Článek
Proč tomu tak je? To se pokusím objasnit v následujících řádcích.
Při propagování novinky se hovořilo o tom, že video bude zdržovat hru jen o desítky sekund a do akce půjde jen kvůli opravám zjevných chyb arbitrů. Tak trochu jsem tušil, že takhle jednoduché to nebude. Zvlášť u nás, kde si vždycky najdeme cestičku k tomu, abychom si vše přebrali po svém.
Kdo hledá najde
Místo toho, aby se videorozhodčí snažili opravovat jen zjevné chyby svých kolegů na trávníku a chránili zdraví hráčů, tak se soustředí na hledání mikrofaulů. Čekám už jen na to, až neuznají nějaký gól jen kvůli tomu, že hráč blbě čumí. Stejně jako v životě zde platí okřídlené rčení „Kdo hledá najde“. Takže místo toho, aby moderní technologie pomáhala spravedlnosti na hřišti, tak dala rozhodčím do ruky další nástroj k zneužití. Přece jen různých sporných situací se v obou vápnech za zápas odehrají spousty, a pokud budou lidé sedící u obrazovky opravdu velmi „šikovní“, potřebné tam nakonec najdou. Je tohle k dobru fotbalu? Nemyslím si.
Nesmyslné prodlevy
Ukázkový případ toho, jak to nemá vypadat, jsme mohli vidět při utkání Slavie v Teplicích. Mojmír Chytil střílí do nohy Matěje Juráska a od něj se míč odráží do branky. Hráči se radují a potom čekají nekonečné minuty ve středovém kruhu, jak rozhodne Jana Adámková u videa. Ta nakonec našla ofsajd (nejspíš skutečně byl) a hráči smutní. Řada diváků ani neví, co se řešilo a atmosféra se pochopitelně vyostřuje. S verdiktem bych neměl problém, kdyby vše proběhlo výrazně rychleji. Ale celková prodleva byla delší než pět minut!
Ještě jednou. Pět minut! Za tu dobu si bránící tým výrazně odpočine. Útočící pak vypadne z tempa. Nehledě na to, že takhle dlouhé rozhodování výrazně přiostří i emoce na hřišti. Jediným benefitem je to, že si stihnu dojít pro pivo. Jinak je všechno špatně. A taková zvěrstva se u nás dějí každý třetí zápas. V zahraničí to někdy přece jen odsýpá trochu víc, ale také to není žádná hitparáda, ostatně stačí vzpomenout na otevírací utkání loňského světového šampionátu. Tím se plynule dostávám k tomu, kdy by vlastně měl ještě VAR zasahovat.
Co je a co není zjevná chyba?
Opravdu se jedná o opravení zjevné chyby, když přezkoumání situace trvá dlouhé minuty? Vždyť už čas zkoumání usvědčuje sudí z toho, že jde o dost sporný moment. Já nemám problém s tím, že se u videoasistent podívá na zákrok, načež zavolá hlavnímu, že je slepý a přehlédl jasnou desítku. Problém je, že takhle to nefunguje a s pomocí videa se pískají penalty a ruší góly, které rozdělují společnost. To je prostě od základu špatně.
Video bere emoce
Kopaná je jako sport především o emocích a video mi je nebere, ale přímo krade. Při vstřeleném gólu není mojí prvotní myšlenkou radost, ale strach o jeho uznání. Přiznám se, že jsem z toho smutný, protože na fotbal chodím rád i kvůli tomu, abych si přes celý stadion zařval „góóól“ a skákal po sobě s úplně cizími lidmi radostí. Místo toho jen čekám, jestli muž se sluchátkem nebude volat a pánové u videa nezačnou hledat nějaký pseudofaul. A já křičím. Vraťte mi mé pozitivní emoce!!! Jste zločinci, vzali jste mi něco, co jsem miloval. A to jen kvůli tomu, abyste zavedli nějakou polovičatou spravedlnost.
Video svléká sudí do naha
Pokud tak video něco odhalilo, tak je to neschopnost některých rozhodčích. Jak jinak si lze vysvětlit třeba to, že bez červené prošel zákrok Angela Preciada z derby, který byl tak na pět let nepodmíněně. Vždyť tohle by viděl i Stevie Wonder. V dobách před videem se dalo mnohé omlouvat tím, že muž s rozhodovacími pravomocemi jen všechno špatně viděl. Nyní mám však již výrazné pochyby o tom, jaký cit pro hru někteří muži s píšťalkou mají. Obzvlášť ti umělci v naší lize.
Zrušte tu zrůdnost
Je mi jasné, že zrušení VAR není na pořadu dne, ale zamyslel jsem se nad tím, jak by vypadal můj ideální svět a v tom by místo pro tuto technologii nebylo. Bohužel lidé nahoře si nejspíše neuvědomují, že benefity nové technologie ani zdaleka nepřevažují nad zápory, které má. Pochybné výroky sudích tu máme furt a ošklivé zákroky na zlomení nohy taky. Všechno je při starém. Jen ještě vzrostly pochybnosti veřejnosti, hře ubývá spád a já už nikdy nebudu u profesionálního fotbalu zažívat takové emoce jako před videem.
PS: Snad se povede fotbal zachránit alespoň před dalším zvěrstvem s názvem „Čistý čas“.
