Článek
Fanouškům vysvětloval, že je potřeba volit uvážlivě. Hledal to nejlepší řešení, aby to třeba v Teplicích po vstupu nového majitele nevypadalo jako na jihu Čech. Jenže slovy klasika, zatím je to „velký špatný“.
Po čtyřech letech útrap a bojů o holý život v první lize byl s velkou pompou představen nový majitel Milan Kratina. Nejen fanoušci, ale například i trenér Zdenko Frťala hlásali, že bojům o přežití je snad už konec. Klubu se bude s novým majitelem lépe dýchat.
Příznivci Severočechů se těšili na nové posily, a hlavně na fakt, že tým nebude složený z většiny pouze z nechtěných hráčů, které jiné kluby uvolnily na hostování. Teplice se celkem v klidu zachránily a přišel konec sezóny 2024/25. Klub opustilo přes deset fotbalistů. Často se jednalo o naprosto zásadní jména základní sestavy.
Ať to byl levonohý stoper Nemanja Mičevič, další levák Albert Labík, Ondřej Kričfaluši, ofenzivní záložník Daniel Langhamer, který na jaře přispěl nejen góly a asistencemi, ale výborně také zahrával standardní situace. Ve výčtu samozřejmě nemůže chybět ani útočné duo Yasser – Gning. Bavíme se o Teplicích, které bojovaly o přežití v nejvyšší soutěži, a zároveň je po konci sezóny opustilo na poměry klubu šest kvalitních hráčů. Klub v čele se sportovním ředitelem Štěpánem Vachouškem logicky musel začít hledat náhrady.
Absolutní podcenění vstupu do sezóny
Duo Yasser – Gning nahradila dvojice Matěj Pulkrab s Matyášem Kozákem. Asi kdokoliv, kdo českou ligu trochu sleduje, musí uznat, že kvalitativně první dvojice převyšuje tu druhou. Langhamera teoreticky nahradil další Matěj, tentokrát Náprstek. Na hrotu útoku ho totiž od začátku trenér Frťala neviděl. Spíše o řadu níž, kde hrával právě Langhamer.
Zatímco boleslavský záložník sbíral starty za U21 a v dospělém fotbale nastoupil k více než 100 utkáním, Náprstek měl všeho všudy 19 startů v první lize a solidní půlrok odehraný za Chrudim v lize druhé. Tím bych ho nijak nezatracoval, jen nemůžete očekávat, že vám takový hráč od začátku sezóny potáhne ofenzívu. Je to spíše určitý příslib do budoucna.
Hostování v přestup proměnil Matouš Trmal. Poslední posilou se stal Matej Riznič, jednadvacetiletý levák, který kopal druhou ligu za slovenskou Petržalku. Sám trenér Teplic po vítězství nad Bohemians přiznal, že Rizničovi kladl na srdce, aby se směrem dopředu příliš do ničeho nepouštěl, protože si na první ligu teprve zvyká. S Rizničem se také počítalo jako s backupem za zraněného Jaroslava Harušťáka. S čím se však nepočítalo, byl odchod Alberta Labíka. Rázem se tak Riznič ocitl v základní sestavě. S takto obměněným kádrem Teplice vyrukovaly do nové sezóny. A položme si otázku: Když ten předešlý kádr stačil jen na skupinu o záchranu, existoval nějaký důvodný předpoklad si myslet, že se sezóna 2025/26 bude pro Severočechy vyvíjet o poznání lépe?
Po prvních odehraných kolech přichází panika
Zázraky se sice občas dějí, ale v Teplicích nikoliv. Body na startu sezóny nesbíraly, výjimkou byla jednoznačná domácí výhra nad Bohemkou. Do toho se opět zranil Ladislav Takács, o Pavlu Svatkovi snad raději úplně pomlčím. Samozřejmě bystřejším fanouškům asi neunikl ani výrazný propad formy u Daniela Trubače.
Jediným pozitivem na zápasech bez bodů byly snad jen rostoucí výkony Johna Auty. Z pohledu ofenzívy nejzajímavějšího hráče, kterým momentálně žluto-modří disponují. V průběhu sezóny a po sérii špatných výsledků, se v Teplicích probrali a zjistili, že zřejmě přezimují na dně tabulky. Následoval proto proces, který má sportovní ředitel Vachoušek za léta praxe v Teplicích najetý velmi dobře. Lovit na poslední chvíli hráče, které jejich kluby nechtějí.
