Článek
A přesně tohle je kritérium, které jsem zohlednil při výběru těch nejlepších přestupů pro klub. Po přestupu je několik fotbalistů, kteří výkony, které předváděli v Edenu už v novém působišti nedokázali navázat. Pojďme na tři z nich a jeden nový, který jsem si dovolil rozebrat, jak asi bude situace probíhat.
Matěj Jurásek - Norwich City
Největší přestup klubu, jehož historie se píše od roku 1902 - to je transfer slávistického odchovance za sedm milionů eur. Bývalý slávistický křídelník se v Anglii bohužel doslova trápí. Celé jeho působení shrnu větou, že první a zároveň jediný gól dal v přáteláku proti Northamptonu. Je fér přiznat, že na začátku angažmá Matěje přibrzdilo zranění, ale i dnes, když je zdravý, se dostane na lavičku nebo není ani v nominaci na zápas. Minutáž naskauje opravdu skromně. Klub z východní Anglie se sešívaným aspoň „pomstil“, když vyfouknul slávistům jejich nedávný přestupový cíl v podobě Papa Dialla - ten dal z francouzského Metz přednost před Edenem právě Angličanům. Slavia v době přestupu měla už Tomáše Chorého, na kterého nejvíc sázela, jeho odchod tak nebyl v podstatě znát.
David Jurásek - Benfica Lisabon
Čtvrtý největší obchod slávistů - čtrnáct milionů eur. To je na fotbalistu, který přišel za milion eur a odvedl klubu velmi cenné služby, skvělý kšeft, nemám pravdu? Portugalci Davida opravdu hodně chtěli, sportovní vedení Pražanů jejich nabídku několikrát odmítlo. Měli výhodu v tom, že Alexander Bah dělal klubu skvělé jméno, o jeho výkony se Benfica mohla a může opřít - to samé čekala od Juráska. Cena se tedy lehce vyšroubovala. Fotbalista však v zemi, která dala světu Cristiana Ronalda naskočil pouze do šesti zápasů a v současné době je na svém druhém hostování v tureckém Besiktasu. Jeho cena navíc bohužel pořád klesá na současných pět milionů eur. Slávisti si díky odchodu českého reprezentanta vyhlédli v Norsku Malicka Dioufa jeho jméno můžete momentálně vidět v základní sestavě West Hamu, kam odešel jako nejdražší fotbalista v historii ligy. David tedy spustil domino, které se klubu víc než vrátilo.
Antonín Kinský - Tottenham Hotspur
A jdeme hned na druhé místo za Malicka. Syna slavného otce a mistra ligy se Slovanem Liberec ze sezony 2001/02 si Slavii vyhlédla na Dukle jako osmnáctiletý talent - tehdy na Julisku poslala necelých pět milionů korun. Jak směšně tahle cena zní, když po jedné vydařené sezoně v sešívaném dresu přišla nabídka na skoro 450 milionů za brankáře! Obrovské peníze není obvyklé dávat za muže mezi tyčemi takovou částku, a co je hlavní - nedá se říct, že by Kinský tolik sestavě chyběl. Staněk podává dlouhodobě vynikající výkony. Tonda při debutu zazářil - i já proti Liverpoolu u televize držel pěsti, ale od února je pouze náhradníkem. Vicario si pozici jedničky vzal po uzdravení pevně zpátky. Kinský nebyl dopsán ani na soupisku pro Evropskou ligu. Mluvilo se o jeho hostování ve francouzském Lille, ale trenér Thomas Frank se svého svěřence zastal větou, že pevně patří do týmu „kohoutů“.
Christos Zafeiris - PAOK Soluň
A poslední přestup je aktuální a nechal jsem si ho tak nakonec. Samozřejmě nevím, jak moc odchod, který proběhne v lednu, s týmem zamává, ale myslím, že ani zde se nebude jednat o velký zásah, a hned vysvětlím proč. Řecký záložník přišel do klubu za dva miliony, odchází za třináct - už to samo o sobě mluví v celku jasně, ale bavíme se i o jeho přínosu pro tým. Samozřejmě na záložníka se krásně dívá, fotbal miluje a předvádí to, co u moc hráčů v lize nevidíte. Ale špičkový fotbal se ubírá jasným směrem - jsou v kurzu vysocí fotbalisté. Christos měl v minulé sezoně s třiceti ligovými starty bilanci 5+2 - to nejsou ohromující čísla, která nejdou nahradit. Samozřejmě se můžeme bavit i o šancích, kolik toho Zafeiris svým pohybem a přihrávkami připraví, ale ani zde se mi nezdá, že nabízí něco nenahraditelného. Kdybychom se bavili o Stancovi, tak bych volil jiná slova, ale zde si jednoduše myslím, že Slavia si poradí, jako si poradila v minulosti.
Proč odchody nebolí
Toto jsou za mě ty nejlepší obchody, které za nějakých pět let Slavia dokázala dotáhnout. Dokonce se možná ptáte, proč ve výběru chybí Diouf nebo Yira Sor. U prvně jmenovaného je to proto, že v mých očích chybí týmu daleko víc, než se připouštělo při jeho odchodu. Druhý hráč po našich hřištích neběhá, Sor zase navázal na své výkony ve Slavii a i v Genku plnohodnotně hraje. To, že jména, která jsem zmínil, jsou dobrý obchod, je pro mě jasné - Jurásek mladší bojuje o místo v druholigové Anglii, David Jurásek neuspěl v Portugalsku ani Německu a je velký otazník, jak vstoupí do angažmá v Turecku, a i Kinský zatím stále čeká na svou pořádnou šanci v Premier League. I to je tak trochu důkaz toho, že někdy je největší síla organizace v její schopnosti vytvořit prostředí, kde hráči překonávají sami sebe - a když toto prostředí opustí, zjistí, že kouzlo nebylo jen v nich, ale v celém systému, který je obklopoval.
Autor: Josef Volejník
Zdroj statistik: livesport
