Článek
Když potkal půvabnou blondýnku Ester, měl za sebou jedno nevydařené manželství. Ženil se už jako jedenadvacetiletý, protože „musel“. Lépe řečeno jeho rodina mu řekla, že pokud si ženu, se kterou čekal dítě nevezme, už jim nemá chodit na oči. „Z jejich úhlu pohledu to bylo celkem logické, nemám jim to za zlé. Na druhou stranu jsem já i má tehdejší partnerka věděli, že to téměř jistě nebude mít smysl,“ vzpomínal Adam.
Dítě se narodilo a ani jeden nevěděl, co si počít. Nejen jako rodiče, ale i se svými životy. Adam se dle svých slov snažil, ale nakonec to nezvládl. Od syna i tehdejší manželky odešel. „Vždy jsem jim posílal peníze. Vše, co šlo a rozhodně víc, než bývají běžné alimenty. Když jsem si pak našel lepší práci, mohl jsem přispívat ještě většími částkami.“ Matka jeho dítěte po něm nikdy nic nechtěla. Stačilo jí, že jsou na tom s prckem finančně obstojně, navíc je podporovali i rodiče.
Získal ženu svého srdce
Několik let byl sám, nehledal vztah. Dokonce se několikrát přistihl, že si přeje, aby zůstal sám. Osud tomu chce ale někdy jinak. Když mu do cesty poslal krásnou Alexandru, bylo jasné, že své předsevzetí nedodrží. „Zamiloval jsem se do ní na první pohled. Moc jsem chtěl, aby byla má. Nebylo to snadné, nadbíhala jí celá řada mužů. Vlastně jsem nikdy pořádně nevěděl, proč dala přednost zrovna mě.“ V té době to ale neřešil, byl rád, že získal ženu svého srdce.
Začátky jejich vztahu byly úžasné. Byli neustále spolu a zdálo se, že kdyby bylo třeba, jeden pro druhého by dýchali. „Někteří lidé mě varovali. Tvrdili, že Saša je dost na peníze, že to hraje na víc stran apod. Já ale ničeho nedbal. Měl jsem na očích růžové brýle, v takových chvílích se nedíváte napravo ani nalevo. Existuje pro vás pouze tady a teď. Podle toho jsem se choval i já.“
Něco bylo špatně
Každopádně to mezi nimi opravdu vypadalo, jako že se našli dvě spřízněné duše. Všechno bylo zalité sluncem, takže se z randění stal společný život a nakonec i svatba. Adam si maloval, že brzy přijde miminko. „Velmi rychle ale přišel šok. Vlastně už po pár týdnech od veselky jsem začal mít pocit, že je něco špatně. Saša chodila později domů, pořád něco schovávala, často šla rovnou do sprchy. Já si ale říkal, že nemůže být pravda, aby někoho měla.“
Jeho obavy se ale bohužel potvrdily. A co víc, jeho manželka chodila za jeho kamarádem. „Všechno se ve mě začalo vařit. Došel jsem za ním a vyřídili jsme si to jako dva chlapi. Dostal hroznou nakládačku. Ale bral to tak, že jsem v právu a slíbil, že s ní skončí, což také splnil. Normálně jsme se kamarádili dál, odpustil jsem mu chybu. Naopak Saše jsem dal jasně najevo, že už s ní nepočítám. Koukala dost nevěřícně. Čekala, že se s rozhádáme s kámošem a ona skončí u jednoho z nás. To se ale hodně spletla. A můžu říct, že teď už fakt hodně dlouho žádnou ženu nechci.“
Zdroj: autorský článek
