Článek
Přirozeně první otázka, která napadne každého fotbalového fanouška zní „sakra proč?“
Pokusíme se tedy podíval jak vypadal ten necelý rok Martina Svědíka od jeho konce ve Slovácku, až k jeho jmenování hlavním trenérem brněnské Zbrojovky.
Adios Slovácko
Když se podíváme na letošní sezonu fotbalového 1.FC Slovácko, má většina z nás nejspíš pocit zklamání z toho, že klub po několika sezonách těsně za špicí tabulky, kdy navíc vyhrál domácí pohár a zahrál si Evropskou ligu, je najednou kolo před koncem pevně usazen ve skupině o záchranu a jeho forma dává jakousi naději i Dukle, že by se třeba nakonec nemusela zachraňovat až v baráži.
Tento stav je svým způsobem podivným vyznamenáním pro Martina Svědíka. On totiž může do velké míry za to, že když Slovácko bojuje o záchranu, tak nám to přijde divné. Protože když se podíváme na sezony před Martinem Svědíkem, tak zjistíme, že Slovácko bylo právě v těchto patrech, a až s jeho příchodem se směr možná mířící postupně k propadu do nižší soutěže otočil k bojům o poháry.
Ovšem všechno hezké nakonec skončí. Pro Martina Svědíka nastal čas jít dál. Ve Slovácku dosáhl asi ne na 100% potenciálu klubu, ale spíš 120%. Protože Slovácko reálně není tým, který by měl být dlouhodobě v TOP 6. Klub na to není nastavený hlavně pokud jde o ekonomickou sílu. No a když Svědík viděl, že ani účast v Evropě vlastně na chodu klubu nic moc nezměnila, a že tu prostě není prostor pro to, aby se Slovácko samo o sobě povýšilo na vyšší úroveň v rámci českého fotbalu, bylo správným rozhodnutím odejít.
Navíc není tajemstvím, že i některé osobní vztahy už začínali upadat, a ani vlastní zdravotní stav Martina Svědíka nebyl zrovna nejlepší.
Kam dál?
Martin Svědík se proto rozhodl dát si pauzu. Během ní primárně vyřešil vlastní zdravotní problémy, což bylo nejspíš důležitější, než si většina z nás uvědomuje. Svědík totiž platí za workoholika, který by nejspíš nedokázal podávat ve své práci maximální výkony, pokud by se zdravotně necítil fit.
Jak se zotavoval, staral se také o to, aby se na něj nezapomnělo. Každou chvilku se objevoval jako expert ve fotbalových studiích. Bylo ho možné zahlédnout na hned několika stadionech, tak se jeho jméno začalo skloňovat prakticky při jakékoliv příležitosti, kdy se uvolníla nějaká trenérská židle u nás v LIZE či v přilehlém fotbalovém okolí (často stačilo, že se jen trochu víc zakymácela).
Vlastně ještě v době, kdy byl na Slovácku byl favoritem mnohých na pozici trenéra reprezentace po Jaroslavu Šilhavém. Podle všeho ovšem zrovna tady nikdy nepatřil do užšího okruhu kandidátů. Přesto se jeho jméno skloňovalo i po nepovedeném EURO, a ještě víc po špatném začátku Ligy národů.
První zprávy z klubové sféry vedly do Polska, kde se dokonce 2 kluby měly o jeho služby velmi zajímat. Velký zájem měl mít třeba Šlask Wroclaw. Nakonec ale k dohodě nedošlo. Hodně komentátorů si to vysvětlovalo i tím, že Martin Svědík už je potichu domluven v Plzni, kde po konci této sezony vystřídá Miroslava Koubka.
Člověk měl v této fázi pocit, že spíš než o spekulaci jde o veřejné tajemství a zpráv o Svědíkovi razantně ubylo. Protože, co taky psát že, když už je jednou nohou v Plzni.
Vidle do této představy hodil Adolf Šádek, který v rozhovoru pro Isport v podstatě „podepsal“ Miroslava Koubka na další rok, což tak nějak nenahrávalo veřejnému tajemství o domluveném angažmá na západě Čech. No a najednou bylo jméno Martina Svědíka zase v kurzu. Najednou prý jednal na Slovensku, pak měl mířit pro změnu do Liberce. V posledním měsíci vyšlo najevo, že významně zvažoval nabídku převzít letos v létě českou reprezentaci U21 po konci Jana Suchopárka.
