Článek
V ČR usilujeme o demokracii západního stylu a nemálo, ne-li většinu, mnohdy i bezhlavě, ze západních demokracií také přejímáme.
Vlastně kopírujeme všechny a všechno na západ od nás, což je pro nás jednodušší a pohodlnější, ne vždy však prospěšnější.
Na tom by ani nebylo nic až tak závažného, pokud bychom na straně druhé nepřehlíželi to, co je v západní demokracii již skutečně zažité a prospěšné.
Tak například: Bývalí čelní představitelé západních demokracií (včetně USA) se po skončení mandátu důsledně drží stranou a zdržují se jakýchkoliv politických a názorových projevů ve veřejném prostoru.
Výjimkou potvrzující pravidlo byl a je výrazně kontroverzní exprezident a současně budoucí prezident USA D. Trump.
Kontroverzní čelný představitel nejenže objektivně nemůže být prezidentem všech občanů té které země, ale nemůže jí být ani prospěšný. Spíše naopak.
Proč zrovna uvedená výjimka je vzorem pro bývalé exprezidenty ČR V. Klause a M. Zemana?
Oba jmenovaní se nedrží zpátky. Naopak. Nyní aktivně a otevřeně zahájili ve veřejném prostoru nechutnou předvolební kampaň frontálním útokem proti současným nejvyšším vládním představitelům ČR, zejména proti premiérovi, současně s otevřenou a až nekritickou podporou současné opozice.
Jde snad bývalým exprezidentům ČR ve vlastní zemi o totéž, o co jde D. Trumpovi v USA, to je ve vlastním sobeckém zájmu udržovat a pokračovat v prohlubování rozporů a neklidu mezi lidmi nejen uvnitř země, ale i na Zemi?
S humorem se říká: Mládí vpřed a senioři na svá místa.
Pro žijící exprezidenty ČR platí, že jejich místa na výsluní již nejsou a nebudou pro ně volná. Měli by se proto sami stáhnou z veřejného prostoru, pokud západní demokracie jim ještě něco říká a pokud se za demokraty ještě považují.
