Článek
K veřejné polemice ohledně valorizace důchodů a platů ústavních činitelů.
Důchodcům byly sice symbolicky vzhledem k cenám všeho na našem trhu důchody zvýšeny, nikoliv sníženy. V uvedeném ohledu nebyli důchodci okradeni.
Těm skromným, anebo méně náročným, i když potřebným pro klidný život na zaslouženém odpočinku, jak se říkávalo, důchody stačí, resp. stačit musí. Těm potřebným, kteří žijí, jak se říká z ruky do huby, důchody nestačí.
Na straně druhé ústavní činitelé bez jediného rozdílu, již z principu nadstandartních platů a příjmů, a mnohdy i několika, tedy milionáři, patří do skupiny občanů zcela bez jakýchkoliv pochybností nepotřebných.
Ústavní činitelé rozhodují o výši důchodů pro občany, i o výši svých platů.
Důchodcům jejich důchody byly symbolicky navýšeny, své platy si ústavní činitelé razantně zvýšili.
Důchodci však ani nežehrají nad tím, že jejich důchody jsou nízké.
Nutno jim rozumět tak, že nechápou a vidí nespravedlnost v tom, jestliže se měli spokojit s navýšením důchodů o cca o 350 Kč měsíčně, proč by se neměli i ústavní činitelé spokojit s navýšením již tak nadstandartních platů o stejnou částku.
V takovém případě by se jednalo o solidaritu. O solidaritu bohatých s chudými.
Nikoliv jak ji překvapivě pojal Petr Pavel v rozhovoru s občany v Třeboni, jako solidaritu důchodců s těmi, kterým ještě nebyly zvýšeny mzdy!!!
Kromě toho navýšení důchodů i platů ústavních činitelů, to vše bylo ze státního rozpočtu, tedy z peněz všech.
Pro úplnou srozumitelnost: Ti, co rozdávají ze společného si pro sebe přidělují podstatně více než důchodcům.
V uvedeném smyslu byli důchodci okradeni. Byli okradeni nejen na penězích, ale i na právu důstojného prožití zbytku svého života v klidu a v úctě společnosti.
Byli okradeni o víru důvěřovat ústavním činitelům ČR.
Tomu by měl zejména Petr Pavel, zvolený většinou voličů v přímých volbách rozumět.
Že tomu nerozumí, svědčí to o tom, že něco je špatně. Něco je moc špatně.