Nakonec odmítl s tím, že dává přednost klubovému angažmá. O chvíli později měl celý český fotbalový rybníček naprosto jasno, že tím vyvoleným klubem bude Mladá Boleslav. Nahrával tomu i fakt, že Svědík byl osobně přítomen na jednom ze zápasů Bolky, která se pomalu chystala na neodvratný konec trenéra Brannströma.
Všichni tak nějak čekali, že teď už to přijde. No a ono přišlo. Jenom to nebyla Mladá Boleslav, nýbrž Zbrojovka Brno. Martin Svědík si totiž místo týmu, který si letos zahrál Konferenční ligu, vybral tým, který aktuálně bojuje o udržení v CHNL.
Zbláznil se?
Musím říct, že je strašně zajímavé, jak může jedna zpráva změnit tolik věcí.
Zbrojovka totiž těsně před příchodem Martina Svědíka spadla až na úplný chvost 2. ligy, čímž dala jasný pokyn všem podcasterům, komentátorům i fanouškům, aby se zaměřili na to, jak je to sakra možné, že Zbrojovka Brno pomalu padá do MSFL. Rozebíralo se nekvalitní sportovní vedení, předržování předchozího trenéra Hynka, podivně složený a v zimě ještě podivněji posilovaný kádr. V rámci tohoto kolečka dokonce začal pomalu převažovat názor, že Zbrojovka snad opravdu spadne.
A pak přišla zpráva o příchodu Martina Svědíka.
Po prvotním šoku, který tato nová karta vytasená vedením Zbrojovky, změnila náladu okolo klubu prakticky instantně. Navíc ještě doplněná o informaci, že Zbrojovka znovu mění i vlastnickou strukturu. A že by mělo jít o změnu výrazně posilující její ekonomickou sílu.
Právě příchod Vojtěcha Kačeny vrhá na příchod Martina Svědíka do Zbrojovky o dost zajímavější světlo.
Ani ne tak proto, že díky tomu bude mít nejspíš Martin Svědík lepší platové podmínky než většina trenérů Chance LIGY, ale hlavně by nový majitel měl přinést stabilitu směrem k budoucnosti. A po zajištění stability by měla logicky následovat fáze expanze, kdy by Zbrojovka měla postupně začít naplňovat svůj na naše poměry obrovský potenciál.
Je velice zajímavé, že prakticky všichni komentátoři se shodují, že za těchto okolností, je Zbrojovka logickým krokem, když na druhé straně ležela prvoligová židle v Mladé Boleslavi. Tedy v klubu, který letos hrál Konferenční ligu.
Podle mě rozhodlo, že při návštěvě o obhlídce terénu v Boleslavi viděl Martin Svědík až moc podobností se svým angažmá na Slovácku.
1) Vlastnická struktura ze které úplně nesálá ekonomická síla.
2) Odchody důležitých hráčů zadarmo ke konkurenci.
3) Sportovní ředitel, který je „hodně svůj“.
4) Ambice v mlze.
Slovácko oproti Bolce navíc mělo své sice malé, ale vnitřně soudržné fanouškovské jádro. To Boleslav postrádá, a moc to nevypadá, že by ho měla v brzké budoucnosti někde vykouzlit.
Na každý pád jde ale o prvoligový klub, který přinejmenším zatím působí etablovaně v LIZE a na druhé straně stojí klub, který se bude horkotěžko zachraňovat v profesionálních soutěžích. Tak proč tenhle krok všichni tak chápou?
Brno je zlatá loď
Český klubový fotbal poslední dobou zažívá celkem pozitivní éru. Vlastně co to píšu, zažíváme sakra dobrou éru, ale mohla by být ještě o něco lepší, kdyby český klubový fotbal neměl některé limity, se kterými se toho posledních 20 let moc nedělalo a teď je začíná často velmi bolestivě překonávat.
Jedním z největších takových limitů je samotný počet opravdu a skutečně profesionálních klubů. Těch by oficiálně mělo být 32 (16 v Chance LIZE + 16 v Chance Národní lize). To neplatí už jen proto, že letos hrají v 2. lize čtyři „béčka“, které ale paradoxně skutečnou situaci v této soutěži, pokud jde o profesionalitu, spíše vylepšují. Takový Varnsdorf nebo Chrudim jsou profesionálními týmy ve velmi tučných uvozovkách.
Ve světle dalších problémů druholigových týmů, viz. Vyškov a jeho pravděpodobný pád, můžeme snadno dojít k závěru, že ono vlastně nemusí být potřeba až tak moc, aby se Zbrojovka vyhoupla na úroveň, na kterou patří.
