Dušan Vlahovič: Trápení srbské hvězdy v Juventusu

Derby d'Italia, 74. minuta. Odražený míč po centru Andrey Cambiasa sbírá nová posila Juventusu, Randal Kolo Muani. S francouzskou elegancí si ho udrží i proti čtyřnásobné přesile a s chladnokrevností jej posune na Francisca Conceiçãa. Mladý Portugalec posílá Juventus do vedení a zároveň střílí vítězný gól utkání. Pro Starou dámu znamená tato výhra již čtvrtý triumf v řadě a po měsících plných trápení přináší do turínského tábora tolik potřebnou dávku optimismu.

Tahounem této renesance je právě Kolo Muani – ve všech zápasech, do kterých zatím nastoupil, podal kvalitní výkony a se svými pěti góly se stal důležitým článkem ofenzivy. Jenže ne všichni v Juventusu sdílí euforii z jeho příchodu. Dušan Vlahovič, dlouho vnímaný jako tvář budoucnosti klubu a jeho nejlépe placený hráč, se momentálně nachází na vedlejší koleji. Vše nasvědčuje tomu, že jeho dny v černobílém dresu se chýlí k neslavnému konci.

Dušan Vlahovič přišel do Juventusu v lednu 2022 s pověstí jednoho z nejlepších útočníků Evropy, možná budoucího nejlepšího. Před přestupem zažil v dresu Fiorentiny mimořádnou sezónu, kdy ve 40 zápasech zaznamenal 21 gólů. Ještě lepší výkony předváděl na podzim sezóny 2021/22, kdy v 24 zápasech nasázel úctyhodných 20 gólů. O Dušana Vlahoviče začal být velký zájem především v anglické Premier League. Konkrétně o služby srbského útočníka usilovaly kluby ze severu Londýna – Tottenham a Arsenal. Oba tyto kluby však nakonec nepřistoupily na finanční požadavky Fiorentiny, která si byla vědoma momentálního hypu kolem svého nového objevu a toužila si, jak se říká, pořádně namastit kapsu.

Do hry o srbský talent se následně vložil Juventus, který za Vlahoviče zaplatil 70 milionů eur a dalších 10 milionů eur na bonusech. Tento přestup se tak stal pátým nejdražším v historii klubu. K ochotě Staré dámy investovat takový obnos mohl přispět i fakt, že po odchodu Cristiana Ronalda, zranění Frederica Chiesy a nevýrazných výkonech Pauly Dybaly Juventus potřeboval někoho, kdo by mohl spojit fanoušky a stát se novou tváří klubu. Vlahovič podepsal smlouvu do roku 2026, obdržel číslo 7 a trefil se hned ve svém úvodním zápase za Juventus. Jeho angažmá začalo doslova pohádkově. Brzy se ale, po počátečním nadšení, dostavily rozpaky, které provázejí většinu jeho angažmá v Juventusu.

Z angažmá v Juventusu už uběhly více než dvě sezóny a Vlahovič momentálně prožívá svou třetí sezonu v Turíně. A je třeba si přiznat, že na výkony svých předchůdců v útoku, jako byli Cristiano Ronaldo či Gonzalo Higuaín, prostě nenavázal – a asi už ani nenaváže. Na jeho obhajobu je však třeba říci, že jeho angažmá probíhá v obdobích, kdy Juventus prochází velmi turbulentními časy. Fanoušci černobílých zažili období plné problémů, kdy se na klub valily kontroverze, včetně účetních podvodů, kvůli nimž Juventus přišel v sezóně 2022/23 o 10 bodů a nezúčastnil se evropských pohárů. K tomu se přidaly problémy s Paulem Pogbou a neustále se opakující zdravotní potíže klíčových hráčů.

Přesto, i za těchto polehčujících okolností, je třeba přiznat, že hodnocení Vlahovičových výkonů lze shrnout do slova „nevyrovnanost“. Pravidelně střídal fáze, kdy to vypadalo, že konečně nastartuje svůj potenciál, s obdobími, kdy byl na hřišti prakticky neviditelný. Častou kritikou navíc prochází i jeho herní styl. „Nebojím se ho označit za nejpřeceňovanějšího hráče Serie A. Hráče, který sice má status hvězdy, ale možná si ho tak úplně nezaslouží. Myslím si, že Juventus k tomu, aby byl úspěšný, potřebuje jiného útočníka,“ nešetřil kritikou bývalý komentátor Serie A Karol Jakubovič v jedné z epizod podcastu Katenáčo.

