Článek
Sobotní sychravé ráno zhatilo mé plány na procházku lesem, kterou jsem naordinoval sobě i dětem. Kluci byli rádi a navrhli náhradní plán. Návštěvu Jump Parku. Vzhledem k množství přečtených článků na internetu o neschopných rodičích a nevychovaných dětech, mám obavy z podobných návštěv. Na jednom místě taková spousta hlupců a nekompetentních rodičů? Jsem natolik schopný rodič, abych své nejlepší a nejchytřejší děti ochránil? Jsem! Tak jsme jeli.
Po zaplacení vysokého vstupného, speciálních ponožek a zapůjčení klíče od šatny jsem vstoupili. Kluci zmizeli během sekundy a vraceli se jen napít. Spatra jsem hleděl na ostatní rodiče a myslel si své. Unudlená nevychovaná dítka běhala všude kolem, nedbala zákazů a řvala jako tlupa paviánů. A hle. Mezi paviány jsou i moji kluci. Nedbají zákazů, občas nudlí a řvou. Nevšimnul jsem si jich, protože klábosím s jiným, stejně nezodpovědným tatínkem. Tak tam stojíme, koukáme na ty naše opičky a říkáme si, že je to vlastně pohodové dopoledne.
Znovu si prohlížím tváře přítomných rodičů a vidím v nich naprostý klid a radost, že děti mají radost. Žádné zděšení, roztrpčení či pohoršení nad jejich chováním. Povídají si tam naprosto neznámí lidé o svých ratolestech. V klidu, bez hádek a uštěpačných poznámek. To je úplně jiná realita, než jakou znám z internetu. Asi budu muset chodit víc mezi lidi a utvořit si svůj názor. Také bych mohl přestat na ostatní rodiče koukat spatra. V neposlední řadě bych mohl brát ostatní děti jako děti a ne jako tlupu paviánů. Asi toho chci od sebe moc.
Tak tu sedím, píšu zcela nezpůsobile článek a přemýšlím, kde asi moji soudruzi rodiče udělali chybu, že jsem tak neschopný. Nebo, že by jejich rodiče? Případně rodiče prarodičů?
Pokud máte dojem, že z článku přímo stříká ironie, tak máte pravdu. Trochu si naberte, cucněte si a zkuste se nebrat tolik vážně. Je to velmi uklidňující pocit a děti to ocení.
S pozdravem otec pavián
