Článek
Potvrdilo se, že poté, co jsou poslanci zvoleni, poslanecké poslání zaniká a stávají se zástupci toliko sebe samých, resp. přitakávači svým ambiciózním, po moci, bohatství a popularitě toužícím stranickým šéfům.
Ostatně za takové peníze poslouchat a bohatnout bez fyzické i duševní námahy a odpovědnosti, je velmi přitažlivé, ale i pohodlné zaměstnání, zejména pro ty, kterým se nedařilo, anebo nevyhovovalo pracovat v jiných profesích.
Tak se vzdálili svým voličům i reálnému životu, zabaleni v bavlnce s dokonalým státním zaopatřením, a navíc v ojedinělém zaměstnání, ve kterém si mohou sami rozhodovat o svých platech.
Poslanci SPOLU využili příležitost pro sebe, současně i s příslibem, který se neodmítá i pro senátory. Senátoři SPOLU budou pro veřejnost s předstíranou nelibostí muset schválit to, co jim rovněž vyhovuje.
Stejně se dá očekávat farizejství od Petra Pavla, u kterého nárůst platu bude nejvyšší ze všech. Lze proto i u něj důvodně předjímat, že mu podpis zákona o zvýšení mezd ústavních činitelů nebude vymlouvat ani jeho manželka, coby nově začínající ústavní činitelka, které krátce poté, co díky poslancům SPOLU se zcela bezprecedentně stala ústavní činitelkou, bude navýšen i její plat.
U prezidentského páru, stejně jako u ostatních obdařených navýšenými platy bez zásluh, je to postup v souladu se zásadou, že peníze jsou až na prvním místě.
S faktickým umlčením soudců (včetně ústavních) a státních zástupců, kterým se rovněž dostane zvýšení jejich již tak nadstandartních platů, bude schválený zákon právně neprůstřelný.
Co dokazuje svévoli poslanců SPOLU?
Zákon je lidský výtvor.
Zákon o valorizaci platů byl právě v parlamentu, sic dříve prozíravě přijat a nastaven tak, aby byl nejen pro předchůdce dnešních ústavních činitelů, ale i pro nástupce maximálně přívětivý a příznivý.
Jenže za současných zejména ekonomických podmínek ČR je takový zákon evidentně v rozporu s dobrými mravy.
Poslanci vládnoucí koalice se s pokrytectvím, téměř s omluvou vymlouvají na nálezovou judikaturu Ústavní soudu, že ústavní činitele musí, ač nechtějí si platy zvýšit.
To jim však sám Ústavní soud svým prohlášením ještě před hlasováním ve sněmovně vyvrátil.
Co mi nevyhovuje však neslyším.
Pokud by koaliční poslanci, senátoři a prezident chtěli slyšet hlas lidu a pokud by disponovali dobrou vůlí a smyslem pro fair play a solidaritu, starý model valorizace platů ústavních činitelů by jako nevyhovující mohl být změněn.
Na změněný zákon by byl i Ústavní soud krátký. Kromě toho zvýšení platů se týká i platů ústavních soudců.
Ústavní činitelé na současné platové úrovni cca v průměru 200.000Kč měsíčně (diskuse o základním platu kolem 100.000 Kč měsíčně je pouze další kamufláží, neboť na základním platu žádný z nich není), a pomineme-li faktické její navýšení souběhy dalších funkcí hrazených ze státních prostředků, nejsou jako milionáři občany ČR v kategorii potřebných.
Jenže ten dosavadní zákon je více než vyhovující pro všechny ústavní činitele a nikdo jiný už do toho nemá co mluvit.
V tom je, jak se říká, jádro pudla.
