Hlavní obsah
Názory a úvahy

Do důchodu v 68? Čtvrtinu života podle statistik strávím v penzi, ne však ve zdraví

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: pixabay - guvo59

Dnešním důchodcům máme co závidět. V některých případech to jsou jejich zasloužené penze, poklidný život, nebo hromada volného času. Přestože mám jako třicátník do penze daleko, jistým způsobem se na ni těším. Mám se ale vůbec na co těšit?

Článek

Státní kasa není zrovna v nejlepší kondici a chaotická vládní opatření v podobě konsolidačního baličku jejímu uzdravení příliš nepomáhají. Jedním z kroků, který má zpomalit odtok financí ze státní kasy, je důchodová reforma. Seznam zprávy přinesly přehled důchodového věku všech skupin občanů mezi 25. a 54. rokem života. Mírně řečeno jsem znechucen. Všichni, kterým je nyní 38 a méně let dovrší řádného důchodového věku v 67 letech, nebo později.

Věk dožití není to samé, jako věk dožití ve zdraví

Politici se stále dokola ohánějí prodlužujícím se průměrným věkem dožití, kvůli kterému je nutné zvedat neustále hranici věku, kdy je možné odejít do řádné penze. Zapomínají však poznamenat, nebo spíše nechtějí zmiňovat, že průměrný věk dožití ve zdraví se prakticky nemění. Medicína je dnes na tak vysoké úrovni, že dokážete být díky medikamentům a moderním přístrojům udržováni při životě i dlouhé roky po tom, co už vaše tělo prakticky vypovědělo službu.

Podle Eurostatu je průměrný věk dožití ve zdraví dnes v České republice 62,7 let. To znamená, že polovina obyvatelstva trpí nějakou nevyléčitelnou chorobou ještě před odchodem do penze. S přibývajícími roky jsme méně výkonní, reflexy bývají pomalejší a do toho nás začne často trápit nějaká závažnější choroba. Do důchodu pak odcházíme se značně zdevastovaným tělem a období, kdy bychom si měli užívat zasloužený klid, utrácet naspořené peníze, cestovat a jakkoliv se radovat ze života, trávíme často v přeplněných čekárnách nejrůznějších medicínských specialistů a pokoušíme se minimalizovat následky dlouhé roky trvající dříny odvedené za našeho stále se prodlužujícího produktivního věku. Pokud máme alespoň trochu štěstí, několik let se o sebe budeme moci ještě starat sami a než na zbytek svých dní ulehneme do nemocničního lůžka, možná se občas s vrstevníky podíváme na nějaký ten výlet s prodejní akcí na závěr.

Odevzdat čipovou kartu a hurá do nemocnice

Je mi přes třicet let a vyhlídky na dobu, kdy bych mohl odejít do řádného důchodu se snad každým rokem posouvají o kus dál. V mnoha ohledech se snažím být optimista, ale co se důchodové reformy týče, příliš mi to nejde. Věřím, že z pohledu poslance, který návrh na posun věkové hranice odchodu do důchodu zvyšuje, není kariérní život do sedmdesáti let nepředstavitelný. Jak by také mohl? Většina pracujících lidí, které potkal, jsou úředníci s pružnou pracovní dobou a fyzicky nenáročnou prací. Takový člověk za svůj život neměl příliš příležitostí si své tělo v práci zhuntovat. Nedivím se tedy, že při pohledu na sebe, nebo své kolegy v pokročilém věku vůbec uvažuje o dalším prodlužování produktivního věku.

Ne každý má ale to štěstí a sedí ve vyhřáté kanceláři v pohodlném křesle. Většina lidí, o kterých je rozhodováno, jsou manuálně pracující, kteří musí 40 hodin týdně podávat výkony, aby uživili sebe a svou rodinu. Je zřejmé, že šedesátiletý se svým elánem a svou životní energií nevyrovná dvacetiletému a aby podal srovnatelný pracovní výkon, jsou na něj kladeny mnohem vyšší nároky. Čím je tedy člověk starší, tím si své tělo ničí rychleji. Pokud se takovému člověku má ještě odsouvat hranice odchodu do důchodu, jak asi bude v těch svých téměř sedmdesáti letech jako čerstvý penzista vypadat?

Bereme-li v potaz data Eurostatu, podle kterých nás první vážná nemoc potká průměrně v 62,7 letech, budou se muset dnešní třicátníci posledních 5 let pracovního života potýkat se zdravotními komplikacemi a důchodového věku dosáhnou již značně nemocní.

Dřívější odchod do důchodu je možný, není to ale zadarmo

Buďme realisté a smiřme se s tím, že se neobjeví žádný spasitel. Ani ta nejpravicovější vláda nesníží hranici odchodu do důchodu, protože jednoduše ví, že nemůže. Kdo by chtěl přeci jen odejít do penze předčasně, není mu bráněno. Není to však zadarmo. S každým měsícem, o který odejdete dříve do důchodu, se vám následně vyplácená penze zkrátí o několik stokorun. Krácení penze se můžete vyhnout, ale bude vás to stát doplacení sociálního pojištění za neodpracované měsíce, nebo roky, což se může vyšplhat až do výše několika stovek tisíc.

Závěrem

Data mluví jasně. Přestože se průměrná délka života prodlužuje a čistě teoreticky se můžeme dočkat toho, že strávíme i přes neustálé zvyšování odchodu do penze čtvrtinu života v důchodovém věku, pravděpodobně to nebudou příliš kvalitní roky života. Doufejme alespoň v příští vládu, která nebude věk odchodu do důchodu dále navyšovat. Dbejme o své zdraví, co to jde, sportujme, dopřejme si dostatek spánku, minimum stresu a kvalitně se najezme. Zdraví máme jen jedno a závisí pouze na nás, v jakém stavu své tělo dovedeme do důchodového věku. Medicína jde sice kupředu mílovými kroky, ale spásná není.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz