Článek
V dnešní době mladá žena má v podstatě pět možností.
1. Nastoupí na pracovní trh na plný úvazek a soupeří s mladými muži o karierní postup. Zabere jí to nejen pracovní dobu, ale odčerpá spoustu mentální ne-li fyzické energie, odpoledne, o víkendech atd. Kdyby k tomu všemu ještě měla dítě nebo děti - starost o domácnost a výchovu jí naprosto znemožní nejen kvalitní odpočinek, koníčky, relaxaci, ale i dostatečný a zdravý spánek na mnoho let. Zaplatí to svým zdravím. V tomto případě tedy plození dětí odkládá na neurčito.
2. Nastoupí do práce, pracuje na plný úvazek, ale věnuje se své práci „ze setrvačnosti“. Jakmile „padla“, letí pro dítě do školy, školky, nákup, úkoly, večeře, domácnost atd. Situace všem nám dobře známá - uštvaná a nevyspalá matka chronicky bez odpočinku a klidu na sebe sama. Takže stejné, jako v bodě č. 1. Tuto variantu si také většina mladých dívek velmi důkladně rozmyslí.
3. Nastoupí do práce na částečný úvazek, denně tráví na pracovišti 4-6 hodin, zbytek času věnuje péči o dítě, domácnost atd. Jenomže v dnešní české společnosti matka pracující na částečný úvazek je zatím mlčky považována za příliš pohodlnou, stejně jako matka, která dá větší dítě do školky, zatímco menší má ještě doma. Navíc ale tato možnost je v dnešním Česku téměř vyloučena z důvodu absence částečných úvazků. Samozřejmě otázka je, jestli by se jí a její rodině její částečný úvazek finančně vyplatil. Takže se vracíme k bodu 1. nebo 2.
4. Nenastoupí do práce a zůstává doma, stará se o děti a domácnost. Muž je schopen z jednoho platu utáhnout celou rodinu. Tato možnost je daná pouze několika málo vybraným jedincům. Ostatní muži mají takové platy, že toto si dovolit absolutně nemohou. A začne platit opět verze 1. nebo 2.
5. Nepořídí si dítě. Ani neplánuje, nemá ani partnera, a jestli ano, tak jsou dohodnuti, že dítě prostě nebude. Pracují, odpočívají, mají zájmy, koníčky a jsou schopni si svůj život důstojně žít a financovat. Moc dobře vědí, o čem je bod č. 2.
V rozhodování mladých dívek mít či nemít dítě se miska vah uchýlí směrem k bezdětnosti i kvůli nedostatku finančně dostupného bydlení, boji o umístění dítěte v jeslích, školkách, ve školách, nedostatku pediatrů, stomatologů a ortodontistů, ale i třeba prodlužování důchodového věku rodičů, kteří tím pádem nemohou hlídat. V neposlední řadě předražené tábory, sportovní kroužky atd.
Uvažuje-li mladá žena o pořízení dítěte do detailů, najednou zjistí, že do důchodu stejně nepůjde dřív než muži a její bezdětné souputnice, ale za to výše jejího důchodu bude nižší. Daňový odpočet na dítě má jenom jeden z rodičů, obvykle muž, a její dospělé dítě ani nebude mít možnost věnovat 1 % své daně na důchod svých vlastních rodičů.
V zásadě se stát chová k dítěti jako k předraženému koníčku rodičů.
Výchova chlapců v Čechách
K úspěšné výchově dětí je potřeba samozřejmě i přítomnost otce v rodině. Ale z dnešních mladých mužů plnohodnotný otec bude jenom zřídkakdy. Dnešní mladí princové mají výchovu takovou, že absolutně netuší, co práce dává udržení chodu domácnosti, úklid, údržba a správa bytu. Oni neví, jak vyndat myčku a uklidit nádobí, zapnout pračku, pověsit vyprané prádlo, poskládat usušené o žehlení ani nemluvě. Pravidelné vynášení koše je pod jejich úroveň a jak často se myje vana a umývadlo nemají ani potuchy. Dospívají do věku, kdy už by se mohli stát otci, ale sami zůstávají dětmi, za které někdo všechno udělá. Nevědí kam volat neteče-li voda, není proud nebo sákne plyn. Zůstávají raději u rodičů v mama hotelu do pozdních let, oni to za ně všechno vyřeší. Neumí, jak se zapojit do chodu domácnosti a být oporou pro svou ženu. Nemají co naučit svým dětem, neboť sami nic neumí.