Teplice opět za pochodu berou, co jinde zbylo. Nic se nezměnilo
Rozdíl je v tom, že zatímco takoví hráči v minulosti chodili do Teplic výhradně na hostování, s novým majitelem přicházejí i na přestup. To sice neplatí v případě Benjamina Nyarka, ale u Jana Fortelného či Daniela Marečka ano. Nyarko se dle mého fanouškům v Liberci zapsal do paměti jako rychlý, dynamický hráč s tendencí spalovat i ty nejvýraznější gólové příležitosti. Když k tomu přidáte útočníka Kozáka se současnou ligovou bilancí 82 zápasů a čtyřmi brankami, Pulkraba, který za více než 50 utkání za Boleslav nastřílel branek pět, nemůžete od Teplic čekat střelecké hody.
K nim ještě přidejme Jana Fortelného, technický a tvořivý typ hráče, který však po odchodu z Teplic, tedy od léta 2022, nikde pořádně nenastupoval. Se Skláři neabsolvoval ani den přípravy. Přípravu na severu Čech za sebou nemá ani Daniel Mareček a jak je vidět, na hřišti své spoluhráče zatím spíše hledá. Ono přejít ze systému, který s vámi driloval v Boleslavi trenér Majer, na systém, který praktikují Teplice, nebude úplně snadné.
Aby byl výčet kompletní, při zranění Takácse dorazil mladík Jakub Jakubko. Ten má za sebou kompletní sezónu v první slovenské lize za Košice. Do klubu ale přestoupil rovněž až v průběhu podzimní části a odbyl si naprosto hrůzostrašnou premiéru v Karviné (nepočítám pohár ve Velvarech), kde Teplice padly 4:1.
Pozdě bycha honit. Přestupy jsou uzavřené
Přestupní období skončilo. I kdyby teď Milan Kratina zalovil v měšci se zlatem, k ničemu by to nebylo. Teplice musí podzim odehrát s tím, co momentálně mají k dispozici. Osobně věřím, že Fortelný s Marečkem budou posilami, jenomže to ještě pár zápasů může trvat. Teplice už však poztrácely hromadu bodů a není čas čekat, až se kluci sehrají.
Stále jsou tam však posty, které zůstávají nevyřešené. Ať je to pozice hrotového útočníka – střelce, levý i pravý bek, potažmo wingbek. Velmi by pomohl Jaroslav Harušťák, jenže na toho si asi budou muset Skláři počkat až do jara. Vůbec nechápu využívání Daniela Danihela na krajích obrany. Ať vpravo či dokonce vlevo, jako jsme to viděli proti Zbrojovce Brno, nebo v jeho ligové premiéře proti Jablonci. Když se podíváte na jeho statistiky centrů a dlouhých přihrávek, zjistíte, že jsou naprosto žalostné, ať už co se vyprodukovaného počtu za zápas týká, tak přesnosti.
To vůči němu ale nemyslím nijak zle. Za mě to absolutně není hráč na kraj hřiště a výkony tomu také po právu odpovídají. Jako jsem měl na začátku loňské sezóny dobrý pocit z Josefa Švandy, nadšení mě postupně opustilo. Rychlost, dynamika – to u něho najdete. Marně však budete hledat přesné centry, přihrávky, zakončení, situace jeden na jednoho. V systému, který většinou praktikují Teplice, potřebujete krajní beky, kteří umí být nebezpeční i směrem dopředu. Zatímco na jedné straně je možná záměrně přibrzděný Riznič, na druhé se střídá Švanda s Danihelem. Zatímco Matěj Radosta leští lavičku a Bílka vídáme spíš ve středu zálohy.
Nadšení kolem Kratiny je pryč, fanoušci opět propadají do deprese
Zvláštní je sledovat, jak se za těch pár měsíců po příchodu nového majitele Milana Kratiny stihla otočit nálada hned dvakrát o 180 stupňů. Zatímco těsně po příchodu panovalo nadšení a vyhlídky světlých zítřků, nyní je to zase zpět ve starých kolejích. Je vlastně až s podivem, že když Skláři tento týden vycestovali do Brna k utkání MOL Cupu, nikoho z příznivců hostů výkon ani konečný výsledek nepřekvapil. Ostatně i sázkové kanceláře predikovaly to stejné. Snad kromě trenéra Frťaly, který si na přístup některých svých svěřenců stěžoval.
Fanoušek Teplic není hloupý, ani slepý. Vidí, jaké hráče mají na hřišti v Karviné, na Dukle, nyní i v Pardubicích a jak se tyto celky prezentují na hřišti. Tím nenaznačuji, že existuje nějaký propastný rozdíl mezi kádrem Teplic a třeba Pardubic, se kterými se utkají tuto neděli. Na druhou stranu nic nenasvědčuje tomu, že by Teplice s některými jmenovanými a dále například se Slováckem neměly opět bojovat o holé přežití v lize. Kvalita kádru totiž nevypovídá o tom, že by tomu mělo být jinak než loni. Ba naopak, kádr je ještě o kousek slabší. A to jde nejen za sportovním vedením klubu, ale i za novým majitelem.
Autor článku: Daniel Dolejší