Kromě herního stylu se pak na Vlahoviče snáší i kritika ohledně jeho ne zcela důsledného dodržování životosprávy. Moc sympatií mu nepřinesla ani aféra z roku 2023, kdy byl spatřen v hotelovém pokoji v Neapoli ve společnosti početné skupiny vyzývavě oblečených žen, které rozhodně nevypadaly, že by byly jeho sestry či přítelkyně. Prozatímním vrcholem Vlahovičova působení v Juventusu tak pravděpodobně zůstává loňské finále Coppa Italia, kde svým gólem ukončil pro Starou dámu netypicky dlouhé čekání na jakoukoli trofej od sezóny 2020/21. Dalším světlým momentem bylo jeho letošní představení v zápase s Lipskem, kde skutečně naznačil, kam by mohl sahat jeho potenciál. Po hříchu je však těchto okamžiků na hráče s takovou cenovkou stále velmi málo.

Když v létě převzal roli trenéra Juventusu Thiago Motta, mnozí fanoušci byli skeptičtí, zda bude Dušanu Vlahovičovi důvěřovat. Srbský útočník totiž postrádá technickou vytříbenost hráčů jako Joshua Zirkzee, což mohlo být v rozporu s Mottovým taktickým pojetím. Přesto Juventus nakonec Vlahoviče udržel, protože jeho letní přestup nevyšel, a kvůli zranění Areka Milika se stal vlastně jediným čistokrevným útočníkem v týmu, což fakticky znemožnilo jeho prodej.

V Serii A nastřílel sedm gólů v 18 zápasech, což je solidní bilance vzhledem k problémům, kterým Juventus čelil. K tomu přidal čtyři branky v šesti zápasech Ligy mistrů, čímž dokázal, že se umí prosadit i v těch největších duelech. Vzhledem k velkým zdravotním problémům, které Juventus v sezoně sužovaly, to z pohledu Vlahoviče nebylo statisticky vůbec špatné. Počátkem kalendářního roku však přišlo svalové zranění, po jehož vyléčení byl Vlahovič fakticky odsunut na střídačku a dostává se na hřiště už jen v závěrečných minutách. Motta, se kterým si srbský útočník zjevně příliš nesedl, mu ani po uzdravení nedal zpět důvěru. Ve dvou posledních zápasech před příchodem Randala Kola Muaniho dostal na hrotu přednost Nico González, který se následně vrátil na křídlo, aby uvolnil místo nové francouzské zbrani.

Od té doby Vlahovič nastoupil v základní sestavě pouze v nepovedeném zápase Ligy mistrů proti Benfice a v lize zaznamenal jediný gól, když se trefil proti Empoli. Vedení Juventusu si tak nyní musí klást zásadní otázku – co s ním dál? Odpověď na tuto otázku však není vůbec jednoduchá. Klub totiž už delší dobu prochází úspornými opatřeními, což ovlivnilo jeho schopnost nabízet vysoké smlouvy některým klíčovým hráčům. Juventus, stejně jako mnoho dalších špičkových klubů, funguje s platovým stropem, který Vlahovičův současný plat výrazně přesahuje. Srbský útočník je údajně v současnosti nejlépe placeným hráčem v Serii A, což je především důsledkem klauzule v jeho smlouvě, která mu zaručuje pravidelné zvyšování mzdy. Díky tomu nyní Vlahovič vydělává 12 milionů eur čistého a přes 20 milionů eur hrubého, což je částka, kterou si žádný jiný tým v Serii A nemůže dovolit platit.

Pro Juventus je tato situace výzvou, protože udržet hráče s takto vysokým platem v týmu bez jasného výstupu, jakým by byl přestup, znamená velkou finanční zátěž. A pokud se Vlahovičovi nepodaří najít nový klub, klub se bude muset rozhodnout, zda i nadále tolerovat jeho současnou situaci, nebo hledat jiné řešení.
Pokud se nepodaří Vlahoviče prodat, mohl by zůstat v Turíně až do vypršení své smlouvy. To by znamenalo, že by mohl odejít jako volný hráč na konci svého současného kontraktu, zatímco Juventus by musel i nadále hradit jeho vysoký plat po zbytek jeho působení v klubu. To je pro Juventus znepokojivá vyhlídka, protože by tím přišel o možnost získat zpět alespoň část značné investice, kterou do útočníka vložil.

Podtrženo, sečteno – během několika týdnů se ocitl jeden z nejobletovanějších hráčů italské ligy v pozici nežádoucího zboží, které pouze zabírá místo na výplatní pásce. Bude velmi zajímavé sledovat, zda se Vlahovič dokáže z této pro něj velmi nepříjemné situace vyhrabat, nebo jestli skončí na smetišti jednoho z nejhorších přestupů v historii Juventusu.

Autor: Miroslav Vaněk