Článek
Forma státu je způsob organizace státní moci a režim jeho fungování.
V současné době jsme svědky zejména u ekonomicky vyspělých států, že tak často vyslovovaná demokracie jako všeobecná vláda lidu postavená na politické pluralitě a možnosti svobodné volby zástupců státu, kteří by měli hájit zájmy občanů, se ustálila toliko a výhradně na proces samotných voleb.
Skutečnými aktéry samotných voleb nejsou jednotliví kandidáti, jakkoliv se osobně prezentují, ale jsou jimi politické strany a hnutí jako subjekty s vnitřní organizační strukturou a hierarchií vztahů.
Síla a potenciál politické strany a hnutí pro vládu ve státě je určována těmi, kdo jsou na nejvyšších stupních jejich hierarchie, kteří rozhodují, kdo další kromě nich má ten, který subjekt ve volbách prezentovat, nikoliv však zastupovat.
Politické strany a hnutí zastupují výhradně špičky jejich organizační hierarchie.
Hlavní představitel těchto politických subjektů je zpravidla předseda politické strany, anebo hnutí, kterému jsou ostatní členové bezvýhradně podřízeni.
U nejsilnějších a početně největších politických stran a hnutí takovým představitelem v našich podmínkách je v současnosti oligarcha (samovládce), omezen ústavou, jako dokumentem stvrzujícím pluralitu moci mezi státními orgány zákonodárnými a soudními.
Parlamentní volby jsou tak o soutěži oligarchů ať již ve směru k vládě autokrata a v případě osvíceného autokrata vlády oligarchie čili vlády ekonomicky silné skupiny.
Zvolení zástupci občanů, kteří by měli hájit jejich zájmy, již nejsou reálně vůči nim odpovědni, ale jsou fakticky, t. j. existenčně, závislí na vládě oligarchy, nebo oligarchie.
To by měl volič vědět již před volbami.
