Článek
Každá generace si musí svobodu a bezpečí pro své děti vybojovat.
Jasně, říká se to.
Posledních třicet let jsme měli klid, protože generace před námi porazily ruské imperiální zlo tak, že nás nemohlo chvíli ohrožovat a mohli jsme vybudovat vlastní svobodný stát, když jsme ruské okupanty vyhnali.
Teď ale jsme v předválečné době.
Rusko a Čína vytvořili pevnou osu zla, která chystá velkou válku na dvou frontách. Jednu u nás v Evropě, druhou ve východní Asii okolo Taiwanu, Filipín, Japonska a Koreje.
Jestli zaútočí, to zatím nevíme.
Ale že se připravují na světovou válku je jasně poznatelné z jejich brutálně rychlého budování útočné armády, psychologické přípravy jejich domácího obyvatelstva, nebo vytváření obrovských materiálních zásob. Čína ve velkém rozsahu financuje a materiálně zásobuje ruský válečný průmysl, který se připravuje na velkou evropskou válku proti zemím NATO, tedy proti nám.
Statečná Ukrajina nám svým hrdinstvím zatím kupuje čas, ničí část ruské armády ještě před našimi branami - tedy hranicemi zemí NATO.
Ale zatím nevíme, zdali dnešní Ukrajina bude spíše druhoválečným Řeckem (že nepříteli způsobí velké ztráty, ale padne), nebo tehdejší Británií (že se s těžkými ztrátami ubrání a díky ní nakonec k porázce zla dojde). Každopádně víme, že Ukrajina je jen první bitva dlouhé války.
Možná se nám demokratické státy podaří zmobilizovat tak, že si nepřátelské diktatury svůj vojenský útok rozmyslí a Ukrajina bude jediným krvavým válečným konfliktem, přičemž další fáze globálního střetu budou jen politicko-ekonomické. To by byl ideální výsledek s co nejméně mrtvými, taková nová verze Studené války.
Pokud se nám to nepodaří a rusko-čínsko-severokorejská-íránská osa diktatur ucítí naši slabost a tedy příležitost pro své imperiální ambice, tak nás skutečně pravděpodobně čeká velká krvavá válka.
Proto se na velký konflikt v Evropě musíme urgentně připravovat, protože jak říkají nejvyšší vojáci našich zemi - Rusko na nás může nepřímo zaútočit během několika jednotek let.
Na úrovni státu musíme rychle směřovat k 3 % HDP výdajů na obranu, abychom rychle dovyzbrojili naši dlouhodobě podfinancovanou armádu. Pokud tyto peníze neinvestuje dnes, za několik let naši vojáci nebudou mít moderní zbraně v dostatečných počtech. To je velmi krutá realita, kterou nejde obejít.
Na úrovni jednotlivce si každý musí sám říct, jakou roli by v případném velké konfliktu dokázal a chtěl mít.
Co je potřeba udělat teď?
Zamyslet se, co byste dělali.
Někteří vedle své civilní práce vstoupí do Aktivních záloh naší armády, takže by během krize měli jasně stanovenou roli při obraně svého regionu nebo podpory profesionální armády.
Mnozí by v rámci dobrovolných hasičů, skautů, myslivců, střeleckých spolků, nebo charitativních organizací pomáhali řešit dopady konfliktu na úrovni své obce nebo regionu. Pomoc uprchlíkům, podpora starších nebo nemocných, náročná logistika fungování vaší komunity během energetického blackoutu.
Je na každém z nás, co uděláme v dnešním světě, který se řítí k velkému konfliktu.
Alespoň částečný vnitřní klid může člověku přinést ujasnění si, co by během takové krize sám zvládl a dělal.