Z Rumunské mlhy veze Sparta důležité tři body

Z tribuny tak nebylo vidět, zda se za ní schovává rybníček Brčálník, nebo středový kruh hřiště připraveného na další kolo Konferenční ligy. Na rozdíl od předešlého zápasu se počasí umoudřilo a mlha do začátku zápasu ustoupila, čímž vytvořila regulérní podmínky a mohlo se jít na to.

Rumunské celky byli těm českým vždy vyrovnané. U. Craiova rozhodně také nepatří mezi žádná ořezávátka. Spartu čekala pořádná řehole, chtěla-li pomýšlet na postup do jarních bojů z první osmičky. Nadějně rozehraný zápas musela Sparta opět řešit v závěrečných minutách. Třetí brankou v závěru utkání v řadě posílila své šance na top 8 Konferenční ligy a přímý postup mezi nejlepších 16.

Sparta se herně zvedá. Ač tomu neodpovídají jednoznačné výsledky, vypadá to, že zápasem s Pardubicemi dosáhli letenští dna a pomalu se odráží směrem vzhůru. Alespoň herně to tak na první pohled působí. I proti U. Craiově předváděli zlepšený výkon při kterém nepouštěli rychlonohého soupeře do hry. Rumunský celek hrozil pouze z protiútoků, když se dokázal vymanit ze sparťanského sevření. To bylo pevné, ale nedokonalé.

Sparta od začátku vsadila na nátlakovou hru. Útočníci nenechávali soupeře rozehrát a neustále je napadali. Získané balóny z dlouhých nákopů potom distribuovali středopolaři zpět na své hroty, kteří se snažili o zakončení. V první půli stáli při domácích všichni svatí. Mercado svou střelou málem přepůlil břevno a na konci poločasu Ševínský hlavičkoval tvrdě, ale trefil překvapeného gólmana soupeře. Když před poločasovým hvizdem Mercado centroval před prázdnou branku, kde balón vyhlavičkoval jeden z domácích obránců, fanoušci letenských si rvali vlasy.

Špatný den ale nekončil jen v útoku. Doslova den blbec měl právě mladý Ševínský. Nejenže svou chybou v namazal soupeři, který mohl jít z úhlu sám na Vindahla, on ještě dokázal zařídit penaltu. Tedy pro soupeře. Tak jako v Olomouci pomohlo Spartě pět centimetrů k vítězné brance, tady pár centimetrů rozhodlo o penaltě pro Craiovu. Když už nic, tak alespoň tady se na Spartu usmálo štěstí. Mekvabishili totiž prostor mezi třemi tyčemi netrefil a do šaten se tak mohlo za stavu 0.0.

I druhou půli započala Sparta aktivně. Odměnou jí byla vedoucí branka, při které se prosadil Albion Rrahmani. Jeho klasické zakončení utaženou střelou z hranice velkého vápna na milimetry přesně k tyči. Vstřelená branka jako by otočila kormidlem zápasu o sto osmdesát stupňů. Najednou to byla Craiova, která se ujala aktivity. Zápas dostal tempo i spád. Doposud dominantní Sparta přenechala průběh zápasu svému soupeři. Jako lusknutím prstů rumunský celek převzal otěže hry.

Sparta sice herně stoupá, ale hodně jí chybí k výšinám, ve kterých plula za první Priskeho éry. O tom svědčí také to, že za jednobrankového vedení přepustila svou aktivitu soupeři. Zatáhla se a byli to právě Pražané, kdo začal hrát na rychlé protiútoky. Mentálně silný celek neupustí od své hry za těsného vedení, naopak se snaží svého soupeře dorazit. To jsme od letenských bohužel neviděli. Je pochopitelné, že pro růst sebevědomí je důležitý primárně výsledek bez ohledu na předvedenou hru. Sparta výsledky potřebuje, a tak se její ústup a změna taktiky dala pochopit.

Bránit celý druhý poločas hubené jednobrankové vedení se ale nevyplácí. Postupem času soupeř získává na síle i sebevědomí a nezlomí-li jeho odpor rychlý kontr, roste jeho šance na srovnání skóre. A přesně to se ukázalo i v tomto zápase. Přenechání aktivity soupeři vyústilo ve vyrovnávací branku. Štěstí se však k letenským nakonec přeci jen přiklonilo. Třetí last minute branka ve třetím zápase za sebou z kopačky Ryneše nakonec určila finální podobu výsledku, ze kterého sparťané jásají.

Sparta opět prostřídala stoperskou trojici. Ta tentokrát nastoupila ve složení Vydra – Sorensen – Ševínský a nebylo to šťastné rozhodnutí. Rychlí útočníci soupeře svými brejky dokázali technicky předčít své soky a vlastně při každém rychlém protiútoku trnuli fanoušci letenských strachy. Jistota z obrany opravdu nesálá. Nejlépe to vystihl Brian Priske v rozhovoru po zápase s Olomoucí.

Sparta sice v Olomouci udržela čisté konto, ale sám dánský kouč přiznal, že v obraně mají problémy. Především při rychlém přechodu soupeře, kdy zadáci nestíhají a dělají individuální chyby. Dokonalou ukázkou pravdy těchto slov byl výkon právě Ševínského. Sorensen neustále laborující se zraněními jakoby přivykl nízké úrovni defenzívy a jeho kdysi neochvějná pozice je najednou ta tam. A to si ji budoval pěkně dlouho.

Poslední článek letenské defenzívy v zápase s Craiovou byl Patrik Vydra. Toho těžko hodnotit. Nepředvedl žádný kiks jako jeho spoluhráči, nicméně právě Vydra je v sestavě Sparty takovou holkou pro všechno. V záloze spíš podprůměrné výkony a tak se mu Priske snaží najít místo v obrané linii. Proč na tomto hráči tak lpí, to asi málokdo chápe. Jistota z něj také netryská jako voda z karlovarského vřídla. Ale vzpomeňme na Krejčího nebo Vitíka a jejich začátky. Třeba se pozice Vydry ustálí a bude se moci soustředit na rozvoj konkrétních dovedností.

Autor textu: Petr Vikuk

Zdroj statistických informací: Livesport