Článek
Na třídním srazu zjistíte spoustu věcí. Třeba to, že spolužák, který rozhodně nepatřil mezi prominenty, vybudoval stomiliónovou firmu. Nebo že vaše třídní profesorka žila před rokem 1989 v lesbickém vztahu, a když na to na gymplu přišli, ze dne na den přestala učit. No a potom také třeba to, čím se „baví“ některé zdravotní sestry, když připravují pacienta na operaci.
Holení před operací je nutnost
V případě některých zákroků je potřeba pacienta zbavit ochlupení. To se odstraňuje bezprostředně před operací v místě chirurgického výkonu speciálním strojkem a dělají to zdravotní sestry. Alespoň tedy v jedné pražské nemocnici, kde pracuje bývalá spolužačka. Ta o některých zážitcích z nemocnice na třídním srazu vyprávěla. Sice to bylo po pár sklenkách vína, ale něco na tom možná bude. Například říkala, že někteří pacienti mají erekci, když jim vyholují okolí penisu.
Žiletkou se už neholí
Ochlupení se prý neodstraňuje žiletkou, ale jakýmsi strojkem, kterému se říká clipper. Žiletky prý zvyšují riziko infekce. Podle bývalé spolužačky je potřeba stříhat co nejblíže času, kdy se provádí samotná operace. Někdy prý dokonce při samotné anestezii. Když se ale prý holí okolí penisu, může u některých pacientů dojít k erekci. Prý se tomu říká reflexní erekce.
Reflexní erekce je normální
Reflexní erekce může nastat i v anestezii, protože erekce není řízena pouze vědomou kontrolou, ale také autonomním nervovým systémem. Například stimulace určitých nervových zakončení v oblasti genitálií, včetně při holení před lékařským zákrokem, může aktivovat erektilní odpověď.
U celkové anestezie je prý pravděpodobnost menší, ale u některých typů regionální anestezie (např. spinální nebo epidurální) může erekce vzniknout častěji. To je prý však pro lékaře známý jev a v nemocničním prostředí se s tím počítá. Takže pro spolužačku žádné překvapení, my, kteří možná na nějakou tu operaci časem půjdeme, jsme trochu znejistěli. Ale není se čeho bát.
Stud není na místě
Erekce během holení před operací není nic, za co by se měl pacient stydět. Jde o přirozenou reakci těla, kterou nelze vůlí ovlivnit. Lékaři i zdravotní sestry jsou profesionálové, kteří se s tímto jevem setkávají pravidelně a nijak to neřeší. Pro ně je to běžná součást přípravy pacienta na zákrok, stejně jako například měření tlaku nebo zavedení kanyly. Není důvod se kvůli tomu cítit trapně nebo se obávat odsouzení – zdravotníci nemají potřebu to nijak komentovat ani hodnotit.
Etika na prvním místě
Navíc je třeba si uvědomit, že v nemocničním prostředí platí přísná pravidla ohledně etiky a zachování důstojnosti pacienta. Personál se soustředí na to, aby vše proběhlo bezpečně a profesionálně. Pokud se tedy někomu něco podobného přihodí, je dobré si uvědomit, že jde o běžný fyziologický jev, kterému se nepřikládá žádný význam. V konečném důsledku je nejdůležitější úspěšný průběh zákroku, nikoliv to, co se děje během přípravy.
