Článek
Někde se na to dá koukat, jinde musí fanoušci skousnout účely, jenž světí prostředky. Každopádně je stále o co hrát a otcové nadstavby si mnou ruce, jaký že to produkt diváctvu předložili. Snad jen na Letné by si možná přáli, aby se už pískal konec, protože mají historický předěl právě na dosah a formu v trapu. Ale ne, holenkové, tohle si holt vyžerete až do konce! A chraň vás fotbalový pánbůh, když si domů nepřinesete žádnou trofej. A jak to viděl Zuřivec?
Konečně, po všech diskuzích o potřebnosti nadstavby, má tato nedávno zavedená novinka právo na život. Snad kromě prostřední skupiny, v níž se hraje prakticky o nic. Boj o titul nerozhodnut, boj o Pecháčka sestupu jakbysmet. To potěší příznivce adrenalinových zážitků, ale už méně ty, kterých se to bezprostředně týká. Třeba ve Zlíně, kde se někdejší věhlasný trenér Vrba pokouší o malý zázrak, nebo na Letné, kde nějak tuší, že zrovna teď se jim hra na nadstavbu moc nehodí.
Starý dobrý systém „účel světí prostředky“
Sparta se minimálně celou jarní část sezóny snažila o svou hru, bez ohledu na soupeře. Ne vždy se to vyplatilo, ale byly momenty, kdy si fanoušek málem stříkl do spodního prádla, jaké akce mohl vidět v zápasech letenských. S těmi rostly i individuální výkony hráčů, jejich sebevědomí a odvaha. V tomto úseku sezóny mohla liga i skončit, protože nejen letenští sami sebe, ale i novináři a fotbalová obec je viděli jako favority nejjasnější. V tu chvíli se však zřejmě přehlížely i některé „nepodarky“ ve sparťanské hře a možná až příliš konzervativní taktika trenéra Priskeho. Jak k tomu přispěl celkem úzký a v mnohých ohledech i průměrný kádr, se s blížícím se vyvrcholením soutěže začalo probírat stále více. A to i s ohledem na opětovná zranění a ztrátu formy Priskeho „vyvolených“. Stejně tak jako letenská hra a výsledky v zápasech proti domácí špičce. Možná i proto se Sparta v neděli v Olomouci uchýlila k systému „účel světí prostředky“, neboť v sázce není známka za krásu, ale titul!
Předehra hodná skoro hodná hrátek špionážních služeb
Sparta se před výkopem nadstavby potýkala s ryze nefotbalovou záležitostí. Web Ruik.cz označil ve svém článku Letnou jako pobočku drogového podsvětí z Václavského náměstí a některé její hráče jako talentované dealery či konzumenty tvrdých drog. Vedení klubu se za hráče postavilo, označilo to za nehoráznou lež a pokus o rozbití jednoty kabiny a hodlá web i pisálka onoho článku zažalovat. Snad hodlá o otestovat celý tým na používání těchto „dobrot“, ačkoliv to zatím stihla jen u Čvančary. Každopádně je z toho aférečka a ačkoliv sám Ruik.cz článek již z internetu stáhl, někteří ve svých komentářích mezi řádky naznačují (např. Pavel Procházka z efotbalu), že není šprochu a podobná infa éterem kolují.
K čemu tedy informace v už neexistujícím článku posloužily, je celkem nejasné. Možná se někomu zazdálo, že je, i přes „lítý“ boj o titul, až moc klidno ve fotbalových vodách a Sparta kope moc penalt. Na druhé straně, možná že web Ruik.cz jen (ne)umně dokonstruoval dění kolem Jakuba Jankta. O něm je známo, že se jako genderově korektní hrdina médií uchýlil k jízdě bez papírů a policajtům nechtěl podstoupit test na omamné látky. A následně ve Spartě, zcela po právu, skončil. Děkujeme tím policii České republiky a posíláme písničku. A tím bych debatu o údajných drogách ve sparťanské kabině ukončil. Howg! Kdož jsi bez viny, flákni ho kamenem. My jsme tady kvůli fotbalu.
