Zbrojovka opět padla. Pomalu se z ní stává etablovaný účastník druhé ligy

Vítězní soupeři ovšem nejsou Sparta, Slavia nebo Plzeň. Jsou to Vyškov, dvakrát Opava, Příbram a Žižkov, jenž ještě loni hrál dokonce třetí ligu. Dnešní článek však nebude patřit hráčům nebo trenérům, ale právě příznivcům klubu ze srdce Moravy.

Nejvěrnější masochisti je označení, jak už název napovídá, pro fanoušky, kteří zůstali věrní i v těchto nelehkých časech. Mezi tyto lidi se s dovolením řadím z části také. V roce 2001 mě můj táta vzal poprvé na Zbrojovku, tehdy ještě na legendární Lužánecký stadion. Ze střípků v paměti si vybavuji stánek, jenž už byl zjevně poznamenaný zubem času. I když se brzo na to „flinta“ (přezdívka klubu) přesunula na stánek v Srbské ulici, stal ze mě zbrojovák. Od té doby si pamatuji dva velmi úspěšné ročníky, kterými snad i žila půlka Brna a okolí. Byla to sezóna 2007/08 pod panem trenérem Petrem Uličným. Pod nímž červenobílý tým skončil na čtvrtém místě s pouhou pětibodovou ztrátou na titul. Druhá velice úspěšná sezóna 2015/16 s konečným šestým místem byla pod vedením pana trenéra Václava Kotala. Oba zmíněné matadory nazývám záměrně přízviskem „pan trenér,“ protože si myslím, že jim zaslouženě náleží.

Poté následovaly už jenom podprůměrné ročníky a přeskakování z první ligy do druhé a naopak. Toto období přetrvává doposud a značně se podepsalo na velikosti stálého a pevného jádra fanouškovské základny, které se rok od roku snižuje. Letošní sezóna korunuje už tak špatnou náladu. Nynější dojem kazí posledních pět porážek v řadě, ale především herní projev. Družina Luďka Klusáčka nebyla totiž ani v jednom letošním zápase bojovnějším týmem než jejich soupeř. Chorál fans „bojujte za Brno“ úplně ztrácí na efektu.

V posledním duelu dorazilo na Žižkov asi cca 40 fanoušků z Brna (já mezi nimi nebyl). Někteří ještě dobrovolně absolvovali nechvalně známou trasu po D1, aby viděli absolutně odfláknutý první poločas svých svěřenců s nulovou bojovností. Já sledoval zápas pouze ze streamu, ale označil bych ho výrokem Jaromíra Bosáka z jedné známé fotbalové hry. Ten zní „jejich výkon hraničí až s trapností“. Skóre po prvním dějství ukázalo 3:0 pro domácí. Naši brněnští kotelníci po shlédnutí této katastrofy přestali zpívat chorály a stáhli všechny vlajky i plachty. Za mě je to parádní gesto a vzkaz více než jasný: „Nehrajete? Nefandíme!“ Utkání nakonec skončilo 4:2 pro domácí Žižkov.

Fanoušek Zbrojovky je v České republice v současnosti jeden z nejvíce ohrožených druhů. Příznivci všech ostatních klubů v Česku si ani neumí představit, čím vším jsme si za posledních pár let museli projít. Již v několika verzích jsem slyšel vtip nebo možná i historku o tom, když fanoušek Zbrojovky vejde v Brně do hospody. Představí se svou zbrojováckou příslušností a ozve se hlasitý smích celé putyky. Nejspíš asi proto, že téměř nikdo už v Brně nevěří tomu, že se slavná a tradiční značka opět zvedne a bude dýchat na záda těm nejlepším celkům u nás.

Při posledním pádu z ligy dokonce jeden nejmenovaný redaktor napsal článek, v němž také zmínil, že někteří fanoušci mají na sestupu svůj podíl. Kde vzal tu neskutečnou drzost něco takového napsat je opravdu záhadou. Neznám jediného, co by měl byť minimální podíl na sestupu.

Jedinou nadějí je pro nás současná katarze ve vedení a vlastnictví klubu. Ta už částečně proběhla po minulé sezóně, a která doposud ještě probíhá. Od nového roku bude většinovým vlastníkem našeho milovaného klubu společnost Portiva v čele s Pavlem Svoreněm. Ten už ukázal, třeba i osobní debatou s fanoušky, že chce dělat klubovou politiku jinak. Požádal nás však i o nezbytnou dobu hájení, než se plně a s odbornou analýzou klub nastartuje správným směrem pod jeho taktovkou. A já osobně nemám jediný důvod mu tu dobu neposkytnout.

Velké uznání tak patří všem nejvěrnějším příznivcům, kteří přijeli podpořit Řezníčka a spol. nejen na Žižkov, ale i na ostatní klání druhé ligy. I těm co nepřestávají věřit v lepší zítřky. Vy všichni ostatní věřte, že to nemáme jednoduché.