Článek
Snažil jsem se přihlédnout i k tomu, jak svou hrou pomáhají spoluhráčům ve hře, i když se do statistik nezapíší, ale podílejí se na kvalitní souhře svým přístupem.
Volím rozestavení 4-5-1 (4-2-3-1).
Brankáři:
Antonín Kinský – SK Slavia Praha (9 vychytaných nul),
Náhradník – Jan Hanuš – FK Jablonec (8 vychytaných nul), Jakub Markovič – FC Baník Ostrava (6 vychytaných nul)
Antonín Kinský v této sezoně udržel už devětkrát čisté konto! Jistota v bráně, která nemá výkyvy. Vlastně si nepamatuji nějaký kiks, který by udělal. K tomu přidává kvalitní hru nohama a je momentálně ve Slavii jako velká jistota v bráně. Na lavičku jsem posadil zkušeného Jana Hanuše z Jablonce, který podává také stabilní výkony, a i díky němu se Jablonec letos herně a výsledkově zvedá. Jakub Markovič z Ostravy už nakukuje do reprezentace a i díky jeho jistotě je Baník herně nejvýše za několik let.
Obrana:
El Hadji Malick Dijouf – SK Slavia Praha
Debutoval v únoru letošního roku a hned se usídlil pevně ve slávistickém základu. Jeho výkony v 19 letech dávají tušit, že Slavia nemusí být jeho konečnou stanicí. 183 cm vysoký hráč je moderním stylem krajního obránce až záložníka. Pět gólů ve 13 zápasech, to je vynikající vizitka.
Igoh Ogbu – SK Slavia Praha
I přesto, že odehrál dosud jen 9 zápasů, pokaždé je v mých očích velmi jistý. Nedělá chyby v obranných zákrocích, a pokud by odehrál všechny zápasy, myslím, že by byl na špičce statistik.
Dávid Krčík – FK Karviná
Tady možná někoho překvapím, ale co do počtu přihrávek z pozice stopera je na prvním místě. Úspěšnost se blíží 90 % a ještě nevynechal jediný zápas. Je stabilním a spolehlivým členem souboru Martina Hyského, který předvádí atraktivní fotbal.
Jan Bořil – SK Slavia Praha
Tak teď už si možná někteří říkáte, že patřím k fanouškovské základně v Edenu. Vyvedu vás z omylu. Patřím do opačného tábora! Přesto jméno Jana Bořila zmínit musím. Tento hráč v dobách nedávno minulých spíše čekal na šanci v pozici náhradníka, ale letos mu Jindřich Trpišovský dává důvěru, kterou splácí mírou vrchovatou. Jeho buldočí povaha dokáže strhnout spoluhráče, ale i fanoušky. Bořil nikdy neměl fotbalový talent od Pána Boha, ale on to nahrazuje zarputilostí, bojovností a chutí vítězit. Někdy si říkám, že je to takový „blázen“. Jenže přesně takového motivátora chcete v týmu mít. Navíc letos k tomu přidává i kvalitní výkony a přijde mi, jako by chytil druhý dech. Proto ho zařazuji také do ideální jedenáctky.
Na lavičce by v sestavě z pozice obránců čekalina šanci: Filip Panák – AC Sparta Praha, Samson Dweh – FC Viktoria Plzeň, Aziz Abdu Kayondo z Liberce (29, tedy nejvíce vyhraných obranných zákroků), Tomáš Holeš – SK Slavia Praha a Václav Jemelka – FC Viktoria Plzeň.
Záloha:
Tak tady je takový přetlak, že se dopředu omlouvám, pokud vynechám vámi oblíbeného hráče. Pokud bych volil dva krajní hráče jako falešná vysunutá křídla, vybral bych zálohu v tomto složení:
Z defenzivnějších záložníků bych vybral:
Murphy Dorley Oscar – SK Slavia Praha
Tento středopolař je, řekl bych, už jedním ze stavebních kamenů Slavie Praha. Jeho práce ve středu hřiště je pro trenéra Jindřicha Trpišovského neocenitelná. Navíc letos přidal i tři branky a při sbírání balonů soupeře i při rozehrávce jsou jeho výkony dlouhodobě na vysoké úrovni.
Lukáš Kalvach – FC Viktoria Plzeň
Co se týče důležitosti, tak Kalvacha bych přirovnal právě k Oscarovi. On je důležitý pro hru Plzně hodně podobně. Miroslav Koubek ví, jakou kvalitu v podobě tohoto hráče dává na hřiště. Lukáš Kalvach ještě nevynechal zápas a je stálicí ve středové řadě Plzně už velmi dlouho.To dokazuje jeho spolehlivost ve výkonech, které na hřišti předvádí.
Z ofenzivních záložníků bych vybral toto složení:
Prince Kwabena Adu – FC Viktoria Plzeň
To byl kup! Devět zápasů, čtyři góly. Tahle plzeňská kometa posledních dní upoutala snad každého. Vím, že hraje spíše na hrotu, ale ve statistikách je vedený jako ofenzivní záložník. Jako alternativu bych volil Lukáše Haraslína, který stejně jako Adu odehrál devět zápasů, a před zraněním měl vynikající formu.
