Za rok na shledanou, Evropo

Zatímco v postup do play-off EKL jsem do poslední penalty věřil, podobný výsledek na Slovácku jsem tak nějak i vzhledem ke změnám v sestavě čekal. Beru to jako daň za evropskou nezkušenost. Už tradičně se po nedělním neúspěchu na sociálních sítích roztrhl pytel urážek od fanatických fanoušků (úspěchu) a zneuznaných trenérů na adresu hráčů i trenéra, prostě taková naše klasika. Nepřekvapí, a už vůbec nenadchne. Přece nejsme kapela, abychom furt vyhrávali, no ne? Na papíře to může vypadat blbě, až na pár „maličkostí“ vidím pozitiva. A není jich málo.

5. srpna krátce po druhé hodině odpolední existovalo jen málo lidí, kteří by si při pohledu na los čtvrtého předkola Evropské konferenční ligy věřili ve výraznější komplikace v cestě Kodaně za postupem. V Dánsku určitě, v Česku tím spíš. Pokud někdo před dvojzápasem vsázel na postup Baníku, učinil tak spíš z recese. A kdyby nebylo jedné nedohrané akce z konce prvního zápasu, možná by se teď dotyčný tiper nebo tipeři mohli válet někde na Maledivách. To byl asi klíčový moment celé kvalifikace, tedy mimo to, že i venku mohl dát Baník klidně tři, čtyři kusy a byl by klid.

Hapiho družina nakonec reálně sahala po postupu a nafoukaným Dánům klidně hřebínek srazit mohla. Na to, co se dělo při odvetě ve „vyhnanství,“ se bude pamatovat ještě dlouho. Jak na fanatismus na tribunách, tak především výkon domácích na hřišti. Nerad bych kecal, ale mám pocit, že ani Sparta loni Kodaň takhle nemlela, i když taky vypadla jen těsně. A statistikami se nenechte obalamutit, Dánové se opravdu třeba 65 minut herního času nepodívali za půlku. Na oba zápasy se dívalo fakt pěkně, obavy z výprasku byly liché. Vlastně se mi trochu vrátily vzpomínky na smolné vypadnutí se Spartakem Moskva z roku 2008.

Nejvíc mě těší, že oproti vousaté, šestnáct let staré záležitosti, to letos stálo mnohem více na mladých a ti se nelekli. Ukázali se Grygar, Boula, Šín i Buchta. Přidal se i do té doby, omlouvám se – lehce mdlý Rigo. Jakkoli je to teď ještě čerstvé a kruté, všichni zaslouží velkou pochvalu. Penaltové střelce snad ani kritizovat nebudu, sám jsem pár pecek nedal a budu si je vyčítat do smrti. A to nebyly ani zpola tak důležité, jako ty jejich.

Za vypíchnutí stojí výkonnost fantastického Letá… teda Markoviče! Všimli jste si, že je Lety už pár měsíců pryč? Jo, já taky ne. Nechci, aby to vyznělo vůči Jirkovi Letáčkovi zle, naopak, přeju mu hodně zdaru, udělal správný krok. Ale zatímco loni jsem často míval strach, že jakmile v bráně nebude stát on, může se stát cokoliv, letos strach nemám. A díky Dominiku Holcovi ho mít ani nemusím. Tady je na místě asi omluva jak jim, tak Luďku Mikloškovi. Před časem jsem nechápal, proč upřednostnil právě Holce před, tehdy už skoro podepsaným, Václavem Hladkým. S potěchou teď máme to štěstí sledovat dva naprosto vyrovnané brankáře, skládající jeho obhajobu na výbornou. Jejich výkony a vzájemná zastupitelnost vyniká i v rámci týmové chemie. To mimochodem moc dalších týmů v lize nemá, važme si toho.

Neopomínejme, že i výkony v lize snesou přísnější metriky. Výsledkově to mělo být lepší, to bez debat. Liga je zase kvalitnější, ztrácejí a poztrácejí postupně všichni, toho se nebojím. Podstatnější je, že herně Baník mohl všechny zápasy vyhrát. A kromě prvního poločasu na Bohemce si stojím za tím, že byl i ve všech lepší. Na Slovácku se prohrálo vlastně spíše dílem náhody, jinak to špatné fakt nebylo. Je příjemné vědět, že si těžké zápasy, včetně „vítězné“ odvety s Kodaní, zahráli takřka všichni, a především všichni mladí.

To byla správná cesta a zhruba teď někdy by se měl dostavit příliv sebevědomí. Ideálně už doma s Libercem. Možná to tak působí jen na mně, ale mám dojem, že letos se karta obrací a Baník je doma silnější a sebevědomější. Aby ne, když ho doma žene bílé peklo. S Dány si potvrdil, že může porážet opravdu silné, špičkové soupeře. A Liberec v tomto ročníku bude silný, ale ne neporazitelný. Jsem sám zvědavý, s jakou na ně domácí nastoupí. V neděli se hraje v dobrý čas, tak snad lidi přijdou zas.

A teď z méně příjemného soudku. Jelikož byla evropská anabáze kratší, než jsme všichni doufali, nezbývá než vrhnout všechny síly zase na ligu a pohár. Jenže třeba u Eweho existuje ústní džentlmenská dohoda, že v případě lukrativní nabídky, která by se líbila i jemu, může Baník o svého kapitána přijít. Dalším horkým zbožím je Rigo. Dovedu si představit, že zájem konkrétního klubu z MLS ještě nějak přešel. Lasu ze západní nebo jižní Evropy už by uniknout nemusel. Z toho co říká jeho agent je docela cítit, že setrvat ve Slezsku v případě, že si Baník v pohárech nezahraje skupinovou část, je vlastně ztráta času.

Vůbec bych se nedivil, kdyby do září jeden z nich, nebo nedejbože oba dva, Baníku zamávali. Naneštěstí to nejsou jen oni dva, koho si v pouhých čtyřech zápasech EKL skauti mohli zapsat do notýsků. Dlouhodobě si o pozornost říká třeba Boula, zajímavý může být i Buchta, už nějakou dobu se spekuluje o zájmu ruského Krasnodaru o Kpoza. Ještěže si v poháru nezahrál takový Uchenna, to už by snad ležela nabídka na stole. I když mám pocit, že i tenhle moment se nevyhnutelně blíží. Ale nebudu malovat čerta na zeď, zatím se nic neděje. Zatím…