Jsem žena, matka, manželka, introvertka... Mám mnoho rolí v této hře zvané život... Každou z nich méně či více zvládám, dle situace, nálady, ale vždy se snažím nejlépe, jak v danou chvíli umím a jsem schopna.

V době, kdy vidím, že se lidé stále o něco hádají, jsou strašeni nebo čelí situacím, které si mnozí neumí a ani nechtějí představit, tak se stále více ptám a hledám to, co nás spojuje, co máme společné...než to, co nás rozděluje...

Stále více si uvědomuji, že zkušenostmi se učím, že i spíše depresivně naladěný člověk, jakým jsem bývala, si umí najít radosti i v maličkostech. Učím se hledat význam i v tom, co není vždy příjemné, ale chci vědět a věřit, že mohu mít na výběr...A mohu si volit hlavně tehdy, pokud pro to sama něco udělám, nebo podpořím ty, kteří také chtějí mít možnost volby a hledají cesty...nové cesty...Nebo i jen jdou svoji cestou tak, jak nejlépe umí, protože i to je plné inspirace, když člověk začne poznávat jednotlivé osudy lidí a vidí, kolik sil, víry, odhodlání je na jejich cestě potřeba...

Vidím kolem sebe mnoho inspirativních lidí, kteří na první pohled vypadají "obyčejně" a jsem ráda za každé takové setkání, které je obohacující pro obě strany.

Jako introverta by mě nikdy nenapadlo, že budu psát a vyzývat lidi k tomu, aby hledali cestu k sobě, sobě samému i sobě navzájem...

Pojďme se navzájem inspirovat, hledat cesty, jak změnit nefunkční věci, zaběhlé vzorce...ptát se, zda věci musí být takové, jak je známe...Pojďme objevovat zázraky, které nám tento život může nabídnout...Pojďme hledat možnosti, jak si být blíž, jak si pomáhat, jak se navzájem vidět...bez přetvářky, bez očekávání, co si budou myslet ostatní...vždy se totiž najde někdo, kdo bude stejnou situaci vnímat jinak a ta odlišnost nás nakonec může sblížit nejvíce...