Článek
Nejen Trump, a nejen americkému lidu.
Je již neoddiskutovatelné, že stávající světové mocnosti jsou v moci diktátorů.
Je-li volání po potřebě silného politika v čele EU, je to volání po diktátorovi, který by řídil EU.
I to by však nepomohlo.
EU se chtěla stát již ve svém útlém mládí po svém zrození velmocí.
Se zjevnou netrpělivostí se snažila zvětšovat rozšiřováním na východ a stále to ještě doznívá. Příliš tlačila na pilu.
Velmocí se nestala a hned tak se nestane.
Otcem myšlenky EU je přání, kterému však logicky nefandí stávající mocnosti.
Ne, že by nebylo co napravit uvnitř EU.
Aby se však něco změnilo na Zemi k lepšímu, musí se tak stát především uvnitř mocností.
Tou změnou jsou nejen demokratické volby jako samotný volební akt, ale zvolení demokrata a ne autokrata.
To už je za daných poměrů aktuální problém rozumového a mravního vývoje člověka, voliče.
V uvedeném ohledu se jedná o velký evoluční deficit.