Fotomobily

Fotoaparát je už celou řadu let nedílnou součástí smartphonů. Velká část uživatelů si dokonce telefon vybírá podle toho, jak dobře fotí. Z toho důvodu je většina současných smartphonů vybavena hned několika snímači, z nichž každý má jiný účel. Minimálně stejnou měrou se na výsledné fotografii podílí také post-processing. Na co se při výběru toho nejlepšího fotomobilu zaměřit?

Fotomobil je zjednodušeně řečeno smartphone, který fotoaparáty nemá jen „do počtu“, ale který to s focením myslí vážně. Vodítkem může být širší nabídka fotoaparátů na zadní straně, kde se mimo hlavního snímače objevuje také ultra širokoúhlý objektiv, který pokryje daleko větší záběr, popřípadě teleobjektiv či periskop s optickým přiblížením. Dalším signálem může být vyšší rozlišení hlavního fotoaparátu (v současnosti je to například 48, 64 nebo dokonce 108 MPx), které umožňuje slučování pixelů, využitelné například u nočních fotografií. Snímače s vyšším počtem megapixelů mají daleko více obrazových dat, při případném skládání fotek z více snímačů najednou jsou tak fotografie kvalitnější.

U těch nejlepších fotomobilů je také kladen důraz na post-processing, tedy na samotné zpracování pořízených fotek. To znamená nemalé nároky na použitý čipset, respektive na obrazový koprocesor (ISP). U těch nejvýkonnějších fotomobilů můžete natáčet videa až v rozlišení 8K nebo ve 4K s vyšší snímkovací frekvenci (typicky 60 fps).

Mezi objektivy, které budete používat spíše méně často patří makro a hloubkový objektiv. V prvním případě může mobilní telefon fotit objekty z velké blízkosti, ale při fixním zaostření, takže často při pořízení nevíte, zda je objekt správně zaostřený. V lepším případě je k focení detailů využitelný ultra širokoúhlý objektiv, který je zaostřen v celém rozsahu. Hloubkový objektiv zase zajistí efektní rozmazání pozadí při focení portrétů. Tuto úlohu dnes se slušnými výsledky zastane i umělá inteligence, která dokáže rozeznat typ scény a podle toho upravit nastavení fotoaparátu. Alternativně se u telefonů objevuje i dedikovaný ToF snímač (Time-of-Flight), který slouží k dopočítávání vzdálenosti mezi fotoaparátem a foceným objektem. Vše, co se nachází v jiné rovině ostrosti než snímaný subjekt, pak telefon „rozmaže“. U Applu bývá také senzor LiDAR, což je 3D ToF snímač.

Ne každý telefon se čtyřmi fotoaparáty se dá považovat za fotomobil. 5 MPx "širokáč", 2 MPx hloubkový objektiv a 2 MPx makro toho, i přes počet objektivů, příliš nenabídnou.

Fotomobily mají celou řadu ostřících mechanismů, například PDAF nebo Dual Pixel, a každý z nich má své výhody a nevýhody. U pomalejších ostřících mechanismů při ostření pomáhá i laserový autofocus. A pokud máte fotit v horším světle, některé telefony jsou vybaveny i snímači, jejichž úkol je získat z okolí co nejvíce světla. Výsledná kvalita závisí také na možnostech fotoaplikace, firmwaru fotoaparátu či na post-processingu. Pokud fotografie následně upravujete na počítači, můžete fotit do formátu RAW.

Pokud si vybíráte fotomobil, je třeba důsledně procházet jednotlivé parametry týkající se použitých fotočipů a optiky. I přesto, že drtivá většina uživatelů dnes fotí na automatický režim, jsou důležité i možnosti a volby, které lze nastavit a upravit v režimu Pro. Které ze sledovaných parametrů lze považovat za nejdůležitější?

