Článek
Uskupení tvoří zejména borci z východních Čech, nově navázali spolupráci s FK Pardubice a aktuálně drží titul mistrů republiky ve veteránském fotbale. Hlavními postavami celku jsou hrající manažer Ondřej Kosinka a trenér Roman Albín, jejichž zápal a tah na branku z Gardy udělaly více než jen exhibiční partu.
V rámci rubriky Garda na cestách sledujeme jejich turnaje, zákulisí zápasů, nové tváře i velká jména, která oblékají dres Gardy. Těšit se můžete na osobní výpovědi, sportovní výsledky i pohled pod pokličku týmu, kde nechybí ligoví šampioni, vítěz ME U21 nebo třeba hokejový mistr světa.
Dobrý den, pánové. Začněme klasickou úvodní otázkou – jak jste se vlastně vy dva dali dohromady a kde vznikl nápad založit Gardu?
Ondřej Kosinka:
Známe se už od starších žáků, kdy jsme proti sobě hrávali, a od čtrnácti let jsme spolu nastupovali za dorost v Pardubicích. Takže se známe víc než 30 let. Postupně jsme začali jezdit na různé turnaje, celkem se nám dařilo, dokonce jsme i vyhrávali. A posledních pět let jsem měl v hlavě myšlenku přihlásit tým oficiálně do soutěže pod hlavičkou FAČR. Hraje se to na půlku hřiště, takže je člověk víc ve hře.
Několik let jsem to řešil s různými kluby, protože každý tým musí být registrovaný pod nějakým oficiálním klubem. Jenže když jsem o tom mluvil s funkcionáři, málokdo tomu věřil nebo to bral vážně. Nakonec jsme se domluvili v Bohdanči, kde jsem tehdy hrál, a přihlásili jsme tým pod nimi.
Roman Albín:
S tím se pojí jedna historka. Když šel Ondra na klub se soupiskou asi 25 hráčů, tak mu sekretář, který měl tým přihlásit, řekl, že "tolik rakví ani nemá"… (smích). Ale pak začal číst ta jména a ptal se: „To je vážně ten z Bundesligy? A tenhle, to je opravdu bývalý reprezentant?“ A v tu chvíli mu došlo, že to fakt myslíme vážně.
Různých fotbalových uskupení s názvem Garda či jiných týmů, které sdružují bývalé hráče, je v Česku celá řada. V čem je ta vaše výjimečná nebo odlišná?
Ondřej Kosinka:
Hrajeme i exhibiční zápasy, ale sportovní hledisko je pro nás vždy na prvním místě. Nikdy nebudeme hrát na předem domluvený výsledek. Jasně, ne vždy to je na sto procent – někdy je to spíš o setkání a večerka se třeba trochu protáhne – ale když jedeme na důležitý turnaj s cílem uhrát výsledek, tak je nastavení všech hráčů stoprocentní.
Při výběru hráčů kromě kvality hraje zásadní roli i charakter. Nikdo není víc než tým. A když vedle vás sprintuje zpátky borec, co má za sebou evropské poháry nebo dokonce reprezentaci, tak pokud nejste úplnej ignorant, zaberete taky.
Roman Albín:
Důležitá je parta. Nové posily musí zapadnout do týmu – a hlavně musí chtít vyhrávat.
Nyní vás čeká turnaj ve Španělsku. Jak se vlastně stane, že se veteránský tým, který v té době nebyl ani pod záštitou žádného ligového klubu, dostane na tak prestižní akci?
Ondřej Kosinka:
Fakticky jsme tehdy nebyli pod žádným klubem - to bych teď radši nerozebíral víc do detailu.
Roman Albín:
Prakticky jsme pod různými záminkami nebyli puštěni do nového ročníku soutěží. Ale jako obhájci titulu máme zajištěnou účast na červnovém mistrovství České republiky, kde bychom chtěli jako první tým v historii obhájit vítězství.