Na Hané nikdo nepřehrál nikoho
Sparta se tedy v nedělním utkání s Olomoucí prezentovala jakýmsi mišmašem nekoukatelnosti a účelnosti. Trenér Priske sám prohlásil, že na krásu se teď hrát nebude, v prvním jarním zápase v Olomouci na ni Sparta hrála, a jak dopadla. Proto tedy v neděli byly za strany letenských k vidění především nákopy dopředu a obranné odkopy do hlediště (příkaz, raději to uklidit než inkasovat). Ještě nedávno opěvovaná letenská záloha se k míči dostala na delší dobu jen při zahrávání standardek či rohů a útočný „trojzubec“ místo pohledných kombinačních akcí sváděl tvrdé souboje s obránci Sigmy. Po hříchu většinou neúspěšně. Nebýt tedy Minčevovy pohotovosti a nerovného terénu, brala by Sparta bod, protože jinak nelze mluvit o nějakých vypracovaných šancích. Ty dvě Kuchtovy, z toho jedna po Benešově „klouzačce“, sice volaly po proměnění, ale sparťanský snajpr se nachází zřejmě zase v nějakých fotbalových depresích a ne a ne to trefit. Co bylo u něj ještě před pár týdny pohoda, vánek, se teď zdá být neřešitelný rébus. A jelikož z oné opěvované letenské útočné „úderky“ zbyl na hřišti jenom on (Haraslín je zřejmě z formy a moc nepomůže), může být Priske (a s ním i fanoušci) rád, že Rosický ještě nevyslyšel volání po demontáži Minčeva z Letné. Tentokrát si počínal daleko lépe než „miliónový“ kluk Liberce.
Obrana tentokrát bez slabých míst
Sparťanské pozdní herní přešlapování na konci sezóny má však i několik pozitiv. Vedle možná už konečně se probudivšího se talentu všech talentů Karabce a slušné párminutovky páně Daňka (myslím, že by si zasloužil více, proti Olmíku ukázal, že je to fotbalista), to byla, určitě v neděli, obrana. Ačkoliv nehrála v obvyklém složení. Sörensena zřejmě Priske šetřil na už několikáté derby v sezóně a Vitík byl zraněn, ovšem jejich „náhrady“, Panák a Vydra, odvedly více než slušnou práci. Pochopitelně nelze zapomenout na Krejčího zachránce, kterému připadl nevděčný úkol mistrovat celou obranu a ještě si to pravidelně rozdávat s Chytilem. A to byla vážně fuška. Je až k neuvěření, tedy pro neznalé poměrů na Letné, že tenhle borec zakotví po sezóně v Edenu. Ale jinak, obrana na úrodné Hané na výtečnou! Pocitem fanouška vyjádřeno, zahrála tak, že – jsem neměl pokaždé pocit infarktu, když se míč snášel do našeho pokutového území (vlastní zkušenost autora). A na tom se dá stavět, ačkoli Vydra si s míčem moc netyká a možná by mu více slušel americký způsob fotbalu. Ale nešť, v neděli zahrál.
Trpišáci kontrovali a Bohemku smázli. A nestydí se náhodou štika jara?
Tři body z Olomouce se počítají. Zlatem vyvážit! Ovšem, hned v podvečer natěšeným letenským fandům zchladila žáhu sešívaná kanonáda proti Bohemians. Když se podíváte na výsledek, nabudete dojmu, že hrál první s posledním. Přestože se Bohemka prsila, že po letech, že konečně, že trenér Veselý je nový Trpiš atd. Nic z toho neplatilo, edenští chytili formu v pravý čas. Což Letnou zrovínka moc netěší. A to se ještě klidně může Rosa vsadit s Priskem o basu šampáňa, že proti Spartě odvedou hoši s hopkavým zvířetem ve znaku daleko, ale předaleko lepší výkon. Budou kopat, sát a rdousit. Zase, to není nic, co by hochům v rudém dresu vyhovovalo. Jo, holt, Vršovice drží spolu. A nestydí se v Ďolíčku? Ruku na srdce Luďku, Réňo (mí bývalí spolužáci, fandové to Bohemky), vy raději snesete příděl od sešívek než prohrát se Spartou. Že ano? Jasně, ale s tím musí na Letné počítat a stejně tak jako Slávka zelenobílé přejet. Nebo alespoň vyhrát. Obojí platí, remíza je trop.
Co zápas, to mač o všechno, ale jen jedno utkání je finále LM
Zbytek nadstavby se nese ve znamení – musíš! Pro oba hlavní aktéry, tedy jak pro Spartu (s hubeným polštářkem dvou bodíků), tak pro edenské. Je tedy úplně šumák, zda se na hraje v Ďolíčku, na Letné, nebo na Slovácku. Nebo proti Plzni. Bude to ještě setsakramentský boj. V tuto chvíli se ještě nerozhodlo, takže je jedno, zda Slávka nastřílela šest nebo osm gólů a Sparta vyhrála venku. Příští kolo nás čeká opětovné derby. A při momentální konstelaci obou týmů je to vpravdě „české“ finále LM. Ostatní týmy dělají jen zlobivou stafáž. Pokud Sparta v derby uspěje, může být mistrem. Pokud uspěje Slávia, bude mistrem. Asi takto by se dal vyjádřit rozdíl mezi oběma týmy.
A takhle to vidím já. A říkám: není důležité zúčastnit se, ale vyhrát! Na druhá místa se nehraje.
