Hlavní obsah
Sport

Zuřivý Sparťan: Sparta to prý ráda horké. Letná pod palbou anglického týdne

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Než se jaro s jarem vůbec sešlo, patří náhle Sparta mezi žhavé kandidáty na titul. To sice patřila vždycky, ale v minulých sezónách šlo spíše o zbožné přání. Teď, když ostatní ztrácí, kráčí letenští ligou bez ztráty kytičky.

Článek

K tomu jejich hra baví, mnozí hráči mají vskutku famózní formu a i marodka se spíše vyprazdňuje, než plní. Fanda jásá, fanda se má. Snad by se mohlo ještě zapracovat na koncentraci. Někteří hráči totiž občas létají ve vzdušných zámcích.

Sparta si v minulém týdnu vyzkoušela, co ji bude čekat, když svou „káru“ dotáhne do úspěšného konce a bude figurovat na prezenční listině libovolného evropského poháru. V našich luzích a hájích se tomu říká „anglický“ týden (tedy dva ostré zápasy během sedmi dnů). Mnozí fotbalisté naší ligy ho stále považují za něco heroického, po čemž by si zasloužili zvýšený plat, nebo alespoň jeden týden dovolené navíc. Ale na západ od našich hranic je to věc vcelku obvyklá a zejména v Premier League takový týden hráči vyloženě vyžadují.

V Liberci to vážně bylo horké

Nejdříve se musela Sparta „prokousat“ čtvrtfinálem MOL Cupu. Je známo, že osud dopřává letenským neustálé potvrzování svých kvalit a odhodlanosti pohár vyhrát, a tak jí, narozdíl od kolegů z Edenu, postavil do cesty nepříjemný Liberec. Pochopitelně na stadiónu U Nisy. A tak zatímco se v Edenu ve středu pilně trénovala střelba a hra na jednu bránu, Sparta musela napnout všechny síly a um k tomu, aby postoupila do semifinále. A až na penalty, protože to letenští zřejmě mají rádi horké a dokáží dostat vyrovnávací branku skoro v poslední minutě utkání. To vážně nevymyslíš: otočit zápas (protože si necháš dát branku hned na začátku zápasu), křepčit po stadiónu a poté čučet do štrykovaného – něco ti tam spadlo, Kováři! Nicméně ke cti letenských může sloužit, že vyhrál (postoupil) lepší tým. Ovšem znovu s dvěma inkasovanými brankami…(kdyby na Letné pozapomněli, dva fíky jim dal i poslední Vrbův Zlín).

Tentokrát žádný suchý hajzl, jen slavící Kuchta

Letná tedy přešla přes Nisu v roli lepšího týmu, který má však občas problémy s koncentrací a dostává vcelku laciné branky. Což by se později opravdu nemuselo vyplatit. Ale konec dobrý, všechno dobré a kdeže loňské sněhy jsou. Sparta si výhru vybojovala sama a přímo na place. Takže se mediálním éterem nenesly žádné zvěsti i tom, že by sparťané chtěli v Liberci budovat nějakou kadibudku (pro zasvěcené: červen 2020, Krula, Berbr, Wilczek, Královec, Frýdek a pohár pro vítěze).

Jediné, co (ne) přejícím komentátorům vadilo (zdravíme Pavla Procházku do Hattricku), bylo Kuchtovo radostné křepčení po stadiónu. No bodejť, dal dva góly a radoval se. Zapovězeno! S provokatéry na hranici! Krmenčík blahé paměti nevadí(?), Kuchta je zlobřík. A ten óbrzlobřík, co spálil Daňka a ještě se s tím chlubil na sociálkách? Jasně, Gebre Selassie má po sezóně. Tímto přeji brzké uzdravení. Holt emoce plály a planou. A o tom fotbal je. Tedy kromě toho, že ho musíte i alespoň trochu ovládat.

Sparta „vyhodila“ Jarošíka, z Teplic…

V sobotu na Letnou zavítaly Teplice s bývalým sparťanem Jarošíkem (ještě) v roli trenéra. Zatímco dříve se říkalo, že soupeři jedoucí k utkání na Letnou prohrávají 1:0 už v Průhonicích, museli Severočeši prohrávat 3:0 ještě někde pod Milešovkou. Jejich sobotní rozpoložení tomu odpovídalo. Samozřejmě že bylo těžké se bránit rozjeté Spartě, ve výborné formě hrajícímu Kuchtovi (a už se nesou noviny, že by ho snad na Letné vykoupili z mordorského angažmá u Zlobra Putina), efektu Epet Arény atd. Ale s tím, co Tepličáci předvedli zejména v obraně, by měli problémy i s Polabanem Nymburk (zdravím do Polabí). Natož s (konečně) sebevědomou Spartou.

