Článek
Odvlečena byla do Pásma Gazy při barbarském vpádu Hamásu na jih Izraele loni 7. října.
Sluší se připomenout jejich jména. Dvě ženy: Eden Jerušalmiová a Carmel Gatová. Čtyři muži: Hersh Goldberg-Polin (měl i US občanství), Ori Danino, Alex Lobanov a Almog Sarusi. Budiž požehnána jejich památka. A na věky prokleti jejich věznitelé a vrazi.
Videem provází mluvčí IDF brigádní generál*/ Daniel Hagari. Dlužno dodat, že během oněch více než tří minut jsou diváci konfrontováni s celou řadou šoků. Ten první: pod obytným domem v lokalitě Tel al Sultan severozápadně od Rafahu, města ležícího na hranici Pásma s Egyptem, se nacházela asi 20metrová šachta vedoucí k průchozímu tunelu. Šok druhý: šachta začínala v těsné blízkosti dětského pokoje. Důkaz, že rozdíl mezi pojmy „civilní“ a „vojenský“ se v teroristické entitě stírá. Téměř neexistuje.
*/ Daniel Hagari sloužil celou svoji vojenskou kariéru v izraelském námořnictvu. Proto je možné setkat se na některých anglickojazyčných serverech s hodnostním označením kontraadmirál (Rear Admiral), přestože ve všech složkách IDF (pozemní síly, námořnictvo, letectvo) jsou hodnosti jednotné. Hagariho hodnost tat aluf (na náramenících zkřížený meč a olivová ratolest) odpovídá brigádnímu generálovi.
Tunel, v němž byla rukojmí držena a v závěru svého děsivého věznění chladnokrevně zavražděna, neměl žádné místnosti – byl průchozí. Dlouhý asi 120 metrů, úzký a vysoký tak, že se v něm dospělý člověk obvyklého vzrůstu nemohl postavit. Charakteristická byla extrémní vlhkost a zkažený vzduch. Generál Hagari během krátkého pobytu v tunelu, kam slanil z onoho dětského pokoje, byl viditelně totálně zpocený. Zkusme si představit, jaký byl život zajatců, kteří v tomto klaustrofobickém pekle trávili týdny, měsíce, téměř rok, než byly střelou do týlu povražděni.
V tunelu našli izraelští vojáci – vedle šesti mrtvých rukojmí – v pytlích lahve s močí; jako provizorní WC sloužil větší kýbl. Hygienické možnosti téměř žádné. Na zemi krvavé skvrny po čerstvých vraždách, objeveny byly poměrné velké zásoby sušeného jídla a vody, ženské šaty, matrace na spaní a zásobníky pro útočné pušky teroristů.
Izraelská strana předpokládá, že zmíněných šest rukojmí bylo postříleno 29. srpna. O dva dny dříve se podařilo IDF ve spolupráci s tajnou službou Šin Bet osvobodit zajatého izraelského beduína Qaida Farhana al Qadiho. Nacházel se ve stejné lokalitě, asi 700 metrů od místa, kde bylo drženo, zavražděno a na přelomu srpna a září objeveno oněch šest už mrtvých zajatců. Al Qadi později vypověděl, že o jejich přítomnosti neměl tušení. Ani nemohl, obě místa podzemního komplexu byla vzájemně oddělena.
Video nám znovu připomnělo, s jak zákeřným a bestiálním nepřítelem se Izrael musí potýkat. Pochopí to konečně i ti, kdo stojí na straně palestinskoarabských agresorů? Svět lká nad neblahým osudem civilistů (ale jsou to všichni opravdu civilisté?) v Pásmu Gazy. Nezemřel by ani jeden, nebýt 7. října 2023. A stejný svět ochotně zapomíná na to, že ne pochybné příměří s někým, kdo nedodržuje elementární pravidla civilizovaného soužití, ale pouze tlak na Hamás, aby všechny zadržované okamžitě propustil, vrátil ostatky zemřelých a kapituloval představuje smysluplnou a spravedlivou cestou k míru. Tlak tímto směrem nebyl od 7. října z příslušných míst (OSN, EU, Arabská liga aj.) nikdy vyvinut; zde má mezinárodní společenství vůči nevinným lidem, gangstersky zavlečeným teroristickými zločinci do Pásma Gazy, obrovský dluh. Je to podobné, jako kdyby rok po agresi Německa proti Sovětskému svazu a agresi Japonska proti USA (obojí 1941) pomyslné světové společenství volalo nikoli po porážce útočníků, ale po příměří – s poukazem na velký počet civilních obětí a materiální destrukci civilního sektoru. Pošetilost tohoto druhu tehdy napadla málokoho, dnes se ale šíří jako mor.
V souvislosti s tímto tragickým příběhem jsem se zajímal o počty unesených, osvobozených a také těch, kdo atak gangsterů a následné dlouhodobé věznění nepřežili.
Základní číslo: 251 unesených, z toho propuštěno živých 117, přičemž 105 v rámci dohodnuté výměny, 4 propustil Hamás o své vůli a 8 bylo zachráněno izraelskou armádou a tajnou službou Šin Bet.
Zbývajících 134 se dělí takto: předpokládá se, že živých je 97 a mrtvých by mělo být 37, ať nalezených a převezených do Izraele, nebo těch, kdo zůstávají v držení teroristů. Poslední dvě čísla ale nejsou jistá, poměr může být méně příznivý, pokud jde o živé zajatce.
Prameny
