90 minut Karla Krejčího: Plzni se vyplácí zapracování talentů. Zadražil je fenomenální

Ráz utkání určil již první poločas. Domácí si sice vytvořili první šanci zápasu a poté následně přečkali ofenzivní dobývání Jablonce, avšak svou nepřesností na soupeřově polovině se již nedokázali dostat k žádné větší příležitosti. Ke konci poločasu navíc Dukla obdržela, dá se říci až hloupou branku ze standardky z hloubi pole. Byl to takový řetězec chyb, ve kterém postupně selhala celá obranná fáze Dukly. Po centru do pokutového území a následném sklepnutí se nechal předskočit Jakub Hora. Při rozehře měl Hora dobré obranné postavení, nenavázal se ale na pohyb Holleho, kterému tak umožnil zakončit. Kuba Hora má spoustu předností, především v ofenzivní části hry, ale v obranné fázi není stoprocentní a toho Jablonec chytře využil. Určitě se tato situace dala vyřešit daleko lépe.

Druhá půle se nesla v duchu snahy o vyrovnávací gól Dukly. Myslím si však, že i díky kvalitě, kterou nyní disponuje Jablonec ve středu pole, si to hosté zvládali ohlídat. Navíc vycházeli ze středního bloku a čekali na brejky. Přežili kritický moment, kdy Jakub Martinec hloupým faulem na Zeronika daroval Dukle jedinečnou možnost na srovnání skóre. Nařízenou penaltu ale Hanuš Baracovi chytil. Že tento faul byl právě na Jakuba Zeronika není až tak úplnou náhodou. Vedl jsem ho v Příbrami, kdy si svými kvalitními výkony řekl o angažmá v Dukle. Díky své mrštnosti a nízko položenému těžišti dokáže zamotat hlavu nejednomu obránci. Již v minulé sezóně na něj bylo odpískáno několik penalt. Myslím si, že Jakub v této sezóně Dukle ještě velmi pomůže.

V tomto zápase bylo opět velmi vidět, jak Duklu trápí finální fáze hry. Jedinou střelou na branku Jablonce byla až samotná penalta, což musí být pro domácí velký podnět k zamyšlení. Není to však o jediném zápase. Dukla má totiž ze všech týmů v lize nejmenší počet střel, které by bezprostředně ohrozily branky soupeřů. Jsem zvědav, jak vedení Dukly na tento fakt zareaguje. Již nyní se spekuluje o možném přestupu Jakuba Řezníčka z Brna, což sám Petr Rada na pozápasové tiskové konferenci potvrdil. Z jeho úst ještě vyšlo jméno Michaela Krmenčíka, který od kyperského týmu dostal svolení si hledat nové angažmá.

Dramatická bitva, ze které šťastněji odcházejí Teplice. Zápas dvou rozdílných poločasů, kdy v tom prvním měl Slovan velký problém s nasazením a agresivitou Teplic. Ty šly také brzy do vedení zásluhou právě bývalého hráče Liberce Horského. Pokud by Teplice dokázaly proměňovat šance, mohlo být jejich vedení před koncem prvního poločasu ještě vyšší. Liberec do druhého poločasu oživil dění na hřišti třemi střídáními a byl to právě jeden z noviců, Letenay, který po minutě na hřišti srovnal skóre.

Tým Radoslava Kováče byl po celý druhý poločas lepším týmem, avšak kýženou druhou branku nepřidal. Když už se zdálo, že oba týmy odejdou ze hřiště s jednobodovým ziskem, udělal hostující brankář Bačkovský chybu při výběhu a daroval tak Teplicím výhru z tohoto zápasu. Pro Skláře je to příjemná změna, neboť v minulých zápasech sami dopláceli na individuální chyby a celkově měli to štěstí trochu odkloněné.

Ještě bych se rád na chvíli zastavil u brankáře Liberce. Pracoval jsem s ním v jednadvacítce, kde nám na některých srazech plnil roli brankářské trojky. Vždy jsem ho měl za gólmana, který má výbornou kopací techniku oběma nohama, čímž se prezentuje do dneška. Navíc má i dobré reflexy na čáře. Měl však ale vždy trochu problémy s centrovanými míči, na které si moc nevěřil, což se ukázalo i o víkendu. Sám jsem zvědavý, jak tento moment ovlivní jeho psychiku do dalších zápasů a zda bude mít stále důvěru trenéra Radoslava Kováče.