Ondřej Kosinka:
Jsme hodně aktivní na sociálních sítích a v kontaktu s týmy i pořadateli turnajů doslova z celého světa. Na šampionát ve Španělsku jsme dostali přímou pozvánku jako národní šampioni.
Jak je v dnešní době těžké shánět peníze, sponzory a další věci pro váš projekt? A jak vlastně probíhá – v uvozovkách – verbování hráčů?
Ondřej Kosinka:
Teď už je to jednodušší, protože máme za sebou nějakou historii, úspěchy a i samotní hráči se aktivně zapojují. Základ týmu tvoří kluci z Pardubic, kde jsme dřív hrávali. Další část jsou hráči z Trutnovska, odkud oba pocházíme, a třetí skupinu tvoří hráči z Prahy, kde máme spoustu kontaktů.
Například David Šimon z Gardy Bohemky nám doporučil Jakuba Slunéčka, kterého jsem znal ještě z vojny v Dukle Praha – a ten nám zase domluvil Radka Šírla. A pak už se to začalo nabalovat dál. Dnes už je to opravdu snazší. Nejradši se s každým novým hráčem sejdu osobně na kafe – a většinou se domluvíme.
Co očekáváte od turnaje ve Španělsku a jaké jsou vaše další plány?
Ondřej Kosinka:
Jsme zvědaví na kvalitu soupeřů. Nejede sice papírově nejsilnější tým, protože někteří hráči jsou stále pod smlouvou a turnaje se nemohou zúčastnit, ale bereme vítězné typy a chceme postoupit ze skupiny – i když bude těžká. Čeká nás loňský vítěz Asturias Oviedo, reprezentace Bangladéše a téměř domácí tým Real Tapia. Super úspěchem by bylo semifinále. V případě neúspěchu se ale dají očekávat i změny v realizačním týmu.
Už 20. června nás čeká obhajoba titulu na MČR v Dobřanech u Plzně, kam vyrazíme autobusem s naším top týmem – a zveme i fanoušky, ať dorazí podpořit. Hned druhý den, 21. června, hrajeme předzápas v Živanicích před utkáním Slavia A. Nastoupíme proti Gardě – nadačnímu týmu Slavie Praha, který vede Standa Tecl.
Na říjen plánujeme účast na turnaji v Turecku. A rozhodně se chceme zúčastnit minimálně jednoho podniku z prestižní série GrandPrix7 pro hráče 35+, kde nastupují bývalí fotbalisté Hajduku Split, CZ Bělehrad nebo reprezentací – jak fotbalových, tak futsalových. Letos jsme dostali divokou kartu rovnou na finálový turnaj do Bosny, ale bohužel se kryje s termínem republikového mistrovství, takže jsme museli účast odmítnout.
Na jaké hráče z vašeho týmu byste pozvali diváky?
Ondřej Kosinka:
Pozval bych na celý tým, ale pokud jde o konkrétní jména, tak 20. a 21. června můžete vidět třeba Vencu Kolouška, Tomáše Rolinka, Honzu Jeřábka, Pavla Černého, Filipa Hološka, Milana Petrželu – a to rozhodně nekončíme.
Právě teď se spojujeme s FK Pardubice a plánujeme po sezóně pozvat zajímavé soupeře do CFiG Arény. Budeme se potkávat s Tomášem Medvědem, který vede klub slovenských internacionálů, a uděláme maximum, aby přijel nejsilnější slovenský výběr a třeba i týmy jako Valencia nebo Watford.
Roman Albín:
A jako odměna, pokud vyhrajeme nějaký zahraniční turnaj, chceme vyrazit do Thajska.
Ondřej Kosinka:
Tak abys u toho ještě byl… (smích). Garda je tým s pevným jádrem a na některé turnaje, třeba do Turecka, doplníme hráče, kteří tam třeba působili. Chceme hrát turnaje pro věkové kategorie 35+ až 50+ a podle pravidel pořadatele nebo soupeře přizpůsobíme sestavu.
Autor rozhovoru: Miroslav Vaněk
