Galerie s politickými kurátory: Štefan Kuffa v obci Malá Franková započal „kulturní revoluci“

V této pozoruhodné zemi se kulturní politika neodehrává v galeriích, divadlech či koncertních sálech, ale přímo v kancelářích ministerstva. Jaká to úleva pro všechny umělce, kteří se už nemusí trápit tvůrčími rozhodnutími – stát jim je laskavě udělá za ně!

Divadelní kritika po slovensky

Nedávný incident, kdy náměstek ministra Štefan Kuffa heroicky vtrhl do divadelního představení, aby ochránil nevinné duše před „perverzním filmem“, ukazuje nový směr slovenské kulturní politiky. Konečně někdo, kdo se nebojí říct hercům přímo do očí, co si o jejich umění myslí! Už žádné zdlouhavé recenze v novinách či odborných časopisech. Proč čekat na názor kritika, když můžete mít okamžitou zpětnou vazbu přímo od státního úředníka? Pan Kuffa nám předvedl, jak má vypadat moderní divadelní kritika – přímá, hlasitá a nejlépe uprostřed představení.

Ministerstvo Slovenska jako nový dramaturg

Proč se spokojit s obyčejnými dramaturgy, když můžete mít rovnou státního úředníka, který vám řekne, co je a není vhodné pro vaše oči? Slovensko zřejmě objevilo recept na dokonalé divadlo – stačí nechat politiky, aby rozhodovali o obsahu představení v reálném čase. Představte si tu vzrušující atmosféru v hledišti, kdy nikdo neví, zda představení dojde až do konce, nebo bude náhle přerušeno státním zásahem. To je teprve napětí!

Jistě, někteří staromódní jedinci by mohli namítat, že umělecká svoboda je základním pilířem demokratické společnosti. Ale ruku na srdce – není mnohem zábavnější, když o kultuře rozhodují lidé, kteří o ní vědí úplné minimum? Koneckonců, kdo lépe posoudí uměleckou hodnotu díla než člověk, jehož hlavní (a mnohdy i jedinou) kvalifikací je stranická příslušnost?

Budoucnost slovenské kultury

S takovými osvícenými vůdci se Slovensko jistě brzy stane kulturní velmocí. Můžeme se těšit na řadu inovativních kulturních zážitků.

Divadelní představení přerušovaná vládními prohlášeními: Proč se spokojit s obyčejným dramatem, když můžete mít drama prokládané vzrušujícími politickými proslovy?

Filmové premiéry s live komentářem ministrů: Už žádné tiché sledování filmu. Nechte si vysvětlit každou scénu státním úředníkem!

Knižní veletrhy, kde politici osobně schvalují každý titul: Konečně budete mít jistotu, že čtete pouze státem schválenou literaturu.

Koncerty s vládním dirigentem: Proč nechat hudebníky, aby hráli podle not, když jim může taktovku udávat přímo ministr kultury?

Galerie s politickými kurátory: Umění je příliš důležité, než aby bylo ponecháno umělcům. Nechte politiky rozhodnout, co je a není hodné vystavení!

Zatímco některé zaostalé země stále lpí na zastaralých konceptech jako umělecká svoboda, Slovensko odvážně kráčí vpřed. Kdo ví, možná jednoho dne budou mít v každém divadle speciální lóži pro státní cenzory. Koneckonců, kultura je příliš důležitá, než aby byla ponechána umělcům, že?

Jedno je jisté – s takovým přístupem ke kultuře se o budoucnost slovenského umění nemusíme bát. Bude přesně taková, jakou ji politici chtějí mít. A kdo by mohl pochybovat o jejich vytříbeném vkusu a hluboké znalosti umění? Vždyť kdo jiný by měl rozhodovat o kultuře než lidé, kteří většinu svého života strávili v politických kuloárech?

Tak tedy vzhůru do nové éry slovenské kultury! Éry, kde každé umělecké dílo projde pečlivou kontrolou státního aparátu, kde každá myšlenka bude důkladně prověřena a kde se umělci konečně zbaví té otravné zátěže zvané tvůrčí svoboda. Slovensko nám všem ukazuje cestu – cestu k dokonale řízené, státem kontrolované a politicky korektní kultuře. Ostatní země by si měly vzít příklad. Koneckonců, kdo by nechtěl žít v zemi, kde je kultura tak důležitá, že se o ni starají ti nejpovolanější – politici?