A to je podle mě vlastně i celkem pravda. Pokud se totiž Martinu Svědíkovi podaří nasadit tým znovu na koleje, tak ty vedou téměř jistě do LIGY.
Jenomže Martin Svědík už v LIZE byl.
A nejen to, dokázal v ní s průměrným týmem opakovaně velké věci, takže byť by návrat Zbrojovky někam do klidného středu LIGY byl jistě činem hodným uznání, tak takhle by asi neměl vypadat úspěch, za kterým Martin Svědík míří do Brna.
Tím by bylo etablovat Zbrojovku coby klub na úrovni Plzně nebo Baníku. Tedy týmů s každoroční ambicí bojovat o poháry a sem tam pozlobit velká „eska“. A tady se dostáváme k možná nejzajímavější otázce. K čemu se Martin Svědík vlastně v Brně upsal?
Jsou tu podle mě 2 možnosti.
a) Je výše zmíněný scénář. Práce na 5+ let, kdy se Zbrojovka dostane LIGY, stabilizuje se, postaví kádr na boj o TOP 6, aby se následně každoročně minimálně prala o poháry.
b) Martin Svědík má za úkol klub letos zachránit, postavit na nohy, příští rok postoupit, další rok LIGU zachránit a jeho angažmá by mělo vrcholit 3. rokem (sezona 27/28), kdy by měl s týmem minimálně bojovat o Skupinu o titul.
Tím by ještě více posílil své renomé a třeba i své šance na získání lepšího angažmá, třeba u dospělé reprezentace. Na konci sezony 27/28 by měla česká repre bojovat na EURO. A byť podle tradice střídání úspěchů a neúspěchů na kontinentálním šampionátu by tohle EURO mělo být z naší strany úspěšné, dveře mohou být významněji pootevřené.
Stínový ředitel
Ve Zbrojovce zároveň na Martina Svědíka podle všeho čekají pravomoci, které vysoce převyšují standartní pravomoci trenéra v LIZE.
Ve Slovácku měl v pozici sportovního ředitele Veliče Šumulikoskiho. S tím často není jednoduché pořízení a byť se určitě nedá říct, že by nějak sabotoval Svědíkovi vize, prostě mu nemohl nabídnout takovou volnost rozhodování, jaká se nyní rýsuje v Brně.
Tam totiž obdobnou pozici celkem čerstvě zastává Martin Jiránek, pro kterého jde o první podobnou štaci. Měl by tak mít ještě větší zájem na spolupráci a víc stát o to, aby se vytvořila jejich společná vize budoucnosti Zbrojovky.
Co když?
Nabízí se samozřejmě otázka, co když se nepovede Zbrojovku v 2. lize zachránit? Skončí v tu chvíli okamžitě všechny plány? Odejde Martin Svědík?
Podle mě by to byla sice nepříjemná komplikace, ale velké plány by s případným sestupem skončit neměli. A to jednoduše proto, že i kdyby Martin Svědík v Brně podepisoval smlouvu s vidinou 3-4 let v klubu, a ne 5+, tak je připravený tady zůstat na české poměry velmi dlouho.
S tím se pojí to, že i když se letos zachrání, tak ta cesta v příští sezoně hned do LIGY může být velice trnitá, byť těžko předpokládat, že by sestupující Dynamo projelo 2.ligu v příští sezoně ve „zlínském“ stylu, a neměl proto do CHNL přibýt silný klub prvoligových kvalit.
Brněnské války
Přímo v Brně totiž roste Zbrojovce pro příští sezonu hlavní vyzyvatel. Líšeň dost možná ještě letos pronikne na barážové příčky, ovšem jeho naděje na to postoupit do LIGY nebudou velké ani v takovém případě.
Líšeň ovšem po příchodu Igora Faita do klubu vyhlásila jasný cíl. Dostat se co nejrychleji do LIGY, byť by na to klub z mnoha pohledů nemusel být vlastně vůbec připravený. Přesto by mě nepřekvapilo, kdyby sezona 25/26 v CHNL byla vlastně o tom, který z brněnských týmů vyhraje 2. ligu.
Dá se čekat, že s novou ekonomickou silou se začnou dít v létě velké věci. Dávalo by smysl, že si oba týmy budou chtít postavit víceméně prvoligový kádr, se kterým by nejen postoupili, ale po postupu by i byli schopné o patro výš solidně fungovat.
