Článek
Deklaratorním cílem spolku Milion chvilek pro demokracii je „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice“, sám sebe označuje jako „hlídacího psa demokracie“. Kopec průšvihů vlády Petra Fialy, který tuto demokratickou kulturu a veřejnou diskusi ohrožuje, však pomalu narůstá. Některé z nich jsou přitom velmi nebezpečné pro českou svobodu a podkopávají samotné základy demokracie v České republice. Pojďme si připomenout ty nejdůležitější z nich:
- Kauza Dozimetr. Tzv. slepičácký gang, složený buď přímo z politiků hnutí STAN nebo lidmi s dobrými kontakty na stanaře, podle názoru policie ovlivňoval vrcholový management například Dopravního podniku hl. m. Praha a dalších státních organizací (dosazování „vlastních“ lidí do vedení), což mu mělo umožňovat ohýbání zakázek a inkasování veřejných peněz do vlastní kapsy.
- Střet zájmů ministra vnitra Víta Rakušana. Souvisí s kauzou Dozimetr. Rakušan je šéf hnutí STAN, rozsáhle umazaného od aktivit slepičáckého gangu a současně jako ministr vnitra má pod sebou policii, která řádění slepičáckého gangu vyšetřuje. Jasný střet zájmů a jedna z největších hrozeb pro demokracii v Česku
- Novela zákona o České televizi, ohrožující nezávislost veřejnoprávní stanice. Pozornost by měl vzbudit už fakt, že ji vehementně tlačí STAN, spojovaný s Dozimetrem. Pokud by byla novela schválena v předložené podobě a vládním poslancům by se povedlo navolit dostatek svých radních ČT, vládní koalice by měla volnou cestu k prosazení vlastního ředitele České televize. A tím pádem k získání moci nad Kavčími horami.
- Pokus o zavedení cenzury (regulace informací=cenzura) v Česku. Zřízení postu vládního zmocněnce pro média a dezinformace, pro který se vžilo označení vrchní cenzor (naštěstí tento post byl letos zrušený), vypínání webů bez právního základu plus připravovaný značně gumový a zneužitelný zákon o omezení dosahu dezinformací vytvořilo třaskavou směs, jejíž potenciál omezit protiprávně a protiústavně svobodu slova a názoru v České republice oprávněně vyděsil řadu lidí v zemi. Jeden z nejhorších útoků na svobodu slova v Česku po roce 1989, ke kterému Milion chvilek ostudně mlčel popřípadě k některým krokům nepochopitelně tleskal. Přitom, pokud by za Babišovy vlády nastal jen jeden z výše uvedených tahů, Chvilkaři by určitě šturmovali lidi do ulic.
- Toxický ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jmenování tohoto politika do ministerské funkce je vysoce kontroverzní krok vzhledem k tomu, že s Hladíkovým jménem je zmiňována stále nedořešená kriminální kauza přidělování brněnských bytů. V této souvislosti policie zasahovala i v Hladíkovi kanceláři vzhledem k tomu, že vyšetřovatelé politika podezřívají z ovlivňování privatizací majetku města Brna (viz zde). Jinými slovy, Hladík je přesně ten typ člověka, který nemá v ministerské pozici vzhledem k možné vydíratelnosti co dělat.
Tyto případy Milion chvilek buď bagatelizoval (Dozimetr) nebo zaujal pozici mrtvého brouka (hrozící cenzura v Česku, novela zákona o ČT). Což je bizarní - samotný spolek na svém webu kupříkladu tvrdí, že „pokud se politici pokusí ovládnout veřejnoprávní média, půjdeme do ulic.“ Nebezpečná novela zákona o ČT, která umožní vládní koalici ovládnout Kavčí hory, pomalu putuje parlamentem a v ulicích je pusto (pokud jde o aktivisty a příznivce spolku). Podobně deklaratorně nesmlouvaví jsou Chvilkaři u střetu zájmů politiků. Ovšem ke Rakušanově střetu zájmů ustrašeně mlčí.
Neziskovka Milion chvilek pro demokracii tedy působí v současné době dojmem spíše provládní nátlaková skupiny, která si pečlivě a účelově vybírá své cíle, hlavně v opozici (čest výjimkám). Porušování a možné ohrožování demokratických principů v České republice ze strany Fialovy vlády jako by ji příliš nepálilo nebo jen v minimu případů. Tomu se říká měření dvojím metrem. Všichni, kdo v dobré víře Milionu chvilek poslali finanční příspěvek na hájení demokracie, tak mohou požadovat peníze zpět.