Sparta byla lepším týmem a zaslouženě vyhrála, přestože musela otáčet. Myslím si, že nejdůležitějším momentem byl vyrovnávací gól Tuciho těsně před odchodem do šaten. Po přestávce rozhodla síla lavičky. Všichni střídající hráči přinesli na hřiště obrovskou kvalitu, z čehož pramenil druhý gól. Bohemka pak už nemohla jen bránit a myslím si, že letenští pak měli v útoku daleko víc prostoru a vytvářeli si spoustu dalších šancí, které neproměnili. Ale i tak si myslím, že v poklidu dovedli tento zápas do vítězného konce. Pro Spartu je to určitě velké povzbuzení směrem k odvetnému utkání předkola v Rumunsku. Navíc má Sparta stále plný počet bodů, což k sebevědomí hráčů velmi přidá. Bohemka se naopak za víkendový výkon vůbec nemusí stydět a může si z tohoto zápasu směrem k těm dalším odnést opravdu hodně. Zatím se ukazuje, že útočník Yusuf je pro Klokany obrovskou posilou a bude ho zajímavé sledovat. Zejména v první půli dělal defenzivě Sparty veliké problémy.

Je nutné ještě vyzdvihnout Spartu v tom, jak se naučila otáčet zápasy. Ukazuje to na jejich velkou mentální sílu a ještě pár sezon nazpět by si s touto situací poradit nedokázala

Domácí splnili povinnost a relativně v klidu si dokráčeli pro tři body. Navíc pošetřili hráče směrem do odvety v Lize mistrů. Stále drží ligovou neporazitelnost a v kolonce obdržených branek si stále hlídají nulu, díky zlepšené defenzivě oproti minulým sezónám. Do svého prvního zápasu v nové sezóně nastoupil Václav Jurečka, který v sedmé minutě proměnil penaltu. Spousta diváků jak na stadionu, tak i u televizních obrazovek očekávala gólovou smršť. Ta se nekonala, protože herní projev Slávie měl k ideálu hodně daleko. Drama se ale nekonalo, v 88. minutě se prosadil po individuální akci Diouf, a závěr si Slavie zkušeně pohlídala. Olomouc podala sympatický výkon, ale bez střely na branku a bez žádné velké šance se vyhrát nedá. Sigma se od začátku sezóny prezentuje zajímavým fotbalem. Omladili kádr, hrají náročný běhavý fotbal a právě v tomto zápase bylo vidět, že nemají co ztratit a hráli uvolněně.

Pro Antonína Kinského se jedná již v řadě o čtvrtou ligovou nulu v sezóně a ukazuje se, že je vynikající náhradou za zraněného Jindřich Staňka. Dále bylo zajímavé sledovat, jak se popasuje Václav Jurečka při své první šanci v základu Slavie. Myslím si, že to vzal za správný konec. Je vidět, že poctivě trénuje a nedává na sobě znát, že se od začátku sezóny spekuluje o jeho možném odchodu. Je to také signál pro všechny ostatní hráče, že musejí trpělivě čekat na svou šanci. Dokonce i takový hráč, který se dvakrát za sebou nejlepším střelcem ligy. Určitě si však řekl o větší porci minut v dalších zápasech Slavie.

Slovácku se konečně podařilo vstřelit branku a poprvé v sezóně si tak ze soutěžního zápasu odvezlo důležité tři body. Pardubice naopak prohrály i svůj druhý domácí zápas. K bodům Východočechům nepomohl ani zajímavý výkon nové posily Francouze Dominique Simona, který v týdnu přišel z Dynama Tbilisi. Hrál se bojovný fotbal s minimem šancí na obou stranách. Zápasu chybělo tempo, hrálo se převážně ve středu hřiště a zápas doprovázela velká spousta nepřesností. Jediný gól vstřelil hostující Ndefe, který využil zaváhání v obraně Pardubic. Pro něho to byl první gól snad po třech letech pauzy. Hosté si poté výsledek dobrou obranou hrou v čele s vynikajícím Hečou zkušeně pohlídali, a domácí za celý zápas nepustili do větší gólově šance.

Utkání navštívilo pouhých 2 208 diváků, což není ani polovina kapacity stadionu. Je to zcela jistě i z důvodu nepovedeného startu do sezóny. A to ještě nezačala hokejová sezóna, kdy právě hokejové Dynamo je v Pardubicích dominantním sportem.

Už to vypadalo, že se hostům podruhé v řadě povede uhrát bodový výsledek, vzhledem k tomu že utkání dohrávali v deseti hráčích. Nechybělo málo a hosté mohli jít dokonce ve dvacáté minutě do vedení, kdyby Mihálik proměnil penaltu. Srdnatý vzdor ofenzivě Baníku ukončil až poměrně šťastným gólem stoper Uchenna. Samotná střela Riga by možná šla dva až tři metry vedle.

