Článek
Konec dobrý, všechno dobré, ale Vindahl stojí nad vším. A jak to viděl v šeru venkovské hospůdky Zuřivec?
Sparta vstoupila do bojů o její svatý grál, tedy o účast v základní skupině LM, z pohledu výsledku úspěšně. Odolala nájezdům dánských „Vikingů“, neinkasovala a z Kodaně si odváží bod. Z pohledu vývoje zápasu a hry (ne)zaslouženě zasloužený. Zejména v prvním poločase domácí občas „pozlobila“ rychlými výpady do jejich obrany a sama vzadu držela vcelku nepropustný val. Ten se však začal ve druhém poločase drolit a útočná vozba ztratila na své nebezpečnosti. Suma sumárum, zlatý bod!
Nekonečné čekání na Godota
Dlouhých osmnáct let. Tak dlouho čeká Sparta na účast v milionářské soutěži pro větší a pokročilé (rozuměj Ligu mistrů, internacionálně Champions League). Mezitím je dlouhá řada nezdarů a blamáží už v předkolech soutěže; případně se letenští nedokázali do hry o „zlatý jackpot“ vůbec kvalifikovat. Většina hráčů ze sparťanského kádru ani neví, co to je hrát LM. Buď se k tomu ještě nikdy nedostali, a nebo v době, kdy Sparta hrála nejdůležitější soutěž Evropy naposledy, byli ještě v plenkách a ho*nu říkali papů. Takže i předkolo je pro mnohé (skoro všechny) premiéra. Rozkaz tedy zněl: popasovat se s tím bez ostudy a přivézt nadějný výsledek.
První poločas lepší, mnohem lepší, toho druhého
Sestavou trenér Priske málokdy překvapí. Ani v Kodani proti domácímu FC tomu nebylo jinak. Všichni „hrdinové“ a nositelé výkonu na trávníku, jejich budoucí náhrady na lávce. O brankářské jedničce bylo zřejmě rozhodnuto už dávno předtím a ačkoliv Peter Vindahl proti Pardubicím úplně jasně nepřesvědčil, že bude „novým“ Kovářem a jedničkou v bráně (ne však vlastní vinou), měl jasnou Priskeho podporu. Stejně jako Asger Sörensen, který se po kratším zranění opět vrátil do sestavy. Ovšem jestli bylo a bude kratší, na to si bude muset fanoušek ještě počkat. V průběhu zápasu byl Dán vystřídán Martinem Vitíkem (Vitík výborně!) a jeho osud pro odvetu tak leží v rukou lékařů.
Sparta chtěla zjevně hrát bez chyby vzadu, ve středu hřiště kombinovat bez zbytečných ztrát, aktivně napadat dánskou rozehrávku a využít případných „okének“ v obraně FC ke vstřelení branky. V prvním poločase její systém více méně fungoval, možná pro některé až překvapivě. Sparta dokonce měla několik nadějných příležitostí ke vstřelení vedoucí branky. Asi největší měl na noze Haraslín, ale v rozhodujícím okamžiku zklamal. Tváří v tvář domácímu brankáři Grabarovi si chtěl pravděpodobně vymoci penaltu a místo zakončení šel do kličky s následným „leteckým“ pádem. Ostatně, Sparta jako by v Kodani nechtěla vůbec střílet na branku. Zbytečné nahrávky „navíc“, neochota vzít zodpovědnost na sebe a v nadějné pozici vystřelit, to letenské sráželo. A mírně jim to pokazilo jinak dobrý dojem z prvního poločasu.
Kodaň se rozjížděla postupně
Možná sami domácí byli lehce překvapeni tím, jak hosté z Prahy dokázali dodržovat naordinovaný systém a třeba kvalitně vykombinovat situace ve středu pole. Snad si hráči Kodaně představovali svou roli mnohem snazší, vždyť proti nim stál tým, jenž dlouhodobě v Evropě nezaznamenal pronikavější úspěch.
I řeči některých domácích aktérů před zápasem svědčily o víře ve vlastní sílu, bez ohledu na soupeře. Jak se třeba vyjádřil domácí zadák Denis Vavro, jinak slovenský reprezentant, mnoho o Dánech v dresu Sparty neví, Sörensena ani Vindahla dokonce vůbec nezná. Zřejmě už zná a ví, že v zápase proti němu hráli mnohem lépe, než jím vedená obrana Kodaně.
Domácí FC měl totiž rozhodně lepší útočnou fázi než obrannou. Svědčí o tom statistiky držení míče, ale i počet střel na branku v poměru 16:6 a dvě nastřelená břevna Vindahlovy svatyně. Sparťanští útočníci byli nebezpeční jen po „malé vápno“, střelba na branku pro ně byla v úterý zapovězeným termínem.
