Článek
Ve druhé polovině dvacátého století, konkrétně v sedmdesátých letech, bylo v České republice zaznamenáno zhruba tisíc žen, které se rozhodly vstoupit do mateřství ve věku nad čtyřicet let. Tento trend, který byl tehdy považován za okrajový fenomén, se však v posledních letech zcela proměnil.
Dnes je možné sledovat markantní nárůst počtu žen, které se rozhodují pro mateřství v pozdějším věku, kdy jejich počet šplhá k tisícům ročně. A co je ještě zarážející, nejedná se pouze o ženy ve věku čtyřiceti let, ale pozorujeme také stoupající trend mezi ženami, které se rozhodují zahájit mateřství i ve věku ještě pokročilejším.
Nelze popřít, že na jednu stranu má rozhodnutí mít první dítě po čtyřicítce nesporné výhody. Ženy ve čtyřiceti jsou často stabilnější, jak emocionálně, tak finančně. Mají za sebou léta zkušeností a většinou se dokázaly vypracovat v kariéře, což jim umožňuje poskytnout dětem lepší start do života. A co víc, mnohé z nich se cítí seberealizovaně a připraveně na výzvy mateřství. Pokrok v medicíně a asistované reprodukci nám dnes umožňuje otěhotnět i ve vyšším věku. Přesto však lékaři apelují na ženy, aby zvážily potenciální rizika a informovaly se o možnostech a omezeních spojených s pozdním mateřstvím.
Ale pojďme na to otevřeně: biologické hodiny tikají a s věkem se zvyšuje riziko komplikací nejen během těhotenství, ale hlavně během porodu. To je fakt, který se nedá jen tak zamést pod koberec. A co když už na to nebudu mít energii? Mít malé dítě ve chvíli, kdy vaši vrstevníci plánují založení důchodového spoření, není pro každého. A pak je tu ještě ten nekonečný sociální tlak. Naše společnost se posunula kupředu a není už tak striktní v otázkách, kdy mít děti, pořád se najdou hlasy, které pozdní mateřství kritizují. Jako bychom si nemohly vybrat. A můžeme? Chceme jít na promoci své dcery nebo syna v šedesáti? Splním svou úlohu babičky, když se jí poprvé stanu v důchodu?
Takže, kam to vlastně spějeme? Změny v trendech mateřství odrážejí hlubší posuny ve společnosti, v našem chápání rodiny, kariéry a životních priorit. Nezbývá nic jiného, než abychom tyto změny přijali s otevřenou náručí a poskytli ženám prostor a svobodu rozhodovat se podle vlastních představ? A to naprosto bez pocitu viny nebo odsouzení? Je nejvyšší čas přestat soudit a začít podporovat matky, které chtějí zakládat rodiny ve čtyřiceti? Každá žena by měla mít možnost rozhodnout, kdy je pro ni ten pravý čas stát se matkou, ať už je jí dvacet, třicet, čtyřicet, nebo i více. Protože nakonec, všichni chceme to samé – šťastné a zdravé rodiny, bez ohledu na to, kdy přišly. Ale je možné po čtyřicítce založit šťastnou a zdravou rodinu i ze sociálního pohledu?
Měla by společnost pokračovat v podpoře všech matek, bez ohledu na věk? Přesto, že dnes už víme, že opravdu velkým rizikem pro starší matky je hrozba předčasného porodu, potratu nebo úmrtí plodu. Vajíčka starší ženy mají také mnohem častěji chromozomální problémy. U žen nad 35 let je také značné riziko, že porodí dítě s Downovým syndromem.
Z pohledu medicíny a zdravotní péče je tento vývoj vnímán s jistými obavami. Odborníci a lékaři totiž upozorňují na skutečnost, že s věkem matky přibývá riziko komplikací během těhotenství. Tyto komplikace nejsou zanedbatelné a mohou mít vážný dopad jak na zdraví matky, tak i na vývoj a zdraví nenarozeného dítěte. Vědecké studie a klinické zkušenosti ukazují, že starší věk matky může být spojen s vyšším rizikem gestačního diabetes, hypertenze, předčasného porodu a nižší pravděpodobnosti přirozeného porodu. Dále se zvyšuje pravděpodobnost genetických a chromozomálních abnormalit, jako je například už výše zmiňovaný Downův syndrom.
Osobně si myslím, že rozhodnutí o vstupu do mateřství je hluboce osobní volbou každé ženy. Ale je nesmírně důležité, aby toto rozhodnutí bylo podloženo informacemi a uvědoměním si všech aspektů, které s sebou mateřství v pokročilejším věku nese.
