Článek
Velkých témat není nikdy dost. U celků z české top špičky jsou to prakticky všechny přestupy, ať už ty dopředu dlouho avizované, ty očekávané, případně ty nečekané (pečlivě utajované). Někdy sice bomba, myšleno ta přestupová, nevybuchne, ale i tak fanoušek natěšeně hledí přestupovému oknu vstříc. Co kdyby Messi…. A co očekávaně neočekávaného se uděje ve sparťanském kádru?
Kdo už má své (skoro) jisté.
Téma číslo jedna na Letné je odchod kapitána Ladislava Krejčího. Ten se za pár let ve Spartě vyprofiloval ve skutečného vůdce, autoritu bez debat, následníka na trůnu sparťanských „bohů“, jemuž žezlo pomyslně předal „The last Warrior“ Tomáš Řepka. Fotbalové schopnosti letenskému kapitánovi upírány také nejsou, ačkoliv se zlí jazykové rádi šíří o tom, že „Krejda“ je spíš bojovník než fotbalista. Tyto „šprochy“ však nechávají nejvážnějšího kandidáta na Krejčího služby španělskou Gironu klidným a dál svému kaufu věří. Ještě tak sladit představy obou klubů o financích a pak už pravděpodobně nemůže nic nejblyštivějšímu přestupu léta zabránit.
Trochu v kapitánově stínu se s Letnou též loučí pravý obránce Jan Mejdr. Ve Spartě nechce pokračovat a hodlá vyrazit za hranice Česka. Měl i pár ligových nabídek, ale bývalý hráč Hradce Králové se chce mocí mermo prosadit v některé zahraniční lize.
Je čistě jasné, že mu nikdo házet klacky pod nohy nebude. Mejdr je tak trochu smutným hrdinou letenského kádru. Poctivec, jenž se naplno do základu nikdy neprosadil. Možná i sám vzpomíná na „hradecké zlaté časy“, kdy mu u nohou ležela celá Praha (chtěla ho tehdy obě pražská „S“). Vyloženě však na Letné nepropadl, své si odehrál a teď tedy Praze zamává.
Kolující zvěsti, aneb není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu
Přestupy, odchody příchody, které jsou ve stádiu spekulací, či dokonce zbožných přání jsou také pravidelným koloritem přestupových oken. I na Letné jich mají „připraveno“ hned několik.
Obránce Martin Vitík je jedním z takových „spekulantů“. Talentovaný stoper Sparty, jenž se už dokázal (i přes silnou konkurenci) prosadit do základní jedenáctky letenských a zůstal v ní i po příchodu trenéra Briana Priskeho. U něj se mluví o velmi vážném zájmu Feyenoordu Rotterdam, kde by měl nahradit bývalého sparťana Dávida Hancka. Při předpokládaném odchodu Krejčího to však spíše vypadá na další pobyt na Letné. Opak by byl překvapením, ledaže by ve Spartě chtěli spáchat obranné harakiri.
Je tu také tradičně plejáda borců, kteří z různých důvodů pokukují po dveřích, kterými se chodí ze Sparty ven. Patří mezi ně bývalý kapitán David Pavelka, pro jehož odchod mluví perspektiva v kádru, věk i blížící se konec smlouvy. Ačkoliv má fotbalu ještě co dát, na Letné to s nejvyšší pravděpodobností nebude. Ledaže by chtěl dělat kustoda. A to jistě ještě nechce.
Rychlonožka, křidélko Jakub Pešek se bude také asi ohlížet po jiném angažmá. Je též už ve věku matadorů, po těžkém zranění mu to nekope a v sestavě paběrkuje. Přes mega konkurenci Birmančeviče s Haraslínem má jen pramalou šanci na průnikovku zpět do základu. A i jemu končí smlouva.
Pro mnohé překvapivě sem zařadím i technika pravého, nohu pomazanou, záložníka Michala Ševčíka. Ten chlapec zřejmě někomu něco (ne)udělal. Brian Priske ho pravidelně chválí za trpělivost, mluví o šanci, kterou si bývalý hráč Zbrojovky Brno zaslouží, ale kde nic, tu nic. I svatým jednou dojde trpělivost, natož takovému „zlobidlu“ a Ševčík je ve věku, kdy by měl na hřišti i spát. Asi by se jednalo o hostování (což je však poloviční přestup), ovšem pro moravského šikulu všechno lepší než zůstávat v kádru, kde na něj často nezbývá ani místo na tribuně (a šoupe druhou ligu za B tým). Nemám insidery, ale umím číst mezi řádky. A u Ševčíka všechno směřuje k rozchodu s Letnou.
Útočník Václav Sejk dlouho patřil k nadějím Sparty. Pravidelně reprezentuje za tým U21, po různých hostovačkách se v loňské sezóně prosadil i do kádru áčka, kde dostal relativně dost prostoru. Ale vše marno. Neměl útočná čísla a trenér Priske mu jako konkurenci vodí jednu „těžkou váhu“ za druhou. Momentálně Sejk hostuje v nizozemské druhé lize v Rodě JC Kekradě a tam se mu daří jako nikde. Bylo by tedy s podivem, kdyby chtěl po takové sezóně zamířit zpět do Sparty a prát se o místo na slunci. Mimochodem, sám nedávno vcelku jasně vyjevil, co si o návratu na Letnou myslí. Což mu asi moc nepomůže. Ale stále platí, že v Holandsku úspěšně maká na svém hráčském prozření, takže zájemce o jeho služby by se jistě našel.
Ti, o nichž se nemluví
Hráči, kteří už dávno měli opustit Letnou a z různých důvodů to neudělali. I jim kyne v přestupových oknech naděje, že svou pošramocenou kariéru zase vystřelí k hvězdnému nebi.
Norský obránce Andreas Vindheim je zřejmě noční můrou Tomáše Rosického. Hráč, jenž nikdy nedostál letenským nadějím do něj vkládaných. Hráč, jehož se není možno zbavit a borec, který si rád na Spartu zamarodí. Jemu končí smlouva, a to by musel být „Rosa“ smyslů zbavený, aby mu nabídl byť jen místo šatnáře na Letné.
Nejsem si úplně jistý, zda sem patří i záložník Kryštof Daněk, ale určitě se „o něm nemluví“. Momentálně hostuje v Pardubicích, ale on sám má jistě úplně jiné ambice. Šance ve Spartě dostával, ovšem nikdy to nebylo tak úplně na „otevřenou hubu“. Ačkoliv mnohé naznačil, nedotáhl to do konce. S příchodem Briana Priskeho šla jeho minutáž úplně do „kopru“ a tak si čutá v městě perníku. Na sladký comeback to rozhodně nevypadá.
V souvislosti s Daňkem je tu jistá paralela s jiným mladým borcem z letenského kádru, Adamem Karabcem. Ani on ještě nenaplnil nic do něj vkládaného (a stále tápe ve tmě), ovšem dostal od Priskeho přednost právě před bývalým olomouckým hráčem a zůstal v kádru. Opravdu pádné důvody však budete hledat s lucernou v ruce.
Jaká budou skutečná škatulata v letenském kádru se dozvíme až po konci sezóny. Trpělivost růže přináší, tak čekejte do tmy.