A když si ještě jejich údajně nejlepší útočník Gning potleskal s rozhodčím, který pro to, bohužel pro Teplice, neměl pochopení, bylo na Letné rozhodnuto. Tedy, ono by bylo rozhodnuto i Gningem na place (zvláště, kdyby se po zákroku na Kuchtu kopala penalta – nekopala a jen bůhví proč). Sparta prostě byla o móóóc lepší a Teplicím by nepomohlo, ani kdyby jely do Prahy oklikou. No a pak se poroučel z teplické lavičky Jarošík. Poznámka pro Teplice, s tím, co jejich kádr předvádí na place, by jim nepomohl ani Guardiola. Takže zdravím pana Frťalu na jeho (ne) možné misi.

Letenská škola hrou baví, ale zrcadla a prubířské kameny ještě přijdou

Při pokračujícím klopýtání úhlavních soupeřů Sparty a formě borců v rudém (stále však mějme na paměti: momentální!) se o ní začalo mluvit jako o velmi vážném (nejvážnějším?) kandidátovi na titul. Což ještě někdy v půlce podzimu (a po jarním zápase v Olomouci) bylo spíše zbožné přání letenského vedení (ke cti mu slouží, že toto přání vyhlašuje neochvějně každou sezónu). Ovšem tentokrát to má jaksi reálně podloženo výsledky, hrou i postavením v tabulce (ztráta jen dva body na první místo). A také na letenské poměry skoro minimální marodkou. Což by mohl být, samozřejmě vedle obvyklých názorů, že si něco sedá, rozhodující faktor. Mít v kádru kam sáhnout a vědět, že každý hráč má minimálně prvoligovou formu, je snem každého trenéra. Ale pozor! Teď to byly Teplice (na padáka), předtím Zlín (na padáka) a ještě předtím Jablonec (skoro na padáka). Relativně lehčí soupeři, kteří ovšem Spartu dříve skoro pravidelně obíraly o body.

To, že jim teď letenští ukáží, jak se hraje fotbal, však slouží ke cti letenským a ne jakési „vycucané“ neschopnosti soupeře. Či snad dokonce jeho úmyslně neschopné hře, jak se možná snažil naznačit Pavel Procházka, když v komentáři na efotbal.cz psal o lehce „odevzdaném“ Jablonci, který se letenským poddal bez odporu. Dával to (jistě náhodně) do souvislosti s „rodinným“ utkáním Zbrojovky a Plzně. Nevím, možná slyší Pavel Procházka jen trávu růst, ale pravdu má v tom, že náročnější zápasy pro Spartu teprve přijdou. Třeba hned v sobotu. Takový výlet do Ostravy, v březnu, jistě není nic záviděníhodného. I když se Baníku zrovna moc nedaří. Ale nezapomeňte: Banik, pičo!

Ach ta koncentrace (podcenění, docent, profesor?)

Sparta má zřejmě občas problémy s koncentrací a dostává laciné branky skoro z ničeho. Třeba Zlín jí dal dva góly, Bohemka dva a i Teplice (v oslabení) si nakonec užily na Letné gólovou radost. A opět, díky lajdácké práci sparťanů, tentokrát Vitíka. Jasně, vždyť nehoří. Gól sem, gól tam. Sparta však v šesti jarních utkáních ze sedmi pokaždé inkasovala. I se slabými (ať žije relativita) soupeři. Tedy kromě Jablonce (ale tam to ošetřil Pelta – vtip). Průměr 1,3 gólu na zápas.

Možná námět k zamyšlení, možná pohovor s mentálním trenérem (zdravím Víťu Lavičku), protože obecně je obrana Sparty brána na české poměry jako výborná a Sörensen v ní jako zřejmě nejlepší (nejspolehlivější) stoper ligy. Jasně, i zde je potřeba brát v úvahu faktor relativity, ale něco na tom bude. Takže tímto úhlem pohledu jsou obdržené branky opravdu zbytečné a v konečném důsledku, na konci soutěže, třeba i rozhodující. Tak nespat na vavřínech ofenzivní tiky-taky a občas důrazněji upozornit hráče, že se hraje celých devadesát (sto, stodeset atd.) minut. Bude to jen ku prospěchu věci.

A takhle to vidím já. Poprvé ve svém životě si připadám jako prvoligový hráč: půjčil jsem si peníze, vsadil je, prohrál a dluh nevrátil (zdravíme pana Hlouška). Přes čáru? No, neberte se tak vážně. Sranda musí být, i kdyby…však víte co.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz