Článek
Neustále se dokola opakuje, jak dnes každý teenager chce pracovat přes počítač z pohodlí domova a nejde níž než pod dvě stovky za hodinu, což mi připadá dost přitažené za vlasy. Já odpovídám snad na každý inzerát a u nějž doufám, že mám aspoň malou kapičku naděje, že mě vyberou, ale v 99 % případů to dopadne tak, že mě pozvou na pohovor a poté dostanu zprávu, jak dali přednost jinému kandidátovi, či tuto zprávu dostanu rovnou. Často také nedostanu vůbec žádnou odpověď. Oproti svým vrstevníkům mám pár nevýhod, jako třeba, že jsem nikdy nechodila do skautu a tak ti kteří tam trávili každé léto mají plno nabídek a dělají táborový dozor. Dále tu máme ty, jenž vystudovali stejný obor jako jejich rodiče, tetička, strýček, starší sourozenec či kamarád a ti jim zajistí práci ve firmě, kde oni sami pracují, já bohužel takové kontakty nemám a tak jsem odkázána na inzeráty a nabídky práce. Zkusila jsem také různé vyplňování dotazníků či odepsat na pár inzerátů, kde hledali redaktory na home office, aby jim pomohli s vylepšením obsahu na různých webech. Naprosto jsem pohořela. Nějakému vnucování produktů a takzvaných přivýdělků, kde člověk sám musí utratit jmění se vyhýbám obloukem. Občas si také říkám, zda za to, že mě nikde nechtějí, nemůže můj obličej, protože s mou vizáží můžu na práci hostesky či nějaké moderátorky nebo recepční hodně rychle zapomenout. Tak nevím, kde je problém. Mám vůbec šanci něco najít, nebo je snadné hledání práce výsadou protekčních, krásných a oblíbených lidí?
