Královský básník a jeho zakázaná láska

Hynek z Poděbrad byl syn krále Jiřího z Poděbrad, český diplomat a spisovatel. Do historie se zapsal hlavně jako autor děl s milostnými motivy a první český překladatel Dekameronu. Ale jeho největší skandál nebyla literatura, nýbrž dlouholetý vztah s ženou, která nebyla jeho manželkou.

V Praze 15. století, kde se mísila gotická zbožnost s renesanční vášní, žil princ, který dokázal milovat stejně vášnivě, jak psal. Byl znám svou slabostí pro ženské pohlaví a žil dosti nevázaným životem. Rád pořádal hostiny a turnaje. Své umění v zápase i tanci často předváděl na dvorských slavnostech a turnajích v Praze i v Budíně.

Jeho srdce však patřilo jedné konkrétní ženě - Kateřině Vojkové ze Štítar a ze Strážnice, jejíž láska změnila nejen jeho život, ale i dějiny několika hradů.

Byl třetím synem krále Jiřího z Poděbrad – jediným synem Jiříkovy druhé manželky Johany z Rožmitálu, který se dožil dospělosti. Král Jiří dbal na vzdělání svých synů a i Hynek získal u pražského dvora základy humanistického vzdělání. Jeho učitelem byl jistý Martin Rokycana.

Hynek byl princ bez naděje na korunu, ale s veškerými výhodami královského původu. Při rozdělení majetku na Hynka připadly z českých statků Poděbrady a Kostomlaty, později zdědil po matce Lichtenburk, Mělník a Teplice. Hospodařit však Hynek příliš neuměl a kvůli rozmařilému životu se často ocital v dluzích.

Byl to muž renesance v pravém slova smyslu - prototypem renesančního šlechtice. Pěstoval turnaje a hostiny, vynikal v zápase i v tanci. Velmi rád také vyhledával ženskou náruč. A vedle toho se věnoval literatuře, do níž u nás přinesl prvky renesance.

V duchu tehdejší sňatkové diplomacie se Hynek v roce 1471 oženil s jistou Kateřinou Saskou. Bylo mu tehdy 19 let, byl v rozpuku mládí. Z manželství je známa jen dcera Anna.

Svatba byla slavena s velkou pompou, jak se na královského syna slušelo. S Kateřinou Saskou měl jedinou dceru Annu, která byla provdána za staršího jihočeského šlechtice Jindřicha z Hradce. Byl to typický politický sňatek - spojení dvou mocných rodů, které mělo posílit aliance mezi Českým královstvím a Saským kurfiřtstvím.

Vzornému rodinnému životu Hynek vůbec neholdoval, byl znám svou slabostí pro ženské pohlaví. Mladý princ, vychovaný v duchu dvorské kultury, kde láska byla oslavována v poezii a písních, hledal něco víc než jen politické manželství. Hledal ženu, která by rozuměla nejen jeho postavení, ale i jeho duši básníka.

Do tohoto světa dynastických povinností vstoupila žena, která změnila vše. Hynkovou dlouholetou partnerkou byla Kateřina ze Strážnice a Štítar, s níž měl několik dítek. Nebyla to náhodná aféra, ale skutečné životní partnerství, které trvalo mnoho let.

Kateřina pocházela z rodu vladyků ze Štítar - jeho milenkou byla hlavně Kateřina ze Strážnice a Štítar, se kterou měl hned několik nemanželských dětí. Její rodinné pozadí bylo fascinující - byla dcerou bojovného husitského kněze a hejtmana Bedřicha ze Strážnice, což jejich vztahu dodávalo další dramatickou dimenzi.

Jak se poznali, zůstává zahaleno tajemstvím, ale jejich láska byla natolik silná, že překonala všechny společenské konvence. Nebyla to jen vášnivá aféra, ale skutečné partnerství dvou lidí, kteří si rozuměli nejen tělesně, ale i duševně. Se svou milenkou Kateřinou Vojkovou ze Štítar a ze Strážnice měl několik dětí, mezi nimi syna Fridricha, kterému odkázal Kunštát a Kostomlaty.

Jejich vztah nebyl jen tajnou aférou. Kateřina se stala skutečnou partnerkou jeho života, ženou, která sdílela jeho radosti i starosti. V době, kdy manželství byla politickými nástroji, našel Hynek v Kateřině něco vzácného - ženu, kterou miloval doopravdy.

Jejich vztah trval mnoho let a byl mnohem hlubší než obyčejný mimomanželský poměr. odkázal 1492 hrad a ves Kostomlaty svému synu Bedřichovi a své manželce Kateřině Vojtkové ze Strážnice a ze Štítar - v závěti ji označil způsobem, který naznačoval, že jejich vztah považoval za rovnocenný oficiálnímu sňatku.

Kateřina nebyla jen pasivní milenkou, ale aktivní partnerkou v Hynkově životě. Starala se o jeho děti, spravovala jeho statky a byla mu oporou v těžkých chvílích. Když se Hynkovy finanční problémy prohlubovaly kvůli jeho štědrosti a rozmařilému životu, byla to ona, kdo mu pomáhala najít řešení.

Jejich láska byla natolik známá, že se o ní vědělo na všech dvorech. Nebylo to tajemství, ale otevřené partnerství, které skandalizovalo konzervativní kruhy, ale zároveň inspirovalo romantiky a básníky. Hynek o své lásce psal verše a jejich vztah se stal legendárním.

Měli spolu několik dětí - kromě toho měl s Kateřinou ze Strážnice a Štítar nemanželského syna Bedřicha a hlásil se i k dalším levobočkům. Každé dítě bylo důkazem jejich trvalé lásky a Hynek se k nim hlásil bez výhrad.

Jejich štěstí však nemělo dlouhého trvání. Jeho slabost pro něžné pohlaví ho připravila úplně o zdraví a vyměřila délku jeho života na pouhých 40 let. Jeho tělo bylo dlouhodobě trápené pohlavní nemocí, která mu v posledních letech života způsobovala značné utrpení.

V posledních letech života byl Hynek stále více závislý na Kateřinině péči. Ona mu zůstala věrná až do konce, starala se o něj během jeho nemoci a byla při něm, když po dlouhé nemoci dotrpěl na poděbradském hradě dne 11. července 1492. Zemřel v ústraní a osamělosti na zámku, kde se kdysi narodil jeho otec.

Po Hynkově smrti se Kateřina ocitla v těžké situaci. Kateřina v roce 1493 prodala hrad Kostomlaty králi Vladislavovi - pravděpodobně z finančních důvodů a také kvůli tlaku Hynkových příbuzných, kteří ji obviňovali ze zcizení rodinných klenotů.

Zemský soud jí zakázal volně nakládat se svým majetkem po dobu trvání sporu s Hynkovou oficiální manželkou. Kateřina se uchýlila na osamělý hrad Valdštejn, kde jídlo a topivo získávala od obyvatel podhradních vesniček. Přežila tam pouhé dvě zimy - zemřela v roce 1495, jen tři roky po smrti svého milovaného.

Jejich láska přežila v historických pramenech jako svědectví toho, že i v politickém světě 15. století existovaly skutečné city. Hynek a Kateřina dokázali, že láska může překonat společenské konvence, i když za cenu osobní tragédie.

Zdroje: