Článek
Asi nikdo nečekal, že dnešní zápas s nepříjemnými Seveřany bude procházka růžovou zahradou. Ani Poláci, kteří se momentálně nachází v dobré formě, nějakým vysokým rozdílem nevyhráli. Takovéto utkání vždy rozhoduje první gól, na který se leckdy pořádně nadřete. Jako například dnes. Pokud by výkon reprezentace byl stejný v obou poločasech, zasloužil by si celý tým malou pochvalu. Jenže to, co se dnes odehrálo v Plzni, muselo každého přesvědčit, že změna u národního týmu je nevyhnutelná.
První půle přesně tak, jak by se měla reprezentace prezentovat
Co dnes ještě stále reprezentačnímu trenérovi vyšlo, byla volba sestavy. Nasazení Lingra, Hložka i Douděry se zejména v prvním poločase ukázalo jako dobrou volbou. Konečně se také Šilhavý odhodlal na hru se dvěma stopery, se kterou se však měl prezentovat již v Albánii. V první půli tedy národnímu týmu nelze nic vytknout. Snad jen nějaký ten gól. Ale v tomto rozpoložení, v jakém se nyní reprezentace nachází se nejedná o žádné překvapení.
Jediným slabším článkem v prvním poločase byl Václav Černý. Ten se očividně v poslední době moc netyká s formou a dle mého měl jít o poločase ze hřiště. Kdo by ale čekal, že trenérský štáb mužstvo před druhým poločasem uklidní, že stále je na vstřelení branky dost času, mýlil by se.
Druhý poločas vystřídalo albánské déjà vu
Do druhých pětačtyřiceti minut totiž nastoupilo ve stejné sestavě, avšak s úplně jiným projevem. Zhruba v šedesáté minutě bylo na hřišti tolik hráčů na vystřídání, že na to nestačí ani pravidlové tabulky. Stejně jako v Albánii střídala chyba ještě větší chybu. Hráčům míč odskakoval od nohy a najednou ze hřiště úplně zmizel ten sebevědomý tým z první půle.
Jaroslav Šilhavý se opět prezentoval podivným střídáním, kdy ze hry stáhl Čvančaru, který byl na urostlé faerské stopery alespoň trochu platný, za Kuchtu, který již od zápasu s Albánií nepředvedl zhola nic. Ze hry totiž měl jít zejména jako první Černý.
Je opravdovou záhadou, co se stalo o přestávce s národním týmem. Opravdu nechci vynášet nějaké spekulace, ale vidět takhle odepsaný tým, který hraje v první půli skvěle a zápas má dobře rozehraný, jsem snad v životě neviděl. Je tedy dosti pravděpodobné, že trenérský štáb přenesl svou nervozitu i na bedra hráčů. A to se nesmí stát.
A projev trenéra na pozápasovém rozhovoru? Bez komentáře…
