Článek
Bydlím ve městě, konkrétně ve čtvrti zděných domů, které byly postavené někdy v šedesátých letech. Část obyvatel tudíž tvoří staří obyvatelé. Ti získali byty jako služební. Stěhovali se do nich jako mladí. Dnes jsou z nich zasloužilí senioři. Tedy z těch, kteří zůstali. Někteří už bohužel zemřeli, jiní žijí v domech s pečovatelskou službou. Do jejich bytů se postupně stěhuje mladá generace. Naše čtvrť by mohla být názorným příkladem střetu generací. Té nejstarší a té mladé. Asi to tak je, ale žádné rozbroje se nekonají. Mladí i staří spolu žijí pod společnou střechou, bez nesvárů, ačkoliv mladí vlastníci či nájemci bytů by přivítali s povděkem různé změny. Staří se jim ovšem brání a tak mladí drží pusu a jedou podle diktátu seniorů.
Třeba takové zateplení fasády. Když je dobře provedené, domácnost ušetří za topení nemalý peníz. Senioři řekli ne. Nechtějí navyšovat obnos, který se platí do fondu oprav. Nebo tak zvaný bzučák. Je snad v každém domě. Tedy ne úplně v každém. Je to zvonek, na který zazvoníte, pokud přicházíte třeba na návštěvu. V bytě je instalován speciální telefon a přes mikrofon se můžete domluvit s příchozím. Pokud se rozhodnete vpustit ho do chodby, zmáčknete tlačítko a dveře se mu otevřou. Tento domácí telefon byl už běžně instalovaná v panelácích v sedmdesátých letech. Na našem sídlišti byl do bytů osazen daleko později. Do některých domů nedorazil do dnešní doby. Dům se přitom zamyká na zámek, pokud k vám jde návštěva, musí vám zavolat na mobil a vy jí půjdete odemknout dveře. A potom ještě jednou sejdete všechny schody, abyste návštěvu vypustili ven. A což takový úklid? Pro starousedlíky je sjednání úklidové služby nemyslitelné. Na každém patře visí rozpisy, kdy má která bytová jednotka uklízet. Každé tři týdny je třeba vygruntovat podlahu a příslušná schodiště. Podle rozpisu je třeba také umývat okna na chodbě, vytírat společné prostory, okolí vstupních dveří, chodby u sklepů a další prostory. Většina domů, tedy spíš paneláků na moderním sídlišti, už má třeba i čtvrt stolení sjednanou úklidovou službu, ale tady to nehrozí. Staří nájemníci odmítají platit. Prý je to drahé. Dokud se na svých nohách motají, vytírají sami. Pokud síly slábnou, chodí uklízet jejich potomek nebo spíš vnučka, či vnuk. Úklidová služba stojí stovku nebo dvě za měsíc. To senioři prostě nedají. Škudlí každý halíř. Sledují mladé partaje, jestli poctivě uklízejí.
Rozpis je už vyvěšený i na zimu. Je třeba také vymetat sníh před vchodem. Jímá nás děs. V tomto prosincovém týdnu, kdy máme mít úklidovou službu, chceme jet na hory. Budu si muset najmout soukromou úklidovku. Ale jak zařídím, aby vymetla sníh dříve, než se probudí Horáčková ze třetího patra a zkontroluje kvalitu úklidu, to opravdu netuším.
