Zápas dvou poločasů. Slavia drtivým tlakem v druhé části zřejmě rozhodla o titulu

V případě obou týmů nastoupili do brány dvojky Jakubové Markovič a Surovčík. Kdo derby zvládne lépe se mělo teprve ukázat. Mnohé určitě muselo překvapit i postavení Sanyanga, který nepředvádí ve Slavii nějaké skvělé výkony. S nasazením Schranze se tak trochu počítalo, i když to samozřejmě není ideální krok. Určitě zamrzelo, že k dispozici nebyl Vasil Kušej. Od začátku se ovšem objevil na hřišti navrátilec Lukáš Provod.

Na druhé straně v ofenzivě nastoupil Matyáš Vojta, čímž potvrdil predikce mnohých fotbalových expertů. Rrahmani vzhledem k současné formě zůstal jen na lavičce, stejně jako Jan Kuchta. Příležitost dostal i Mannsverk nebo Mercado, Irving naopak prozatím zůstal jen na lavičce náhradníků.

Před začátkem už se začaly hecovat tribuny, přičemž byla samozřejmě více slyšet domácí Tribuna Sever. Hecování rivalů podpořil i loučící se Simon Deli, který během rozlučkové rozhovoru na mikrofon neopomněl zvolat heslo: „Smrt Spartě“. Samozřejmě to vzbudilo obrovský ohlas domácích fanoušků. Pomalu se blížil začátek utkání a s ním vzrůstala mezi fanoušky i nervozita. Toto utkání nechce nikdo prohrát.

Od začátku bylo jasné, že atmosféra bude hodně žhavá. Ostatně slávistická Tribuna Sever hned chvíli po začátku zapálila sparťanské propriety, z čehož vzniknul poměrně velký oheň. Následně tribuny hodně bouřili, když rozhodčí neumožnil Slavii rychlý přechod díky srážce dvou hráčů, po níž zůstal na zemi ležet Jaroslav Zelený. Protože se jednalo o srážku hlavami, je to však pochopitelné.

Už první minuty ovšem ukazovaly i další dvě věci. Za prvé, že týmy se chtějí pouštět do ofenzivních akcí. Na obou stranách byly vidět jejich drobné zárodky. A za druhé, že budeme svědky řady soubojů a houstnout může i atmosféra na hřišti. Přesto by se dalo říct, že se v úvodních dvaceti minutách hrál vlastně docela slušný fotbal. I když jsme neviděli nějaké výrazné šance, protože obě defenzivy pracovaly vesměs spolehlivě.

Po dvacáté minutě ovšem začaly přibývat hraniční souboje a bylo vidět, že toto utkání může hlavnímu sudímu lehce utéct. Pískat derby vzhledem k obrovskému množství emocí není vůbec lehké. Stačí pár chyb a už se to veze s rozhodčím celý zápas a jen těžko potom dokáže z dané situace vybruslit. Tisíce fanoušků na slávistickém stadionu navíc vytvářejí na sudího obrovský tlak.

Ve 27. minutě emoce vybuchly naplno, když po ostrém souboji zůstal na zemi ležet Sadílek. Rozhodčí nemilosrdně tasil červenou kartu, po intervenci VAR ji ovšem opět odvolal. Mercado sice šel do souboje hodně tvrdě bez možnosti hráč míč a následně na Sadílka ještě šlápl, ale pravda na červenou to asi nebylo. Zejména ono šlápnutí bylo nechtěné. Nakonec ji tak hlavní sudí opravil na žlutou a vlastně jsem s tím docela v pohodě.

Emoce tak přibývaly, velké šance ovšem zatím chyběly. Brankáři ani po půlhodině neměli příliš mnoho práce. Poměrně nebezpečnou hlavičku předvedl po Ryněšově centru Mercado, ale mířil pouze vedle. Sparťanský hráč byl však až trestuhodně neobsazený.

První výrazná šance zápasu nakonec skončila gólem. Po standardce se dostal míč v malém vápně k nehlídanému Patriku Vydrovi a ten ho dokázal dostat do slávistické brány. Pro Slávisty to byl jednoznačně velký šok, protože jinak nebyla Sparta nějak nebezpečná. Po zkontrolování videorozhodčím byl gól uznán a skóre se tak poprvé měnilo. Krátce poté byla odpískána přestávka. Jestliže Slavia chtěla ještě bojovat o nějaké body, musela něco změnit.

Od začátku druhého poločasu ovšem jakoby přišel úplně jiný tým. Kdyby začala takto hrát už dříve a možná odhodila nějakou větší opatrnost, mohlo být skóre jiné. Bohužel centry ani koncovku přesnou neměla, díky čemuž brankáře Surovčíka moc nezaměstnávala. Bylo ovšem vidět, že jestli se Sparta rychle nevzpamatuje, skóre se brzo může měnit.

A onen tlak vyvrcholil rukou Mannsverka ve vlastním vápně, která rozhodně nebyla v přirozené poloze. K penaltě se postavil Tomáš Chorý a rovněž on v první střele na bránu soupeře byl přesný. Sparta si ovšem mohla za obdrženou branku především svou pasivitou, kterou čelila určitému tlaku Slavie prakticky od prvních minut druhého poločasu.

Domácí navíc byli hodně nebezpeční dopředu i nadále. Chytili hodně slušné tempo a hnali se za vedoucím gólem. Aby toho nebylo pro Spartu málo, musel navíc kvůli zranění střídat střelec jejího gólu Patrik Vydra. Osvěžení sil na hřišti ovšem mohlo Spartu probudit. Vedle Sonneho na hřiště přišel i Kuol. Naopak ho opustil společně s Vydrou Vojta, který se tak ve svém prvním ostrém derby za Spartu neprosadil.

Střídání a změny na hřišti trochu rozvolnily tlak Slavie, ale Sparta byla stále strašně pasivní. Dopředu neměla prakticky nic. A po rohovém kopu za to byla potrestána, když se dokázal prosadit Mojmír Chytil. Jednalo se o hodně těsnou situaci, ale ofsajd to nakonec nebyl. Slavie tak otočila zápas a dostala se do vedení. V druhém poločase byla na míči dominantní a zaslouženě se tak dočkala dalšího gólu. Sparta jako by ani nehrála o titul.

Jen o chvíli později jí navíc hřebíček do rakve zasadil Tomáš Chorý, který se rovněž po rohovém kopu dokázal prosadit. Hosté hrající pod šílenou dekou jakoby zápas už vzdali. Slavia naopak hrála fantasticky a svého soupeře drtivě přehrávala. Spartě se nedařilo vůbec nic. V drtivé většině prohrávala souboje a vypadala naprosto bezradně.

Až v závěru utkání se přeci jen Sparta snažila dostat dopředu a dostala se k nějakému tlaku. Ten ovšem nevedl k žádným velkým šancím, a především přišel až příliš pozdě. Před koncem si ještě užil při střídání potlesk tribun dvougólový střelec Tomáš Chorý. Ještě v poslední minutě Slavia útočila a kopala po faulech soupeře standardky. Další gól už sice nevstřelila, ale to ji rozhodně mrzet nemuselo. Zápas totiž nakonec zejména díky skvělému druhému poločasu ovládla a získala tak desetibodový náskok na druhou Spartu. A tím za mě rozhodla o titulu, protože by u ní muselo dojít k obrovském zkratu, aby ho ještě ztratila.

Autor textu: Lukáš Loužecký

Zdroj statistických informací: Livesport