Ze sestavy Baníku bych se zaměřil na Matěje Chaluše. Sám jsem z něj jak ve dvacítce, tak poté v jednadvacítce udělal kapitána, jelikož jsem v něm viděl přirozeného lídra. Celkem jsem s ním při reprezentačních startech prožil pět let. Má už za sebou zajímavou kariéru, kdy poměrně brzy dosáhl na metu sta ligových startů, nyní se blíží k 175. Zahrál si v několika ligových týmech a vyzkoušel si i zahraniční angažmá, kdy poznal, jak těžké je venku se prosadit. Svými výkony v Baníku si ale zcela jistě řekl o pevnou pozici v základní sestavě. Je to dříč a bojovník s výborným charakterem. Každý trenér, který ho má ve svém mužstvu, se o něj v těžkých chvílích může opřít a ví, že on svůj standardně kvalitní výkon podá.

Pro mě největším objevem letošního ligového ročníku je bezpochyby brankář Hradce Zadražil. Ve všech čtyřech zápasech zatím předvádí fantastické výkony.

Bolka si doma s přehledem poradila s Budějovicemi, výsledek 4:0 hovoří za vše. V úvodu utkání jim jejich bývalý hráč a kapitán Králík dal gól na 1-0. Jihočeši ale byli ještě v prvním poločase Boleslavi důstojným soupeřem. Zahrozili Čermákem, ale s jeho technickým pokusem si brankář Trmal dokázal poradit. Ke konci poločasu nastřelil Ondrášek tyč. Zlomovým momentem zápasu byla druhá branka domácích, o kterou se postaral Kušej a o vítězi již nebylo pochyb. Jihočeši po druhé obdržené brance působili odevzdaně, naopak Boleslavi to vlilo krev do žil a následně ještě přidala dvě branky. V druhé půli se ukázala síla laviček a celková kvalita obou širších kádrů zejména do ofenzivy, kde má Boleslav hodně zajímavé hráče. Příchody Maška či Pulkraba, i Johna velmi oživily hru.

Změna na trenérském postu zatím českobudějovickým výsledky nepřináší. Dynamo má po čtyřech kolech nejhorší obranu, kdy obdrželo třináct branek a celkově již venku nevyhrálo třicet zápasů v řadě. Pokud se tedy bude chtít v průběhu sezóny odlepit jode dna, bude muset tuto nelichotivou sérii co nejrychleji ukončit. Dynamo letos čeká velmi náročná sezona. Zajímavostí zápasu je žlutá karta pro domácího kapitána Marka Matějovského, pro kterého to byla karta s pořadovým číslem 107, což je ligový rekord.

Viktorka byla od první minuty suverénní, vytvářela si šanci za šancí a gólů mohla dát mnohem více. Karvinská obrana si za celý zápas nedokázala poradit s rychlostí Viktoriánů, nezachytávala náběhy domácích hráčů, a největší problémy jim po celý zápas dělala dvojice Pavel Šulc s Tomem Slončíkem. Skóre otevřel svou první ligovou brankou v dresu Plzně Vašulín, načež o pár minut později uviděl za hrubý faul červenou kartu hostující Čavoš. O zápase bylo prakticky rozhodnuto, což potvrdil svým gólem Slončík, kterého bylo v tomto zápase plné hřiště. Demolici Karviné dokonali po skvělých akcích Červ se Šulcem a to ještě po zásahu VARu byly odepřeny Plzni dvě branky. Smutnou premiéru si v plzeňském dresu odbyl senegalský stoper Séne, jenž uviděl červenou kartu po dvou minutách pobytu na hřišti. V závěru pak navýšil vítězství Plzně z penalty Jirka.

U domácích je pro mě sympatické, jak se daří postupné zabudování mladíků a talentů do plzeňské sestavy. Zdařilými příklady jsou zcela určitě příběhy Hranáče se Šulcem, kteří po pár odchodech na hostování se v minulé sezóně natrvalo usadili v základní sestavě, podávali skvělé výkony, které je dovedli až k reprezentaci. V loňské sezóně ještě upoutaly výkony brankáře Baiera a stopera Palusky, u nich však přibrzdili jejich progres různé zdravotní komplikace. V letošní sezóně Viktorka postupně dává šanci dalším mladíkům, ať už šestnáctiletému talentovi Panošovi nebo právě Slončíkovi, který na sebe upoutal pozornost již minulou sezónu ve Zlíně, kde předváděl skvělé výkony a řekl si o angažmá v Plzni. Na svou šanci čekají další mladí hráči, jako například Sojka, který loni předváděl dobré výkony v dresu Táborska nebo Míka, který minulou sezónu strávil v Chrudimi. Důležité je, že pod trenérem Koubkem a jeho realizačním týmem se tito mladíci zlepšují a postupně dostávají šanci nejenom v lize, ale i v evropských pohárech. Pro realizační tým je to skvělá vizitka a oceňuji jejich odvahu, že v těchto těžkých zápasech jim tu šanci dávají. Sám z vlastní zkušenosti vím, že v Plzni mají velké ambice, a zapracování těchto mladíků do sestavy většinou nebývá jednoduché. Zatím to však v Plzni vychází a mladíci důvěru splácí výbornými výkony.