Článek
Ve všech oblastech činnosti naší společnosti jsou v současnosti výrazné a nežádoucí turbulence.
Jedna z jejich příčin spočívá v nezadržitelném skokovém rozvoji vědy a techniky, což je nezřídka uplatňováno i proti člověku samému.
Každodenně i vícekrát se setkáváme při kontaktu s úřady, s různými institucemi a organizacemi, včetně zaměstnavatelských, ať již osobně, telefonicky, písemně, anebo přes e-mailovou komunikaci s úředníky, zaměstnanci roboty, lidově řečeno s cvičenými opicemi.
Většina těch, co jsou účastníky komunikace na opačné straně než občan, tomu, co dělají evidentně nerozumí. Jsou zaměstnáni a ovládáni zaměstnavatelem nastaveným manuálem pro jednání, mnohdy nesmyslně až protiprávně, který pro vykonavatele vůle zaměstnavatele a zejména pro generování jeho zisků má nejvyšší (rozuměj existenční ) závaznost.
Žádný manuál však pro věcná jednání jednajících stran nemůže podchytit skutkovou rozmanitost případů.
Potom se v praxi často setkávám s tím, že pokud námi i oprávněně předložený požadavek k řešení nepasuje do manuálu, zamítá se.
Pro důsledné a vytrvalé žadatele nastává ve finále většinou však bezradná situace boje s úředníky hlavně proto, že se přes ně do vyšších pater jejich zaměstnavatele většinou nedostanete.
Tam (například banky, pojišťovny, realitní kanceláře a další v současnosti rozmáhající se zprostředkovatelské subjekty všeho) se totiž už pouze počítá výše zisku, nikoliv způsob a metody jeho nabytí.
Tak mě potom napadá, platí ještě přísloví, že práce šlechtí člověka ?
A platí ještě přísloví, že bez práce nejsou koláče, když platy a mzdy, které se bez ohledu na efektivnost práce (pokud vůbec lze hovořit o práci) stále a soustavně zvyšují?