Základním parametrem hlavního fotoaparátu je jeho rozlišení, které udává maximální rozměry výsledné fotografie v pixelech. Prosazují se snímače s rozlišením 48, 64 či 108 MPx, které využívají takzvané slučování pixelů (pixel binning). Stěžejní podmínkou je dostatek světla. Ten se velkou měrou podepisuje na kvalitě fotek. V případě miniaturních mobilních snímačů a mikromilimetrových pixelů může světlo chybět. Proto výrobci přišli s řešením spojování více sousedních pixelů (čtyř či devíti) do jednoho, které může z okolí získat více světla, než kdyby byly pixely samostatně.

Při pořízení telefonu se 64 MPx nebo 108 MPx foťákem pořizujete v základu stále 12 MPx fotografie, které budou díky pixel binningu kvalitní i při horším osvětlení. Pokud budete chtít, můžete při dobrém světle fotit i v maximálním rozlišení, takže vyfotíte více detailů. Musíte však myslet na to, že fotky už v paměti telefonu nebudou zabírat jen pár MB.

Parametr světelnost udává, kolik světla na snímač propustí optická soustava. Hodnota se značí písmenem F, a čím nižší tato hodnota je, tím lepší má fotoaparát světelnost. Díky tomu se na snímač dostává více světla, což oceníte při focení v horších světelných podmínkách. U teleobjektivů s optickým přiblížením jsou hodnoty světelnosti, i kvůli použité optice a užšímu úhlu záběru scény, někdy i řádově horší než u hlavních fotoaparátů. U objektivů se častěji setkáte s clonovým číslem, přičemž maximální možné otevření clony vystihuje parametr světelnost. Protože jsou u mobilů clony fixní (až na výjimky starších Samsungů s variabilní clonou), značení světelnosti a clony se u smartphonů často zaměňuje.

Mezi smartphony se v poslední době často používá ostření Dual Pixel, kdy všechny pixely fotočipu plní dvě funkce – detekují fázi a skládají obraz. Toto řešení vyniká rychlostí a spolehlivostí, jeho nasazení ve fotoaparátech s vyšším rozlišením je problematické, proto se u mobilů alternativně objevuje PDAF ostření (Phase Detection Auto Focus).

To je pomalejší než Dual Pixel, a pro jeho zrychlení či větší přesnost se někdy používá i doplňkový laserový autofocus, který vyšle paprsek na objekt, přijme jeho odraz a podle doby, která uběhla, nastaví snímači ideální hloubku zaostření.

U standardních teleobjektivů je optické přiblížení dvou až třínásobné. V případě periskopických teleobjektivů, jejichž součástí je soustava čoček s odraznými zrcadly, se můžete dostat až na desetinásobné optické přiblížení. Protože však mají periskopy kvůli spoustě optických členů nižší světelnost, často se fotografická data při přiblížení skládají z více objektivů. Nebo má telefon teleobjektivy hned dva, klasický a periskopický.

Tím se dostáváme k základnímu přiblížení, které žádný speciální objektiv nepotřebuje. Digitální zoom funguje na principu výřezu, jeho kvalita tedy s vyšší úrovní přiblížení rapidně klesá. Pokud spojíte kvalitní optický zoom s výřezy, dostáváte takzvaný hybridní zoom. Obraz se často skládá z více snímačů najednou, navíc do hry vstupuje i umělá inteligence. V případě ultra širokoúhlých fotoaparátů je přiblížení udáváno na hodnotě 0,6×, takže je scéna ve skutečnosti oddálena, aby se vám do hledáčku vešlo co nejvíce.

Full HD videa s 30 fps (30 snímků za sekundu) jsou brána jako naprosté minimum. Ve světě, kde začínají dominovat 4K televize, je důležité rozlišení pořízených videí, stejně jako snímkovací frekvence. Při zachycení pohybu je vhodné zvolit vyšší obnovovací frekvenci (60 či 120 fps), například tekoucí voda díky tomu vypadá daleko realističtěji. Vyšší rozlišení zase umožní do videí dostat více detailů. V kombinaci s vhodnou stabilizací. Stává se, že při vyšších úrovních rozlišení nelze určité typy stabilizace použít. Aktuálním maximem fotomobilů je rozlišení 8K s 24 fps s obrovským datovým tokem, s nímž mohou při následném zpracovávání zápasit i výkonnější počítače.