S takovým mužem žádná rozumně uvažující dívka dítě mít nechce. To už on sám je jedním dítětem. Dívka nyní pochybuje i o tom, má-li mít vůbec nějakého partnera. Poučila se z chyb své věčně uhoněné a vyčerpané matky. Podíváme-li se na výsledky vývoje společností na dálném východě (Jižní Korea, Japonsko atd.) a je všechno jasné. Tam nejenže partneři nechtějí mít dítě nebo děti - tam se ty partnerské páry nevytvoří, ti partneři se ani nepotkají.
Výchova dívek v Čechách
K úspěšné výchově dětí je samozřejmě potřebná matka, která je praktická, ví, co chce u svých dětí výchovou dosáhnout a své děti mnohé naučí. Ale dnešní tatínkovy princezny se utápí v romantických představách, že muž za ně bude všechno platit, ony porodí dítě a starost a péči když tak přehodí na chůvu. Manžel to přeci zaplatí. O to větší je náraz, když se potkají s realitou, viz bod. č. 1. nebo 2.
Zdánlivě snadné řešení
Nechtějí-li naši potomci mít dítě - nevadí přivedeme cizince z třetích zemí. Ti se tady usadí a začnou pracovat, vydělávat na daně a pomůžou financovat stát a důchodový systém. Omyl. Příklady západních států varují, že většina přistěhovalců z cizích, obzvláště z třetích zemí vidí v státu jenom dojnou krávu pro sociální dávky. Proto se sem harcují přes půlku světa. Než se přistěhovalec naučí domovský jazyk a začne vydělávat - odčerpá z daní víc než do daňového systému nakonec přivede.
Chtějí-li politici zatraktivnit rodičovství, musí udělat mnohé. Především zrušit systém, který narozením dětí uvrhne rodinu do chudoby a trestá pracující matky až do pozdních důchodových let. Opět by měla být samozřejmostí započítávání počet porozených dětí do důchodového věku ženy.
Nepíši o daňovém zatížení pracujících matek, ani o průměrně nižší platové úrovně žen. Náprava snad už dávno měla být samozřejmostí pro politiky, chtějí-li zvýšit porodnost.
Nebudu se rozepisovat ani o médiích a sociálních sítích, kde se influencerky, celebrity a modelky záměrně předhání, kdo je po porodu dřív na své předporodní váze, kdo nemá vůbec strie a kdo nemá a ani neměl žádné kilo navíc. Nikdo z dívek nechce odevzdat na oltář plození dětí své fyzické a psychické zdraví, spánek a vzhled. Naše společnost je totiž nechává v mateřství plácat samotné se slovy: „… dítě si rodíš pro sebe!“ a jejich mateřství se podobá vězení 24/7 na dlouhé roky bez možnosti úniku. Otec dítěte se hlídání zúčastňuje čistě dobrovolně, a jestli nechce, tak nechává vše na ženě a zmizí do práce, s kamarády nebo úplně. Prarodiče jsou v práci a chůvu si drtivá většina nemůže dovolit.
Chceme-li my, rodiče dospělých dětí zatraktivnit plození vnoučat - musíme je vychovat tak, aby naši potomci uměly být kvalitními rodiči. Volit takové politické strany, které jsou schopny a ochotny odstranit výše zmíněné překážky. Volit takové politické strany, které zohlední počet vychovaných dětí při odchodu pracující matky do důchodu, neboť celý důchodový systém je postaven na průběžném financování. Postavit se k matkám tak, že to dítě není její koníček, ale sakra těžká dřina, a řehole, ze které mají právo být čas od času na krátkou chvíli vysvobozeny a nakonec odměněny, neboť společnost je taková, že děti své rodiče za svou výchovu neodmění nijak.
A je nutné snížit důchod a prodloužit důchodový věk těm, kteří záměrně nechtějí mít děti.
I tak si dnešní dívky své rozhodnutí stokrát rozmyslí.
