Článek
Jako malí jste se možná dívali například na Vydrýska. Příběh malé vydry jistě potěšil nespočet lidí, nevím, zda úplně dětí, jelikož děti tento typ Večerníčků často nebaví. Už jen první díl je de facto o tom, jak spolu dvě vydry v podstatě smilní. Následně nám je naznačeno, že si taťka vydra odskočí pro cigára a vydří matku nechá o samotě, s několika úvazky na krku. Celý drsný příběh okolo narození Vydrýska nevyzní tak zle, pokud se vše zaobalí do hávu divukrásné přírody a peprné výrazy nahradí pár metaforami. Schválně, pusťte si to znovu.
Dále se můžeme zaměřit na seriál Žofka. Příběh o zvířecích přátelích, jež vyřeší každou situaci. Už jako malé vás možná zarazilo, proč jsou myš a opice skoro stejně velké. Kolik cigaret se v jednotlivých dílech vykouřilo, ani nemluvě. Při opětovném shlédnutí očima dospělé osoby mě zarazila například epizoda, kdy měl být pan Levhart pomalu utracen, jelikož po nocích z náměsíčnosti jedl mrože. Po výhrůžkách ze strany ředitelky ZOO se dojde k nečekanému rozuzlení. Panu Levhartovi se na noc seberou zuby, aby nikoho nemohl sežrat. Ha, čekali jste to?
Opravdu nevím, jak takové pohádky mohou dětem kazit charakter, když si ani nepamatujeme, na co jsme se v dětství dívali.