Pak jsou tu naopak superzpomalená videa, takzvaná slow-mo. Jedna vteřina se podle snímkovací frekvence roztáhne na podstatně delší čas, takže můžete efektně zachytit objekt v pohybu. V tomto režimu jsou snímače závislé na dokonalých světelných podmínkách. V případě natáčení uvnitř může do záběru vstoupit třeba viditelné blikání zářivky. Nepsaným standardem je u slow-mo snímkovací frekvence 960 fps při HD rozlišení. V případě volby vyššího rozlišení snímkovací frekvence často dost výrazně klesá, například Full HD s 240 fps. Vyšší hodnoty slow-mo videí jsou docíleny softwarovým dopočítáním (interpolací), případně k tomu výrobci používají speciální algoritmy.

Při focení a natáčení videí „z ruky“ je důležitá stabilizace. Postará se, aby fotka při stisknutí spouště nebo video natáčené za chůze nebylo ovlivněno otřesy dlaně, dotykem na displej nebo pohybem telefonu. Jako jakýsi nepsaný standard se bere optická stabilizace (OIS), která otřesy vyrovnává pohybem čočky v objektivu. Vylepšením OIS je stabilizace „Sensor Shift“, která nestabilizuje optiku, ale samotný snímač.

U smartphonů se objevuje elektronická stabilizace s gyroskopem, který dodává informace o náklonu telefonu, a telefon podle toho ořízne hrany snímané scény. Ta se jeví plynulejší. Na druhou stranu dochází k zásahu do zorného pole, a kvalitativně se toto řešení optické stabilizaci nepřibližuje. Pokud smartphone ve stabilizaci neexceluje, můžete jej při focení upnout na stativ nebo na stabilizátor (gimbal), který poskytne kvalitnější stabilizaci, třeba při natáčení scén v pohybu.

Při výběru nejlepšího fotomobilu záleží i na možnostech základní fotoaplikace, na post-processingu a na základním naladění barev. Některé telefony po pořízení posouvají fotografie lehce směrem ke žluté, což znamená, že jsou barevné odstíny líbivější a živější. Jiné volí spíše chladnější odstíny barev se zvýrazněnou modrou nebo naopak co nejrealističtější barevné podání. Do hodnocení tedy vstupuje i subjektivní dojem z prezentovaných barev. Ale pozor, ty se mohou dost výrazně lišit i podle barevného režimu displeje. Je rozdíl prohlížet si fotografie na AMOLED panelu či na IPS displeji, protože každý může podporovat jiný objem barev.

Určitým vodítkem mohou být standardizované fotografické testy, z nichž vyčnívá DxOMark. Hodnotící systém je neveřejný, i tak se ale firma snaží o co nejobjektivnější porovnání fotoaparátů. Nedostatkem je softwarová stránka. Někdy testuje telefony před uvedením na trh s finálním softwarem a jindy telefony, které jsou na trhu již několik měsíců, ale s neaktuálním softwarem. I to může mít velký vliv na celkové hodnocení. Berte tak tato srovnání spíše s rezervou než jako exaktní odpověď na to, který z fotomobilů je nejlepší. Spousta telefonů se prodává jen v Číně či v USA, a do Evropy se oficiálně nedováží.

I když si fotomobil primárně kupujete kvůli focení, v potaz musíte vzít i další parametry ve výbavě, například výkon čipsetu, operační systém či vzhled samotného prostředí. Zatímco iPhony si drží vcelku stabilní vzhled i funkce uživatelského rozhraní iOS, u Androidu musíte myslet na to, že nadstavby jednotlivých výrobců se od čistého Androidu dost výrazně liší. V praxi je vhodné zvolit fotomobil s prostředím, které už alespoň částečně znáte, abyste se mohli ponořit do prozkoumávání schopností chytrého telefonu, aniž by vás odrazovalo designové zpracování či třeba nelogičnost položek v nastavení. I u fotomobilů tedy platí otřepané pořekadlo „Dvakrát měř…“.

Mohlo by vás zajímat: Focení mobilem • Focení pod vodou • Bezzrcadlovky