No a tady bude mít Zbrojovka v Martinu Svědíkovi možný trumf, jelikož spousta hráčů z LIGY, kterým třeba končí smlouva a za normálních okolností by se do 2. ligy koukali jen v případě krajní nouze, by v jeho osobě mohla vidět určitou garanci, že má smysl na rok se „degradovat“ na druholigového hráče, protože je velká šance se do LIGY rychle dostat, a mít v tu chvíli lepší pozici, než jakou by takový hráč mohl dostat v nemalé části ligových klubů.
Líšeň je v tomto směru trošku v horší pozici, ale není to až tak její vina. Musíme si uvědomit, že pokud jsem tu výše psal o pseudoprofesionálních klubech v CHNL, tak Líšeň byla ještě půl roku dozadu jedním z nejkřiklavějších příkladů této reality.
Klub víceméně poloprofesionální, který by svými podmínkami zaostal dokonce i za nemalou částí klubů ČFL a MSFL. Ovšem klub velice pevný ve sportovních nohách. Musíme totiž Líšni přiznat, že přestože její hráči většinou nebyli ryzími profíky, klub prakticky nikdy neměl sportovní problémy se záchranou v profesionální soutěži, a naopak se standartně pohyboval v horní polovině tabulky.
Dokonce i současné, dost turbulentní období okolo příchodu a následného rychlého odchodu Pavla Vrby a návratu Milana Valachoviče do pozice hlavního trenéra, klub zvládá relativně obstojně.
Pokud by neměl tak solidní základy, mohl by i úplně klidně zahučet do bojů o záchranu. Od často poměrně hvězdných posil si asi v Líšni slibovali víc, ovšem mě nepřekvapuje, že to skřípe.
Líšeň totiž v zimě celý svůj dosavadní vývoj úplně postavila na hlavu. Z chudého poloprofesionálního klubu se stal klub s asi nejbohatším majitelem v soutěži, místo mladých nebo místních hráčů najedou začali přicházet bývalí ligisté + hráči jako Hodžič či Besedin, jejichž fotbalové CV obsahuje zatraceně zajímavé štace a úspěchy, minimálně na poměry naší 2. ligy.
V létě čeká Líšeň pravděpodobně další fáze téhle bouře. Podobně jako Zbrojovka bude budovat kádr na postup do LIGY. Pravděpodobně se oba týmy budou potkávat na stadionu na Srbské, z čehož nejspíš nikdo z nich není úplně nadšený, nicméně pokud jsou plány obou majitelů a klubů opravdové, měli by si na to asi zvykat.
Dovedu si představit, že se Líšeň pokusí získat i na trenérský post jiný typ trenéra se silnějším jménem. S Pavlem Vrbou to nevyšlo, ale očekávám druhý pokus. Přiznávám, že jako první mě napadá jméno Jaroslav Šilhavý.
Slovo závěrem
Martin Svědík si za posledních několik let vybudoval renomé tak silné, že se mohl ucházet o víceméně jakoukoliv trenérskou pozici v českém fotbalovém prostoru a přesto si nakonec vybral Zbrojovku Brno. Pokud se shodneme (a já doufám, že ano) že Martin Svědík není hlupák a na hezké peníze by si mohl přijít i na „jednodušších“ adresách, dojdeme k závěru, že on tomuto projektu velice věří. A v takovém případě, lze na základní otázku „Proč?“ odpovědět jednoduše.
Protože to může být vážně velké a snad konečně se Zbrojovka může nejen vrátit do LIGY, ale dostat se do pozic, kam by už jen z pohledu síly regionu měla patřit. A Martin Svědík se může stát brněnským Jindřichem Trpišovským, tedy trenérem který nejen dosáhne nějakých úspěchů, ale který klub pomůže klub posunout o několik úrovní výš. Bude k tomu nejspíš mít ekonomické podmínky, snad v dohledné době i podmínky co se týče zázemí a beze sporu k tomu má schopnosti.
Nelze tedy jinak, než popřát hodně štěstí Martinu Svědíkovi a Zbrojovce Brno.
(Protože ho budou hodně potřebovat.)
Protože pokud Zbrojovka začne opravdu fungovat, tak s její silnou mládeží, ze které při tom už hezkých pár let trvajícím marasmu, stejně pořád lezou velmi zajímaví hráči, může vzniknout klub, který náš fotbal zase posune o něco výš.
