Článek
Dnes má Adéla s bratry úžasné vztahy. Vlastně to začalo už v době, kdy jí bylo nějakých dvanáct, třináct let. Kluci si ji vzali „pod křídla“ a kdyby jí chtěl někdo ublížit, pořádně by to schytal. V dětství spolu ale často bojovali, hádky byly na denním pořádku. „Byla to pro mě velká škola života. Uznávám, že mě naši malinko protěžovali, byla jsem svým způsobem mazánek. Ale když jsem si mezi dětmi chtěla něco získat pro sebe, musela jsem se pořádně snažit,“ vzpomínala s úsměvem sympatická brunetka.
Seznámila je kamarádka
Tehdy samozřejmě ještě netušila, jak moc se jí budou sourozenecké půtky hodin v dalším životě. Když začala chodit s pohledným Milanem, všechno se zdálo být zalité sluncem. Charismatický IT specialista, který se celkem vymykal povídačkám o lidech této profese. „Rozhodně nebyl zalezlý někde ve sklepě, neměl oči jen pro počítače a programy. Naopak, veselý člověk, společenský. Byla jsem s ním od první minuty moc ráda,“ vysvětlovala Adéla. Seznámila je kamarádka, oba byli v té době bez partnerů.
Adéla s Milanem neplánovali, že by spolu hned začali randit. Chtěli si občas zajít na večeři, do kina. Jenže brzy zjistili, že jim společnost toho druhého dělá dobře. Netrvalo dlouho a oficiálně svým přátelům oznámili, že tvoří pár. Pro mladou slečnu to bylo jedno z nejšťastnějších období v životě. Jezdili na výlety, užívali si přítomnosti partnera. Bylo jim spolu tak dobře, že se po necelých dvou měsících rozhodli, že spolu začnou bydlet. A idylka pokračovala dál. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo přijít nějaké drama.
Touha po dítěti je rozdělila
Logickým vyústěním jejich lásky byla veselka. Nic moc velkého, pozvali jen rodinu a opravdu nejbližší okruh přátel. I tak se ale víkend moc vydařil. „Brali jsme se na jednom statku, obřad v sobotu, lidé se ale sjížděli už v pátek. A party byla až do neděle. Skvělé dny se skvělými lidmi,“ tvrdila Adéla. Tak nějak předpokládala, že se krátce po svatbě začnou snažit o miminko. Jenže to nepřicházelo, Milan jakoby se tomu stále vyhýbal. Když se ho manželka zeptala, co se děje, na rovinu jí přiznal, že se ještě na dítě necítí a chce si užívat život. Adéla z toho byla dost smutná. Něco takového nečekala.
Bohužel její nálady se odrazily i v jejich vztahu. Dávala partnerovi jasně najevo, že chce dítě za každou cenu. A začali se odcizovat. „Vím, neměla jsem na něj tlačit. Ale já si mimčo opravdu moc přála. Nechtěla jsem to odkládat, až mi bude přes třicet. V té době třeba druhé, ale první jsem si přála dřív.“ Nicméně výsledkem jejích snah bylo pouze to, že se její manžel začal „toulat“ po nocích a netrvalo dlouho a našel si jinou ženu.
Nebrala si servítky
Adéla o manželových záletech věděla prakticky okamžitě. Ostatně, Milan je ani moc netajil. Argumentoval tím, že chce být s někým, kdo ho do ničeho netlačí a dává mu svobodu. „Nevěděla, jsem, co dělat. Rozvod? Usmíření? Ustoupit od přání mít dítě? Naštěstí se to brzy vyřešilo za mě.“ Asi po měsíci, když šla domů, ji před domem zastavila žena, kterou nikdy neviděla. „Spustila ně mě uragán slov. Vyplynulo z toho, že je to manželova milenka a dělá si na něj nároky. Ječela na mě, že jim bráním ve štěstím, ať okamžitě vypadnu z bytu apod.“
To ale bylo něco pro Adélu. Začala se v ní „vařit“ krev, měla rudo před očima. Jako kdysi, když ji bratři zamkli na půdě a ona se vzteklá a naštvaná na celý svět musela spouštět po okapu. „Vzala jsem jí z ruky kabelku a vysypala na zem. Rozšlápla jsem jí mobil, kabelku hodila do křoví. A s ledovým klidem, který jsem „vytáhla“ odněkud z paty jsem jí oznámila, že jestli mi ještě jednou vstoupí do cesty, tak jí vyškrábu oči a hodím je holubům.“
Kupodivu to zafungovalo celkem dobře. Žena začala brečet a se slovy o bláznech odešla hned poté, co si sesbírala torzo něčeho, co ještě před chvílí připomínalo mobil. „Pro mě to byla jasná zpráva, že manželství je konec. Už jsem měla jasno. Takže mi ta ženská vlastně pomohla. S manželem jsme se rozvedli ani ne za půl roku.“
Zdroj: autorský článek
