Článek
Borussia Dortmund je aktuálně až osmý tým Bundesligy. To je pro klub, který byl v minulosti pravidelně v boji o titul, velkým zklamáním. V posledních letech se Dortmund pohyboval v ligové tabulce mezi druhým a pátým místem, propad mimo příčky garantující účast v Lize mistrů je tedy citelný. Zajistit si účast v milionářské soutěži je podle slov šéfa exekutivy klubu Hans-Joachima Watzkeho cíl před startem každé sezony. Týmu, který dříve útočil na nejvyšší příčky, to teď stačí. Přestože Dortmund stále patří mezi historické giganty německého fotbalu, současná situace naznačuje, že už to není ten dominantní tým, jakým býval.
A přitom by to tak být nemuselo. Co se tedy stalo? Hans-Joachim Watzke, který na konci roku předá vedení klubu Larsi Rickenovi, se zřejmě stále snaží vybudovat novou úspěšnou éru Dortmundu. Nicméně, současný stav vyvolává mnoho nezodpovězených otázek.
V posledních letech se na lavičce Dortmundu vystřídalo několik trenérů, kteří měli přinést nový impuls. Ať už to byl Marco Rose, který po jedné nepříliš vydařené sezóně odešel bez výraznějšího posílení kádru, nebo Edin Terzić, který sice dovedl tým do finále Ligy mistrů, ale jeho herní projev často působil spíše jako trápení, i když výsledky se dostavovaly. Na titul to ale nikdy nestačilo. Watzke sliboval nového „Kloppova nástupce“, ale místo něj přišla řada trenérů bez jasné koncepce a se stále se opakujícími problémy. Ani Favre, ani Rose, ani Terzic – nikdo z nich se „druhým Kloppem“ nestal.
Pořád si nemyslím, že je Edin Terzić reinkarnací Jürgena Kloppa.
— ⚽✍🏻 Daniel Krob (@daniel_krob) May 7, 2024
V něčem měl ten Watzke ale pravdu. Právě Terzić dovedl BVB znovu do finále Ligy mistrů. Tam byly naposledy právě s Kloppem.
Navíc - po všech těch Haalandech a Bellinghamech je tam vedou Hummels, Fülle a Sabitzer.
A co dál? Po Terzićově odchodu přišel Nuri Şahin, bývalý hráč klubu, který měl opět přinést změnu. Jak se ale ukazuje, nebude to jednoduché. Watzke v poslední době otevřeně přiznává, že situace Dortmundu není ideální. Jako jediný veřejně obchodovatelný klub v Německu se BVB spoléhá na vlastní zdroje a udržuje finanční stabilitu, což ale v současném fotbalovém prostředí nemusí stačit.
Je to jako mít doma v garáži starou, ale pořád spolehlivou škodovku, jenže kolem vás je banda lidí v lesklých mercedesech. Ano, Watzke má pravdu, ovšem stačí se podívat na aktuální situaci. Dortmund měl možnost profitovat z účasti ve finále Ligy mistrů. Kde ty peníze skončily? Kromě několika drobných úprav v kádru nepřišla žádná zásadní posila a místo pokroku pokračovala stagnace.
Co je ještě více znepokojivé, Dortmund má letos neobvykle úzký kádr, který už v lednu vykazuje známky vyčerpání. I když Watzke tvrdí, že tým hraje stabilněji, realita je taková, že Borussia se letos účastní mnoha soutěží, ale její kádr je natolik úzký, že například v pátečním utkání proti Leverkusenu neměl Dortmund k dispozici ani jednoho středního obránce. Kvůli tomu museli na neobvyklých pozicích nastoupit krajní bek Julian Ryerson a mladík z rezervního týmu, Yannik Lührs. To jasně ukazuje na problémy, kterým by se dalo předejít investicemi do kvalitních náhradníků, jak to dělají konkurenční týmy.
A co dělá vedení? Zatímco Lipsko či Leverkusen mohou nakupovat bez větších omezení, Dortmund se nadále utvrzuje v tom, že kádr má dostatečně široký. Přitom klub dlouhodobě vydělává v evropských soutěžích slušné peníze, ale co z toho, když Watzke a spol. tvrdí, že letos žádné výrazné posily nebudou? A to je, pokud si to řekneme otevřeně, zcela neakceptovatelné. Ohánět se seznamem dlouhodobě zraněných hráčů přitom není žádná novinka – s tímto problémem se Dortmund potýká už léta, ale stále nepřišel s reálným řešením.
Všechny tyto faktory ukazují, že Dortmund potřebuje nový směr. Watzke měl šanci vybudovat silnou a konkurenceschopnou Borussii Dortmund, ale místo toho se stal součástí cyklu, který klubu spíše škodí. Tento opakující se koloběh, táhnoucí se už několik Watzkeho funkčních období, se vyznačuje rychlým střídáním trenérů a opakovanými nezdary. Po odchodu Jürgena Kloppa v roce 2015 a následném nástupu několika trenérů, kteří nedokázali dlouhodobě uspět, je jasné, že vedení klubu stále marně hledá stabilitu. Co se stalo s týmem, který měl každoročně ambice na titul a pravidelně hrál evropské poháry? Může Lars Ricken konečně přinést změnu, kterou Dortmund zoufale potřebuje? Nebo se bude pokračovat v nekonečné sérii zklamání a čekání na nový „Kloppův zázrak“?
Autor: Petr Křenek