Ewerton Paixão da Silva – FC Baník Ostrava
O tomto hráči jsem psal nedávno v takovém medailonku a jeho hra mi imponuje. Je chytrý, nebojí se hrát s balonem, je kreativní, a hlavně má statistiky, ze kterých těží celá hra Baníku. Devět gólů z pozice záložníka je skvělé číslo, a navíc on je ten, který táhne ofenzívu Ostravy. Statistiky hovoří jasně, v driblinku na prvním místě, v gólech na druhém, v celkových bodech na prvním. No, jednoduše radost ho sledovat při hře, co zase vymyslí.
Alternativu za Ewertona vidím na Letné, a tak mi dovolte ještě jedno sparťanské jméno i přesto, že je nyní na soupisce zraněných. Pokud by byl ovšem tento hráč zdravý a nic ho nerozptylovalo, určitě by svými výkony Spartu zase herně pozvedl. Veljko Birmančevič. Tento hráč se mi líbil snad od prvního zápasu, co nastoupil. On byl mozkem Sparty směrem dopředu a jeho absence, stejně jako Haraslína, je u úřadujícího mistra hodně znát. Přesto stihl 11 zápasů, a proto si myslím, že do této sestavy právem patří.
Christos Zafeiris – SK Slavia Praha
Jako má Sparta Birmu, tak Slavia má Zafiho. Promiňte mi ta zkrácená jména, ale já jim tak říkám, tak se snad neurazí. To je podobné jako u Birmančeviče. On ví směrem dopředu, co chce dělat. Má rád rychlé přihrávky na jeden dotek v malém prostoru, kreativní, tahový hráč, který se cpe do zakončení, jak to jen jde. Skvěle čte hru. Ve statistikách ho nenajdete na předních příčkách, ale to mi nevadí. On vytváří ty předbrankové situace nahrávkou, pohybem, a i když si třeba nezapíše asistenci, je u zrodu spousty gólových akcí Slavie.
Jako alternativu vidím Pavla Šulce. Toho nemohu vynechat a vlastně si nejsem jistý, koho bych v základu z těchto dvou upřednostnil. 14 zápasů, pět gólů a oči do ofenzívy Plzně. Jeden z mála, který v poslední době předvedl dobrý výkon i v reprezentaci. Ve statistikách je v první desítce ve většině ukazatelů. Jeho kvalita se prokazuje už dlouhodobě.
Další možností je skvěle hrající Lukáš Provod ze Slavie, který je také na špičce statistik. Jestliže si zapsal už v šesti případech asistenci, znamená to, že o jeho kvalitách spoluhráči dobře vědí a počítají s tím, že pokud má Provod balon u nohy, může znovu nějaká finální přihrávka přijít. Jeho hra směrem dopředu nabírá letos výborných obrátek a útočníci z ní často těží.
Možná přidám ještě jedno jméno, a to z Mladé Boleslavi. Tomáš Ladra. Ve statistice driblinků sedmý, v asistencích šestý a v celkových bodech sedmý. Spolu s Vasilem Kušejem tahouni středočeského celku.
Útočníci:
Tady jsem váhal, zda se přiklonit ke statistice, nebo k celkové hře, kterou útočník vytváří pro svůj tým, a nakonec jsem zvolil takto:
Tomáš Chorý – SK Slavia Praha
I tomuto hráči jsem se v jednom z dřívějších příspěvků věnoval a zmiňoval jsem, že už nedělá zákeřné zákroky, zklidnil se, a hlavně je na hřišti cítit. Jeho nátlaková hra na obránce je pro soupeře velmi nepříjemná. Navíc právě z ní těží zbytek týmu. On v podstatě neztratí balon. Pokud si chce Slavia odpočinout, kopne balon na Chorého, ten si ho sklepne a prostě mu ho nevezmete. Pokud ano, je to většinou faul. Jeho bojovnost po přestupu do Edenu se snad ještě zvýšila, a ač není mým nejoblíbenějším hráčem, uznávám, že hře Slavie jeho přítomnost na hřišti velmi pomáhá. Jako alternativu musím zmínit nyní nejlepšího střelce Jana Klimenta. To je sice úplně jiný druh útočníka než Chorý, ale statistiky hovoří tak, že s 10 góly vládne tabulce střelců. Ještě nedávno bych zmínil i Victora Olatunjiho. Bohužel, i když si myslím, že jeho silová hra je stále vynikající, musím přihlédnout i ke statistikám, ve kterých se jeho tým hodně zhoršil. Na mé soupisce by byli další v pořadí Mojmír Chytil ze Slavie, Filip Vecheta z Karviné a samozřejmě nemohu vynechat Vasila Kušeje z Mladé Boleslavi, který chytil také skvělou formu.
Trenéři: Jindřich Trpišovský, dalšími v pořadí jsou Pavel Hapal a Miroslav Koubek.
Určitě jsem na spoustu kvalitních fotbalistů zapomněl, tak berte tento výběr, prosím, s velkou rezervou. Někdo vám v ní chybí? Máte jinou představu o své jedenáctce? Podělte se o ni s námi na našich stránkách. Zajímá nás váš názor.
Autor: Jan Lajbl