Tlak FC Kodaň vygradoval zejména ve druhém poločase. Úspěšný systém Sparty z prvního poločasu se pomalu vytrácel a i díky vlastním střídáním se dostával český mistr pod stále větší a větší tlak. K němu přispěla i naopak povedená střídání domácího kouče.
Vindahl za hrdinu
Proti Pardubicím úplně nepřesvědčil. Lépe, nepřesvědčil na sto procent. V úterý v Kodani to však byl úplně jiný level, Vindahl byl zřejmě nejlepší hráč Sparty. K opravdu výborné hře nohama přidal i skvělé zákroky v brance a letenské několikrát zachránil od gólové pohromy.
Vezmeme-li Vindahla jako nezpochybnitelnou jedničku na hřišti, pak zahajovací sparťanská jedenáctka odvedla velmi solidní výkon, kterému však chyběla odvaha při zakončení. Na evropské úrovni to není o tiki-tace jako proti Pardubicím, ale o tom dostat se do šance a proměnit ji. Jiná nemusí přijít. Soupeři v Evropě mají jinou kvalitu než třeba Zlín.
Přesto až na Mejdra, odvedli hoši v rudém, zejména v prvním poločase, skoro bravurní výkon a domácí borce zaskočili (zdravíme pane Vavro). Ale fotbal většinou nemá logiku. Takže odepisovaní (Mejdr především) se rozehrají k výbornému výkonu a střídání, která mají přinést posílení a oživení, zcela propadnou. A střídající hráči, to byl znatelný rozdíl mezi Kodaní a Spartou ve druhém poločase.
Minčev za Birmančeviče? Proboha proč?
Minčev, Vitík, Laci, Pešek. Ti všichni přišli na plac ve druhé půli. Vitík ze zcela prozaických důvodů, zranění Asgera Sörensena. Nezklamal a patřil k těm lepším ve druhé půlce. Ostatní střídání se však Priskemu nevyvedla. Ano, Qazim Laci opravdu neměl svůj den a Sadílka (ačkoliv ten také nebyl v úplném topu) nedokázal nahradit. Bohužel to se stává. Hbitý záložník většinou i v roli žolíka svou úlohu splní. Tentokrát byl na hřišti za „korunu“ drahý.
Další dvě střídání, Jakub Pešek a Martin Minčev, ta byla z ranku střel vedle, případně totálního zatmění v hlavách trenérského štábu. Pešek ještě není stoprocentně připraven do těžkých zápasů. A jako náhrada za Haraslína? To už vůbec ne. Už před svým těžkým zraněním nebyl Pešek v pohodové formě. Proti Pardubicím si nezahrál ani minutu a přesto dostal přednost třeba před Sejkem, který mohl jít ke Kuchtovi a přesunout například Birmančeviče na levou stranu, která jemu vyhovuje lépe. Daleko lépe.
A propos Veljko Birmančevič. Ten už se v době Peškova příchodu na trávník nikde na hřišti nevyskytoval. Nahradil ho totiž již po hodině hry Martin Minčev. Proč, to ví jen trenér Priske. A asi nikdo jiný. Bulharský reprezentant odehrál ve stávajícím ročníku ligy zatím nějakých třicet minut, proti Pardubicím také jako Pešek vůbec do hry nezasáhl a jeho výkony ve Spartě nejsou bůhvíjaké. Jestli vůbec nějaké. Ale to už je obehraný song, Minčev za dobu svého působení na Letné (od 2020) ještě nikoho nepřesvědčil o tom, že si zaslouží prodloužení kontraktu (stávající končí 2024). Přesto šel v tak důležitém utkání na plac. A ano, opět nepřesvědčil…
Oba týmy jsou teprve v poločase
Po úterý v Kodani tedy ještě není nic rozhodnuto. Možná někomu bylo něco napovězeno, oba trenéři mají své poznámkové bloky plné nových poznámek. FC měl určitě lepší ofenzívní část své hry, kreativnější než Sparta. Ta na druhé straně byla daleko jistější v obranné fázi. Oba týmy tedy mají nad čím přemýšlet. Letenští hrají v rozhodujícím utkání doma a měli by této výhody využít. Žádný velký rozdíl mezi oběma týmy se totiž nekonal, Sparta musí hrát mnohem odvážněji než v Kodani. Hráče na to má. Tedy pokud jsou na hřišti.
A takhle to viděl Zuřivec. Pro příští úterý vám přeji nervy jak železný dráty… ale to už nejsou Chinaski.
