Píšu o ženách, které se smějí, když chtějí brečet, a milují i tehdy, když by měly odejít. O vztazích, které nejsou dokonalé, ale skutečné. O nocích, které mění všechno. O dnech, kdy zůstaneš sama — a zjistíš, že to není prohra, ale začátek. Moje texty nejsou návodem, jak žít. Jsou mapou toho, kudy jsem už prošla — a kudy možná půjdeš i ty. Zajímají mě drobnosti, které zůstávají po lidech: prázdné skleničky, neodeslané zprávy, vůně parfému na polštáři. A taky to, proč v době, kdy máme všechno na dosah, zůstává láska pořád tou nejvzácnější věcí. Jsem žena, která už dávno nesbírá prince. Sbírám příběhy. A píšu je, dokud hoří.

💌 jana.cinder@seznam.cz