzeňskému kapitánovi bude několik zápasů trvat, než se dostane do laufu, ve kterém byl před zraněním. Několik pokusů o střelu mu zblokovali beci Freiburgu. Do všech soubojů chodil naplno, ale vyloženou šanci na gól neměl.

Nigerijský útočník rozjásal diváky ke konci prvního poločasu. Z branky se bohužel radoval jen pár vteřin, než se dověděl, že gól neplatí. Rozhodčí viděl faul na hráče Freiburgu ihned po rozehrání standartní situace. Branka by však zřejmě neplatila, i kdyby žádný nedovolený zákrok nebyl, protože se Prince Adu nacházel v offsidu. Ve druhé půli dostal přesnou přihrávku v malém vápně. Nastavil nohu, ale střela šla přímo do míst, kde stál gólman Atubolu, navíc neměla patřičnou razanci.

Nejvíce mně zaujaly výkony Wiegeleho, Memiče a poslušnost Prince Adua. O rakouském čahounovi jsem povyprávěl výše. Amar Memič hrál výborně. Několikrát se ocitl v postavení posledního hráče. Místo aby míč poslal na gólmana, tak klamavým pohybem obelstil soupeře a poslal ho dopředu. Neudělal žádnou zásadní chybu.

Prince Adu zabíhal při rozehrávce hostujícího gólmana až na půlku. To jsem u něj nikdy předtím neviděl, stejně jako plnění taktických pokynů. Na hrot se místo něj vysunul Cheick Souaré. Když Viktoriáni získali míč, ihned se vrátili zpět na své pozice. Byl to záměr trenérů s ohledem na rychlost hráčů Freiburgu.  Adu byl mnohokrát faulován, soupeř jej zastavoval zákroky, které viděli všichni až na rozhodčího.

Od dnešního zápasu jsem sice nečekal žádnou demolici ze strany Freiburgu, ale měl jsem za to, že domácím pořádně zatopí. Plzeň však byla většinu zápasu lepší, měla více pasáží, kdy zatlačila německý tým a také si vytvořila více nebezpečných šancí. Hra Freiburgu pro mě byla upřímně zklamáním.

Po každém předkole Evropských pohárů nastává polemika, zda je lepší hrát Ligu Mistrů anebo Evropskou ligu. Pro české týmy je schůdnější druhá možnost, protože mají větší možnost zisku bodů. Navíc hrají mnohem aktivnější fotbal než proti gigantům typu Real Madrid. Příznivci Viktorie si účast v Evropské lize pochvalovali.

O to víc mě zarazilo, že dnes nebyl vyprodaný stadion. Naproti hlavní tribuně zelo x sedaček prázdnotou. Většina těchto míst patří permanentkářům. Postup prodeje lístků na Evropské poháry je takový, že přednostní právo mají právě stálí příznivci a pokud si lístky nekoupí, klub je uvede do volného prodeje. Počet diváku byl o tisícovku méně, než je kapacita ochozů.

Do jisté míry chápu, že kdyby do Plzně zavítal soupeř neatraktivního jména, tak příznivci dají přednost vyhřáté hospodě, než aby strávili dvě hodiny v lezivé zimě. Ale Freiburg je bundesligový tým, který si i přes nižší rozpočet nezadá s giganty jako jsou Bayern či Dortmund. V Evropské lize je, stejně jako Plzeň, neporažený. To nemluvím o nejdůležitější podstatě a tou je jít na fotbal podpořit Viktorku.

Již samotné výsledky a počet obdržených gólů napovídají, že Chance Liga Plzeňákům nevoní tak, jako evropské poháry. Trenér Hyský volil na tiskovce kulantní vyjádření, ale i z něj se dal vyrozumět pravý důvod. Týmy v Evropské lize se totiž soustředí hlavně na fotbal. Poslední zápas s Jabloncem byl hlavně o soubojích, přesněji řečeno o faulech připomínající hokejové bodychecky, které benevolentní rozhodčí netrestal žlutými kartami. Hráči Evropské ligy jsou především mnohem více technicky vyspělejší.

Autor textu: Tomáš Zelenka