Článek
Když bydlel s rodiči, takové problémy neřešil. Dokázal si ušetřit dost peněz, protože na nájem a jídlo přispíval jen pár tisícovek za měsíc. Když si ale našel podnájem, najednou vydával víc financí, než na co byl zvyklý. „Je to šílené. Mám nějaké své potřeby. A když dám skoro dvacet tisíc za měsíc, tak mi zbyde sotva třicet tisíc. A to je málo, zoufale málo,“ tvrdil Karel, pro kterého byl skok do opravdového života velkým šokem.
Do menšího bytu nechce
Dokonce uvažoval o tom, že si najde spolubydlící. „Mám byt 3+1, takže by se tam určitě minimálně jeden člověk vešel v pohodě. Jenže já mám rád svoje soukromí, takže si nemyslím, že bych vedle sebe někoho snesl.“ Nebere ani argument, že by se mohl přestěhovat do menšího bytu, například do garsonky. „Kam bych dal všechny své věci? A potřebuju pracovnu. Takže ne, opravdu to nejde. Takový život není pro mě, musím mít pohodlí, aby mohl plnohodnotně pracovat.“
Zvažovanou variantou tak pro něj bylo i to, že by se vrátil k rodičům. Mají totiž velký dům, měl tam vždy patro jen pro sebe. „Máma by chtěla, ale táta se na to netvářil. Měl takové ty řeči, že se mám postavit na vlastní nohy apod. Takže bych určitě celé dny poslouchal jeho řeči o tom, jak on v mých letech už měl vlastní byt apod. Takže návrat k našim jsem zamítl. Alespoň tam ale jezdím v neděli na oběd, ušetřím nějakou korunu.“
Karlův problém je, že se nehodlá v ničem uskromnit. Pravidelný sport, to je asi v pořádku. Ale platit si několik tisíc měsíčně členství ve fitku, to je asi docela zbytná věc. Stejně jako drahé restaurace či divoké večírky. „Proč bych o to měl přijít? Chci žít. Mám na to právo. Štve mě třeba to, že důchodci sedí doma a my jim přispíváme. Proč jako? Měli si našetřit.“
A co matky samoživitelky?
Už i jeho přátelé ho ale upozorňovali, že si žije na příliš vysoké noze. On to ale nebere. Stejně tak nepřijímá argumenty, že třeba nějaká matka samoživitelka má měsíčně jen pár tisíc, ze kterých musí uživit sebe i dítě. „To je ale jejich problém. Nikdo je nenutil, aby si udělaly dítě s chlapem, který je pak odkopnul. Takže tvrdit mi takové věci je podpásovka, já za ně nejsem odpovědný.“
Zatím se nerozhodl, jak bude dál postupovat. Ve hře je i změna práce tak, aby si vydělal víc peněz. „Šlo by to, nabídku mám. Ale musel bych v práci trávit víc času. A to se mi zase nechce. Mám rád svůj klid a volný čas je čas, který mám pro sebe. Takže ho opravdu nechci věnovat práci. Uvidím, jak to nakonec dopadne. Třeba ukecám tátu a přeci jen se vrátím domu. Bylo by to nejlepší.“
